Poslední dobou se rozmohl trend užívat protilátky jako argument proti očkování. S profesorem Liborem Grubhofferem jsme celou záležitost rozebrali. Vysvětlil, jak to s protilátkami vlastně je, proč je dobré si je nechat změřit, ale proč by se jich nemělo užívat jako prostředku pro únik od očkování.
Očkování je věčné téma – má své zastánce i sveřepé odpůrce. Z druhého tábora se neustále vynořují nové nápady formulované jako přesvědčivé argumenty, proč není nutné nechat si proticovidovou vakcínu aplikovat. Nově drží prvenství tvrzení, že když „máte protilátky“, vakcínu nepotřebujete. Co na tom je a není pravdy? O tom jsme si povídali s profesorem Liborem Grubhofferem, předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR.
Pane profesore, myslíte, že je dobré nechat si po prodělání covidu/vakcinaci proti němu nechat změřit hladinu protilátek?
Zcela jistě to dobré i užitečné je. Ačkoliv nejenom v naší zemi, ale překvapivě kromě Rakouska snad ve všech civilizovaných zemích světa vlády ministerstva zdravotnictví nepovažují za podstatné monitorovat specifickou protilátkou odpověď proti koronavirovému původci covidu-19. Je to zcela jistě užitečné individuálně pro každého, kdo onemocnění prodělal, i pro ty, kteří ukončili očkování či zažili obojí. Poskytuje to každému jednotlivci základní údaj o míře imunitní ochrany proti koronaviru cirkulujícímu mezi lidmi. Současně to vytváří serologický přehled odrážející faktický stav procházející pandemie s ohledem ke kýžené kolektivní imunitě.
O čem konkrétně tedy hladina protilátek vypovídá?
Technicky je dnes stanovení specifických protilátek v příslušných laboratořích klinické biochemie, mikrobiologie a imunologie automatizovanou záležitostí, dokonce je možné z kapky krve získat velmi přesné údaje o jednotlivých třídách specifických protilátek IgA, IgM a IgG namířených proti receptor vázající doméně na koronavirovém výběžku S, tedy na achillově patě viru. Tyto protilátky představují tu část protilátkové odpovědi, kterou můžeme s určitou mírou opatrnosti považovat dokonce za ty takzvané virus neutralizující protilátky, tedy přesně ty, které jsou pro koronavirem napadený organismus při souboji s ním nejúčinnější. Nejlépe totiž brání šíření koronaviru v napadeném organismu.
Lidé často říkají, že mají protilátky, ale často nevědí, jaká hladina je zrovna u nich protektivní. Je pravda, že je to individuální? Nebo existuje nějaká obecná stupnice, podle které se to dá poměřit?
Specifická protilátková odpověď je součástí komplexní adaptivní imunity organismu při napadení koronavirem SARS-CoV-2 stejně jako jinými virovými patogeny. Má své jasné zákonitosti, které platí obecně pro každého zdravého jedince, je výsledkem souhry buněčných a molekulových faktorů komplexní imunitní odpovědi. V individuálních případech může mít ale z nejrůznějších fyziologických či genetických důvodů značné odchylky od standardních hodnot. Podstatný je též věk jednotlivce, ve věkové kategorii 50+ se začíná projevovat stárnutí imunitního systému jeho postupným oslabování, to může komplikovat situaci i při imunitní ochraně seniorů očkováním proti covidu. Proto je mimo jiné dobré znát hladinu specifických protilátek i u starších spoluobčanů.
Řeknou mi na vyšetření, jaká hladina je protektivní zrovna pro mě?
Takový údaj o minimální hladině specifických protilátek chránících ještě proti koronaviru dosud nebyl standardizován a je otázka, zda někdy bude. Nejistota v tomto směru v případě covidu na rozdíl od některých již "zavedených" a dobře poznaných infekčních onemocnění plyne z celkově krátkodobé specifické protilátkové odpovědi a k relativně nízké imunogenitě původce covidu-19. V klinické imunologii jsou ovšem odborníci, kteří se na základě bohatých zkušeností domnívají, že stačí pouze hraniční hladina, pozitivita, specifických protilátek, protože ta již svědčí o existenci paměťové složky adaptivní imunity, která v případě kontaktu takto hraničně na protilátky pozitivního jedince s divokým koronavirem pohotově aktivuje nástup tvorby specifických protilátek. Teoreticky to jistě platí, ale v konkrétních případech by problém mohl nastat velmi snadno. Ostatně jistě není dobré nechat dojít, nebo jak se teď hezky říká „vyvanout“, hladinu specifických protilátek až na samý práh detekovatelného minima.
Jak zjistím, po jaké době mi protilátky „vyvanou“, a měla bych se nechat očkovat? Není v tomto směru spoléhání se na protilátky liché?
Zjistit to mohu jedině laboratorním vyšetřením specifických protilátek, bylo by velmi důležité monitorovat stav specifické protilátkové odpovědi v populaci obyvatel a to jak z důvodů individuálního či personálního povědomí každého z nás o míře imunitní ochrany jednotlivce, tak současně pro serologický přehled epidemiologické situace procházející pandemie. V žádném případě nemohu doporučit čekat až do „vyvanutí" specifické protilátkové odpovědi.
