Kateřina Hájková
09. 01. 2022 | 07:11

koronavirus

Ve světě sílí nová varianta koronaviru SARS-CoV-2 známá jako omikron. V mnoha oblastech začíná vytlačovat dosud dominantní deltu. I když se zatím zdá, že omikron způsobuje mírnější průběh, je o dost nakažlivější a odolává léčbě monoklonálními protilátkami, do níž řada odborníků vkládala mnoho nadějí. Proč tomu tak je?

Léčba monoklonálními protilátkami se dosud jevila jako poměrně účinná a spolehlivá z jednoduchého důvodu. Jedná se totiž o lékové působky, které účinkují stejným způsobem jako protilátky, které si tělo vytváří samo při onemocnění covidem-19 nebo po očkování proti tomuto onemocnění. Rozdíl je v tom, že monoklonální protilátky jsou vyráběny uměle, v laboratoři.

„Původně se připravovaly hybridomovou technologii z buněk slezin imunizovaných myší, dnes jsou monoklonální protilátky konkrétních vazebných specifik vybírány z knihoven monoklonálních protilátek,“ vysvětluje profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, s tím, že rozdíl mezi protilátkami monoklonálními a polyklonálními, vznikajícími v organismu člověka při onemocnění covidem-19 nebo po očkování proti covidu-19, je v tom, že polyklonální protilátky jsou směsí obrovského počtu jednotlivých monoklonálních protilátek. „Monoklonální protilátka se váže právě jenom na jediné místečko, kterému odborně říkáme epitop, strukturní složky koronaviru, například výběžkového spike proteinu S,“ pokračuje profesor.

Jak monoklonální protilátky fungují
Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o preventivní protilátky, které je nutné podat v časné fázi koronavirové infekce ještě před tím, než se koronaviru podaří proniknout do vnímavých buněk plicní tkáně a začít se tam množit a než napadený organismus začne bít na poplach a aktivovat vlastní imunitní systém včetně tvorby specifických protilátek. „V případě covidu-19 tak monoklonální protilátky mohou pomoci blokovat částice viru SARS-CoV-2 ještě před tím, než se zachytí na vnímavých buňkách v plicní tkáni, případně v jiných orgánech infikovaného organismu. To znemožní jeho reprodukci i šíření, a tím pádem dochází ke zmírnění příznaků nebo přímo k vytěsnění koronaviru,“ shrnuje Libor Grubhoffer.

Proč proti omikronu fungují jen některé druhy
Účinnost monoklonálních protilátek hodně souvisí s cílem, pro který byly navrženy. Jedná-li se o monoklonální protilátku zaměřenou proti achillově patě viru (místečko vázající se na receptor vnímavých buněk) na výběžkovému spike proteinu, může být schopnost vazby takové monoklonální protilátky v případě varianty omikron minimální nebo žádná, protože oproti původní wuchanské variantě koronaviru má v genu pro výběžkový spike protein S nejméně 32 mutací, z nichž několik se projeví přímo v achillově patě koronaviru.

„Monoklonální protilátky se v takovém případě nemají kam navázat a nemohou zabránit vstupu omikronu do vnímavých buněk,“ říká profesor Grubhoffer. Na tomto vysvětlovaném principu fungují například dosud používané monoklonály od firem Regeneron nebo Elli Lilly, které proti omikronu skutečně nefungují, a proto budou z použití proti němu stahovány.

Jiná monoklonální protilátka může cílit na odlišné místečko (epitop) výběžkového spike proteinu S, kterou nepoznamenala žádná z mutací. Jejich léčebná účinnost je ovšem výrazně nižší nebo žádná, protože na rozdíl od té monoklonální protilátky zaměřené proti achillově patě nemá virus neutralizující účinek proti nové variantě omikron.

„Ukazuje se, že dosud používané léčebné monoklonální protilátky proti variantam alfa a delta nebudou proti variantě omikron fungovat vůbec nebo jenom s malou účinností. Farmaceutická společnost GSK, Glaxo, už ale má monoklonální protilátku fungující proti omikronu. Jmenuje se SOTROVIMAB a znamená to, že má virus neutralizující účinek blokující vazbu vyběžkového spike proteinu S varianty omikron na receptor vnímavých buněk v plicích napadeného jedince,“ uzavírá profesor poměrně optimistickou zprávou.

Jakou roli hrají antivirotika
Jinou alternativou pro léčbu covidu-19 jsou dvě antivirotika s virostatickými účinky proti koronavirovému původci onemocnění covid-19 od farmaceutických společností Pfizer (Paxlovid) a Merk (Molnupiravir), kterým FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a EMA (Evropská agentura pro lékové přípravky) již udělily nebo se chystají udělit povolení k humánnímu použití při léčbě covidu-19 v jeho časné fázi.

„Léčba těmito antivirotiky v tabletové formě je indikována podobně jako monoklonální protilátky pro časnou fázi onemocnění. Mechanismus působení těchto antivirotik je ovšem jiný. Zatímco monoklonální protilátky zabraňují vazbě koronaviru na receptor vnímavých buněk a tím i vstupu koronavirových částic do vnímavé buňky, antivirotika jdou o krok dále, blokují reprodukci či kopírování genomu koronaviru po jeho proniknutí do vnímavých buněk napadeného jedince,“ vysvětluje Libor Grubhoffer.

V kombinaci s dostupnými monoklonálními protilátkami by antivirotika mohla poskytnout účinnější léčbu covidu-19. Výsledky klinických testů potvrdily, že obzvláště účinná je pilulka od společnosti Pfizer (Paxlovid) – v případě, že je podána do 3 dnů od prvních příznaků, snižuje riziko hospitalizace nebo úmrtí až o 89 %, a o 88 % do 5 dnů od prvních projevů onemocnění.

Zdroj: prevention.com, rozhovor s profesorem Liborem Grubhofferem

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Francouzský toast s ořechy a kokosem →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Tymián – nejlepší bylina při dýchacích obtížích

Tymián je druh rodu mateřídouška. Možná roste i na vašem záhonku, aniž byste tušili, jaký poklad v něm vlastně máte. Nejrozšířenějším druhem je tymián obecný, známe však asi 50 druhů tymiánu, které se...

Čtěte dál