Demence je souhrnný název pro řadu poruch poškozujících poznávací funkce mozku. Ty se projevují zpomalováním myšlení, rozhodování i reakcí a patří sem i obávaný Alzheimer. Nový výzkum tyto symptomy spojuje s opakujícími se negativními myšlenkami.
Klíčové příznaky demence, pokles mozkových kognitivních funkcí, hromadění bílkovin v mozku a časté negativní smýšlení. Podle studie zveřejněné v časopise Alzheimer´s & Dementia existuje mezi těmito rizikovými faktory významná souvislost. Vědci se zaměřili zejména na příčinnost Alzheimerovy choroby, která stále není zcela jasná.
Ten Němec, který krade vzpomínky
Alzheimerova choroba je jednou z forem demence. Jedná se o onemocnění degenerativní, což znamená, že se průběhem času zhoršuje. Nemocní mají zpočátku potíže s pamětí nebo obtížnou koncentrací. S postupující chorobou se paměť stále zhoršuje, pacienti v konečných fázích nepoznávají rodinu, je pro ně téměř nemožné vést souvislou konverzaci a přestávají reagovat na dění kolem sebe. Na Alzheimera v současnosti neexistuje lék, léčba pod vedením odborníků se zaměřuje na mírnění symptomů a změn chování, které mohou progresi onemocnění zpomalit.
Jak Alzheimer souvisí s depresí
O tom, co konkrétně Alzheimera spouští, vědci stále bádají. Při jednom z výzkumů se dostali k souvislosti úzkostných a depresivních stavů a rozvoje Alzheimera. Studie se zúčastnilo 360 respondentů, u nichž byla zkoumána spojení mezi opakujícími se negativními myšlenkami a rozvojem Alzheimerovy choroby. Autoři zjistili, že čím četnější negativní myšlenky jsou, tím rychlejší je pokles poznávacích funkcí spojovaný s Alzheimerem. S výskytem Alzheimera je dáváno do souvislosti i hromadění určitého druhu bílkovin v mozku. Spojení jejich zvýšeného výskytu a negativních myšlenek se ale vědcům potvrdit nepodařilo.
Rizikové je jen chronické negativní smýšlení
Na každého přijdou čas od času chmury a nikdo nemá věčně dobrou náladu. Pokud vás sem tam přepadne trudnomyslnost, nemusíte se hned obávat, že u vás zvyšuje riziko Alzheimera. Odborníci totiž potvrdili, že se nejedná o krátkodobé a občasné epizody negativních myšlenek, ale o negativní smýšlení chronické, tedy takové, které se pravidelně vrací a opakuje. Právě k tomu často dochází vlivem úzkosti z přicházejícího stáří a v tomto věku, tedy kolem 65 let, tak mohou časté negativní myšlenky nástupu demence hrát do karet.
Stres riziko deprese zhoršuje
Výsledky studie, které mohou na první pohled působit beznadějně, naopak přinášejí poměrně pozitivní zprávu, což bylo i záměrem samotných autorů: Informováním o rizikovosti negativních vzorců myšlení zejména po 65. roku věku tak dávají lidem šanci na změnu a významné snížení rizika rozvoje demence či Alzheimera. Podle dosavadních zjištění celou situaci zhoršuje i zvýšený stres, který sám o sobě může vést k vytvoření úzkostných a depresivních stavů.
Péče jako prevence i léčba
Péče o duševní zdraví tak stále nabývá na významu. Začít s ní můžeme hned teď. Bojujme s negativními myšlenkami a zaměstnávejme se činnostmi, které nám dávají smysl. Neutápějme se ve svých obavách, ale dělejme to, co nás naplňuje, co máme rádi. Vídejme se s blízkými, vyrážejme do přírody, travme co nejvíce času na čerstvém vzduchu. Nezanedbávejme spánek, zdravou stravu ani správný pitný režim.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cévní mozková příhoda – jaké jsou rizikové faktory a na jaké příznaky si dát pozor?
Vyskytuje se čím dál častěji, je nebezpečná a zákeřná – mrtvice. Podstatné je včasné odhalení a léčba. Objevuje se především ve vyšším věku, nicméně nejsou výjimkou ani mladší ročníky. Nástup mozkové příhody...
Čtěte dál