Kateřina Hájková
05. 07. 2020 | 07:11

tradice léto

Prázdniny, dovolená, cestování. Vrchol léta, bohatství přírodních dobrot, žně a poutě. To vše přináší červenec. Pro dnešní generace je však mnohem více odpočinkový, než byl pro naše prarodiče a jejich předky.

Jak červenec, tak srpen, tedy oba letní měsíce, dnes vnímáme především jako měsíce odpočinku. Děti mají prázdniny, dospělí s nimi jezdí na dovolené a společně užívají volného času. V tom společně tráveném čase je však snad jediná spojitost s červencem tak, jak jej trávily generace před námi.

Závěrečná sklizeň a prosba o vodu i ochranu úrody
Pro naše předky červenec představoval vrchol léta, čas, kdy se schylovalo k závěrečné sklizni, a tak se většina doby trávila prací na poli, což se týkalo i dětí – ty měly prázdniny především proto, aby doma mohly pomáhat. Žně začínaly okolo poloviny července, na svatou Markétu. Aby šlo kosení pěkně od ruky, celý den se zpívalo, lidé na poli i jedli a pili (nejčastěji buchty). Aby si naklonili vrtkavou přírodu, která v červenci přináší bouřky, kroupy, přívalové deště nebo naopak velké sucho, pořádali naši předkové na polních cestách hromadná procesí, jimiž si chtěli vyprosit vodu a ochranu úrody.

Pouť jako cesta i oslava života
Dalším významným červencovým aspektem byly pro naše předky poutě. Mnohem více než událost na určitém místě plná zábavy, jak si pouť dnes představujeme především my, pro ně byla cestou do svatého místa, cestou do sebe sama. U nás se nejvíce podnikaly poutě anenské, mariánské, matějské či svatováclavské. Pouť tedy představovala církevní slavnost spojenou se skutečnou poutí na nějaké poutní místo.

Na poutní mši potom byli uctíváni patroni místního kostela nebo kaple, na návsi či náměstí se pořádaly trhy a rodiny se scházely při společném obědě, kde vesele hodovaly. Podávaly se pokrmy z hovězího masa, knedlíky, řízky, koláče a pivo nebo víno. Symbolem bylo perníkové srdce, které jako protidárek za velikonoční vajíčka kupovali chlapci dívkám.

Významné osobnosti spojované s červencem
Dnes, 5.7., se slaví den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří jsou oslavováni jako hlavní patroni Moravy a spolupatroni Evropy. Slavnosti cyrilometodějské byly spojovány i s budováním kaplí a kostelů zasvěcených právě těmto světcům, kteří na Velké Moravě přispěli k prohloubení vzdělanosti, šíření křesťanství a založení českého státu.

V pondělí 6.7., na další státní svátek, si připomínáme památku upálení mistra Jana Husa, středověkého římskokatolického kněze, vysokoškolského učitele, reformátora a kazatele.

Aspekt vody a přírodní dobroty
Voda byla pro naše předky velmi důležitá. Její aspekt se prolíná mnoha lidovými zvyklostmi a obyčeji – na jaře to bylo například Otevírání studánek, v létě se pak konala výše zmiňovaná procesí. Voda jako dárkyně života byla generacemi před námi uctívána a vážena. Dávala hojnost nejen úrodě pěstované, ale i té, kterou nacházeli ve volné přírodě. I dnes tak můžeme vyrazit například na borůvky a připravit si z nich lahodné dobroty jako jsou kynuté knedlíky nebo bublanina.

Voňavá a léčivá levandule
Červenec je také měsícem omamně vonící levandule typické půvabnými jemně fialkovými lístky. Ta je odedávna uznávána jako léčivka nacházející uplatnění jak v přírodní medicíně, tak i v kosmetice. Můžete z ní připravit netradičně chutnající sirup, olej nebo pusinky s mandlemi. Její vůně odpuzuje komáry, mšice i mouchy, sama o sobě pomáhá proti nespavosti, s relaxací a uvolněním, zlepšuje dýchání a olej z ní dokonce přispívá k hojení ran.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Vlčí mák: Jak jej využít nejen v kuchyni? →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Citrusy a Vánoce – proč je milujeme a jak je využít v kuchyni i pro výzdobu?

Mandarinky, pomeranče, grepy – citrusy, jejichž hlavní sezóna je pro nás nepřirozeně v zimě. Proč tomu tak je a odkud se k nám vlastně dováží? Jsou pro nás i v zimě přínosné, nebo spíš naopak? Jsou dekorace...

Čtěte dál