Předškolní vzdělávání je pro zdravý vývoj dítěte jistě užitečné. Přinejmenším plní socializační funkci a umožňuje dětem najít si kamarády dříve, než usednou do skutečných školních lavic. V poslední době získává na oblibě koncept Montessori školek, které podporují dětskou tvořivost a intuici a hází za hlavu tradiční konvence a předsudky.
Filozofie Montessori školek je postavena na učení paní Montessori, psycholožky raného 20. století. Odtud plyne i název celého konceptu. Paní Montessori otevřela svou první školu v roce 1906 a založila tak formu vzdělávání založenou na následování přirozenosti každého jednotlivého žáčka. Popularita Montessori prudce stoupla a dnes je tento koncept rozšířen po celém světě. Tyto školy se od těch tradičních v mnohém liší. Podle všeho to ale zatím přináší jen samé výhody.
Uvolněný rozvrh poskytuje prostor pro kreativitu
Tradiční školky dodržují pravidla a předpisy. Mají rozvrh, který jasně nastaví průběh dne – během něj existuje určitý přesně daný čas na jídlo, hraní, čtení a počítání. Děti si nemohou vybrat, kdy a jak dlouho se mohou daných aktivit zúčastnit. Montessori upřednostňuje přístup zcela opačný. Dovolují dětem, aby si samy zvolily, jak dlouho se budou jaké aktivitě věnovat. Cílem je, aby se učily z činnosti samotné. Rozvrh je potom plynulý, přičemž některé činnosti trvají některé dny déle, jindy jsou zase kratší. Rozvrh se de facto formuje podle nálady a energie, která ten den ve třídě panuje.
Školka hrou
Další rozdíl je v úloze učitele. Tradiční učitel je velitel. Řídí, přednáší, děti sedí a pozorně naslouchají. Bez předchozího souhlasu učitele se nesmí pohybovat ani mluvit. V Montessori školkách učitel je. A to mu stačí. Prezentuje zde jakousi tichou přítomnost. Jeho cílem je prezentovat ve třídě informace a poté dětem umožnit, aby nový koncept sami ohmataly, a to doslova. Dětem je totiž povoleno, ba dokonce nakázáno, aby jej rovnou ověřili v praxi – pohybem po třídě, hrou a aby si o něm s ostatními popovídali.
Hra venku není výsada, ale nutnost
Montessori předpokládá, že děti si ke štěstí potřebují hrát. A prozkoumávat! Filozofií konceptu Montessori je, že děti se hrou venku jednak učí respektovat planetu a vážit si jí, a jednak dávají průchod přirozené zvědavosti. Kromě toho pohyb na čerstvém vzduchu je pro zdravé tělo životně důležitý. A to vše mají děti možnost pochopit, osahat si a přijmout, dostat to pod kůži. V tradičních školkách je hraní venku považováno za příležitost k vybouření a vybití přebytečné energie. Venkovní hra je považovaná za výsadu, která může být ve formě trestu i zakázána.
Všechny děti mají potřebu se učit. U každého je ale jiná a jedinečná
Montessori o své žáčky pečuje. Učebny jsou navrženy tak, aby umožnily každému dítěti čas a vybavení potřebné ke zdravému růstu a postupnému učení. Děti jsou povzbuzovány, aby se učily vlastním tempem a nestyděly se za to, jaké jsou. Tradiční školky od individualismu odrazují. Pěstují stádní myšlení. Všichni se musí učit stejně.
Za kvalitu je někdy nutné si připlatit
Jediná nevýhoda Montessori školek je v jejich ceně. Ne všichni rodiče si je mohou dovolit. Tradiční školky bývají buď zcela bezplatné, nebo velmi levné. Stejně jako Montessori školky ale mají i ty tradiční vynikající míru úspěšnosti. Rozhodně se nejedná o koncept, který je pro dítě špatný nebo nevhodný. Ve finále je na každém rodiči, aby rozhodl, co je pro jeho dítě nejlepší.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Bojové sporty jako cesta k většímu sebevědomí
Možná vás napadne, obzvláště pak ženy, proč kvůli lepší postavě začínat s bojovými sporty. Nechcete přeci odcházet domů s monokly, nebo někoho sami bít. Po dočtení tohoto článku budete pravděpodobně překvapeni,...
Čtěte dál