Když jsem byla malá, snila jsem o tom, že se jednou přestěhuji do Itálie. Nebo do Španělska. Nebo do Řecka. Zkrátka někam k moři. Ta představa mě lákala nejen proto, že jsem vždycky milovala léto a teplo, ale dílem i z toho důvodu, že mi imponoval klid a pohoda, jimiž se tyto jižní národy vyznačovaly. Až mnohem později mi došlo, že taková atmosféra zde nepanuje kvůli prostředí, ale právě vlivem přístupu k životu, který zde lidé žijí.