Osteoporóza: komu hrozí nejvíce a jak se před ní chránit?

Osteoporóza: komu hrozí nejvíce a jak se před ní chránit?
zdroj: Shutterstock

Osteoporóza je nepříjemné onemocnění oslabující kostní tkáň. Kosti jsou velmi křehké a náchylné ke zlomeninám. Ty se nejčastěji vyskytují v oblasti kyčlí, zápěstí nebo páteře. Jaké má osteoporóza příčiny a jak se jí lze vyhnout? Jak s ní souvisí příjem vápníku a vitaminu D?

Kostní hmota je živá tkáň, která se neustálé rozkládá a znovu nahrazuje. Osteoporóza nastává, když tvorba nové kosti nedrží krok se ztrátou kosti staré, tedy tělo nestíhá dorovnávat ztráty. To může mít řadu příčin. Jakých?

Komu osteoporóza hrozí nejvíce
Pohlaví (k osteoporóze jsou náchylnější ženy), věk (stářím se riziko osteoporózy zvyšuje), genetika – to jsou faktory, které pravděpodobnost řídnutí kostí zvyšují a bohužel se s nimi nedá nic dělat. Pak jsou tu ale další, se kterými se dá pracovat o něco lépe. Například se vyplácí kontrolovat hladiny hormonů, protože osteoporóza je častější u lidí, kteří mají v těle některých hormonů nadbytek (štítné žlázy, nadledvinek) nebo nedostatek (pohlavní hormony jako je estrogen u žen a testosteron u mužů). Na vině může být také celoživotní nedostatek vápníku, poruchy příjmu potravy nebo operace žaludku či střeva, které narušují vstřebávání živin, včetně vápníku. Na vzniku osteoporózy se mohou podílet i některé léky, především dlouhodobě užívané kortikosteroidy (prednison, kortizon), nebo určité zdravotní stavy jako je celiakie, zánětlivé onemocnění střev, rakovina, lupénka nebo revmatoidní artritida. A konečně riziko osteoporózy mohou zvýšit i některé špatné návyky, mezi které patří kouření, nadužívání alkoholu a sedavý životní styl.

Jak poznáte, zda se týká i vás
Zrádné je, že ubývání kostní hmoty z počátku obvykle nemá žádné příznaky a nemoc se ozve až tehdy, když jsou kosti oslabené. Osteoporóza se projevuje bolestmi zad způsobenými zlomeninou nebo zhroucením obratle, postupnou ztrátou výšky, skloněným postojem, náchylností kostí ke zlomeninám. Pokud jste prošli časnou menopauzou nebo jste několik měsíců v kuse užívali kortikosteroidy, případně pokud osteoporózou trpěl některý z vašich rodičů, měli byste celou záležitost konzultovat s lékařem dříve, než se první příznaky objeví.

Tvorbu kostní hmoty je třeba podporovat od dětství
Kosti jsou v neustálém stavu obnovy – vzniká kost nová, stará se rozpadá. V mládí tělo vytváří kosti rychleji, než je rozkládá, a množství kostní hmoty se tedy zvyšuje. Od dvaceti let se proces tvorby zpomaluje a většina lidí dosáhne maxima své kostní hmoty do třiceti let. Dobrá zpráva je, že pravděpodobnost vzniku osteoporózy ovlivňuje množství kostní hmoty, které jste dosáhli právě do třiceti let věku. Čím více kostní hmoty máte a čím je kvalitnější, tím méně se musíte obávat, že budete mít v seniorském věku nemocné kosti. Výše a kvalita kostní hmoty jsou však částečně dány geneticky, cele je tedy ovlivnit nelze, do jisté míry však ano. Asi tušíte, že prostředkem k tomu bude zdravý životní styl: pravidelný pohyb a správná výživa jsou pro udržení zdravých kostí zkrátka nezbytné.

Ideální je kombinace silového a aerobního pohybu
Pravidelný pohyb pomáhá budovat silné kosti a zpomalit jejich úbytek. Cvičení prospěje vašim kostem bez ohledu na to, kdy začnete, ale nejvíce výhod získáte, když začnete již v útlém věku a pokračovat budete po celý život. Ideální je přitom kombinovat pohyb silový a aerobní. Skvělá je chůze, jogging, běh, skákání přes švihadlo, lyžování a rovnovážná cvičení jako je jóga, pilates nebo tai chi, která s přibývajícím věkem mohou snížit riziko pádu.

Jaké jsou zdravotní benefity vitaminu K a proč byste jej měli užívat?

Čeho si všímat ve stravě
Další neméně důležitou složkou prevence vzniku osteoporózy je správně sestavený jídelníček. Je rovněž důležité si udržovat ideální hmotnost, protože na stav kostní hmoty může mít negativní vliv podváha i nadváha. Kterých živin byste rozhodně neměli mít nedostatek?

  • Bílkoviny. Mezi vhodné zdroje patří kromě masných a mléčných produktů také luštěniny, ořechy a semena.
  • Vápník. Nejhojněji zastoupený minerál v lidském těle plní řadu důležitých funkcí – podílí se na stavbě a mineralizaci kostí a zubů, pomáhá udržovat srdeční rytmus, působí při přenosu nervových vzruchů, účastní se procesu regulace pH krve i kontrakce svalů. Denní doporučená dávka pro dospělého člověka se pohybuje kolem 1 g. Ošemetná je ovšem vstřebatelnost vápníku, kterou může ovlivnit řada faktorů – mezi ty pozitivní patří správný poměr s fosforem, dostatek vitaminu D a přítomnost laktózy, mezi negativní se řadí přítomnost fosfátů (kolové nápoje), fytátů a oxalacetátů (rostlinné zdroje), tavících solí kyseliny fosforečné (tavené síry), nadužívání kofeinu, alkoholu a kouření, také věk, stav střev a celkový zdravotní stav. Ideální je proto kombinovat živočišné a rostlinné zdroje, kam patří mléčné výrobky, konzervovaný losos nebo sardinky s kostmi, sójové výrobky jako je tofu, případně výrobky o vápník obohacené (cereálie, rostlinná mléka). Vyplácí se sáhnout i po kvalitním doplňku stravy.
  • Vitamin D. Jak již bylo zmíněno, vitamin D zlepšuje schopnost těla vstřebávat vápník. To ale není jediný způsob, jímž podporuje zdraví kostí, kromě toho stimuluje buňky kostní tkáně k produkci a syntéze bílkovin vytvářejících kostní tkáň a podílí se na mineralizaci kostí. Základní denní příjem je 5 ug, tedy 200 mezinárodních jednotek (IU). Vitamin D dokáže naše pokožka vstřebávat ze slunce, nutné je k tomu strávit asi půl hodiny na sluníčku bez ošetření kůže opalovacím krémem s ochranným faktorem. Mezi další přirozené zdroje patří tučné mořské ryby (losos, tuňák, makrela), vejce, mléko a mléčné výrobky, hovězí játra, houby (rostoucí nebo sušené na slunci). Některé potraviny, jako jsou cereálie, džusy a jogurty, bývají o vitamin D obohacovány a vyplácí se jej rovněž doplňovat s pomocí doplňků stravy.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Přehledné dělení sýrů: jaké jsou vhodné při dietě a jaké bychom raději v jídelníčku měli omezit?

Přehledné dělení sýrů: jaké jsou vhodné při dietě a jaké bychom raději v jídelníčku měli omezit?

Sýry patří mezi nejoblíbenější potraviny u nás i ve světě. Řada lidí si bez této voňavé pochoutky neumí představit žádný pokrm nebo třeba oslavu. Sýry jsou často součástí hlavních jídel, ale i předkrmů,...

Čtěte dál
Živočišné vs. rostlinné bílkoviny: základní rozdíly a zásady pro zdraví

Živočišné vs. rostlinné bílkoviny: základní rozdíly a zásady pro zdraví

Bílkoviny jsou nezbytnou součástí jídelníčku. Pomáhají budovat, opravovat a udržovat svalstvo a strukturu těla a jsou základem mnoha...
Nová studie ukazuje, že vitamin C by mohl být klíčem k udržení svalové hmoty ve stáří

Nová studie ukazuje, že vitamin C by mohl být klíčem k udržení svalové hmoty ve stáří

S přirozeným procesem stárnutí souvisí i ubývání kosterního svalstva, což pro seniory představuje problém znesnadňující jim fungování...
Léčivá moc vývarů: Proč a v čem jsou tak prospěšné?

Léčivá moc vývarů: Proč a v čem jsou tak prospěšné?

Vývary z kostí a zeleniny nejen, že úžasně voní, ale také perfektně zahřejí. Prospívají žaludku a celému trávení a posilují celkovou...
Potřebujete zrychlit metabolismus? Zde jsou základní kroky, se kterými můžete začít už dnes

Potřebujete zrychlit metabolismus? Zde jsou základní kroky, se kterými můžete začít už dnes

Pokud náš metabolismus funguje správně, je tím zajištěno optimální spalování i váha. Existuje ale řada chyb, kterými si ho zpomalujeme...
Jezte tučné mléčné výrobky! Říká nová studie, které se zúčastnilo skoro 150 000 jedinců. Proč?

Jezte tučné mléčné výrobky! Říká nová studie, které se zúčastnilo skoro 150 000 jedinců. Proč?

Vysoký krevní tlak a cukrovka dnes představují jedny z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Nové výzkumy naznačují, že před...
Rostlinné proteinové koncentráty a jejich použití v jídelníčku

Rostlinné proteinové koncentráty a jejich použití v jídelníčku

Bílkoviny, neboli proteiny, jsou základní složkou potravy. Denně by měly tvořit nejméně 15 až 30 % celkového energie. Pro jejich doplnění...
Bílkoviny: Kolik bychom jich denně měli přijmout ve stravě?

Bílkoviny: Kolik bychom jich denně měli přijmout ve stravě?

Bílkoviny jsou pro dobré zdraví nezbytné. Svědčí o tom již samotný původ výrazu protein, vycházející z řeckého protos, což znamená...
Žampiony: výborná potravina pro hubnoucí jídelníček

Žampiony: výborná potravina pro hubnoucí jídelníček

Žampiony jsou ideální nízkoenergetickou potravinou, kterou v jídelníčku ocení jak zdraví, tak nemocní. Neobsahují žádný tuk ani cholesterol,...
Rozhovor s Lucií Tvrdoňovou: Krabičkové stravování

Rozhovor s Lucií Tvrdoňovou: Krabičkové stravování

Jednou z velmi oblíbených diet se v poslední době stala krabičková dieta. Pravidelná strava s přesně napočítaným množstvím živin, která...
Zmrzlé rameno: Častý problém, který se špatně odhaluje. Není to váš případ?

Zmrzlé rameno: Častý problém, který se špatně odhaluje. Není to váš případ?

Omezení v běžném životě. Bolest, ztuhlost a zhoršování pohyblivosti. Zmrzlé rameno umí pořádně potrápit a může vést až k úplné ztrátě...