Dříve se doporučovalo nechodit na očkování bezprostředně po prodělání covidu, právě kvůli trvající vyšší hladině protilátek. Dnes se naopak radí jít se nechat očkovat klidně hned po covidu, protože očkování hladinu protilátek ještě zvýší a sníží tak riziko, že se nakazíte i přes vakcinaci. Co o tom soudíte vy?
Časový úsek šesti měsíců je považován za vhodný a dostatečně spolehlivý interval pro následné očkování. Proto je také právě tento časový úsek považován za směrodatný pro vydání potvrzení „bezinfekčnosti" právě pro tuto dobu. Domnívám se, že není žádoucí uspěchat očkování po prodělaném onemocnění a důvodem je skutečnost, že specifická imunita při a po prodělaném onemocnění se dále vyvíjí, klesá hladina časných protilátek třídy IgM a teprve postupně se objevují protilátky třidy IgG s delším časovým trváním. Podstatné též je, že při prodělaném onemocnění na rozdíl od očkování vznikají velmi důležité specifické protilátky třídy IgA na sliznici dýchacího ústrojí. Určitě by bylo užitečné v tomto období sledovat hladiny protilátek a vědět tak, zda je specifická protilátková imunita po prodělaném onemocnění v pořádku nebo zda je podezřele nízká.
Je vysoká protektivní hladina protilátek důvod, proč se nedat naočkovat? A co vlastně znamená mít "vysoké" protilátky?
Rozhodně nikoliv a důvodem je skutečnost, že stále neznáme dostatečně dobře imunogenezi onemocnění covidem-19 a tak bychom měli dodržovat schválený protokol pro očkování proti covidu. Zatím platí časová lhůta šesti měsíců pro očkování první dávkou po prodělaném onemocnění a stejná doba platí též pro posilující dávku, 3. v pořadí, po ukončeném očkování. Jak to bude s pravidly pro další přeočkování zůstává zatím otevřené, ale jistě bude též upraveno.
Mnoho lidí ale nad třetí dávkou vakcíny váhá a plánuje si nejprve nechat změřit protilátky s tím, že když budou vysoké, nenechají se očkovat. Co si myslíte o takovém postupu?
Takovou úvahu rovněž velmi nedoporučuji právě s ohledem na to, že ještě neznáme problematiku imunopatogeneze infekce virem SARS-CoV-2 dostatečně dobře zmapovanou, současně ani přetrvávající vyšší nebo vysoká hladina specifických protilátek proti původci covidu není kontraindikací pro podání posilující třetí dávky vakcíny.
Mohou být protilátky v boji proti covidu stejně účinné jako očkování?
To je zavádějící otázka, specifické protilátky ať aktivované prodělaným onemocněním nebo po očkování jsou nástrojem ochrany v první linii imunitní obrany napadeného organismu. Rozdíl je v detailech, o kterých jsem se zmínil výše. Přirozenou infekcí vznikají též ony slizniční specifické protilátky třídy IgA, jejichž tvorbu nitrosvalově aplikované vakcíny nemohou vyvolat. Z tohoto pohledu je imunitní ochrana vakcínou méně komplexní, neznamená to však, že by byla horší. Naopak, po očkování genovými mRNA vakcínami je hladina protilátkové odpovědi až pětkrát vyšší ve třídě IgG.
Jak je to z hlediska infekčnosti – jedinec s „vysokými" protilátkami může virus přenášet a nakazit se? Stejně/více nebo méně než očkovaný?
Jedinec s vysokou hladinou specifických protilátek po prodělaném onemocnění či s ukončeným očkováním je šiřitelem koronaviru jen výjimečně, je totiž velmi nepravděpodobné, že by prodělával onemocnění bezpříznakově, nelze to vyloučit řekněme v 5–10 % případů. K úplné odpovědi je třeba říci, že pokud uvažujeme jedince po prodělaném onemocnění právě cirkulující variantou/subvariantou, z něhož se vyléčil ne déle než před několika týdny až měsíci, potom jeho specifická protilátková odpověď obsahuje aktuální virus neutralizující protilátky. „Bezinfekčnost" takového jedince tak bude jistě spolehlivější než „bezinfekčnost" jedince s ukončeným očkováním vakcínou, která byla vyrobena na základě genové informace původního čínského viru z počátku pandemie. To je třeba při těchto úvahách mít na mysli.
Rozhovor vedla Kateřina Hájková
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vhodná očkování proti tropickým nemocem při cestování
Při cestování do tropických oblastí je důležité mít na paměti riziko tropických nemocí. Tyto nástrahy jsou specifické pro určité regiony a mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Preventivně se nabízí...
Čtěte dál
Očkování proti klíšťové encefalitidě – od kdy se očkují děti a jaká jsou očkovací schémata?
Tymián – nejlepší bylina při dýchacích obtížích
Omikron vs. zero-Covid: Jak dlouho může Čína vydržet a je tohle ta správná cesta?
Rozhovor s virologem Liborem Grubhofferem: „Opakujeme chyby z minulosti, vládní rozvolňování je unáhlené…“
Svědění očí jako příznak nakažení variantou omikron
Covidová pandemie přála rozvoji tzv. parasociálních vztahů
Bezpečné cestování letadlem: Tipy, jak zvládnout let ve zdraví a v pohodě
Co jsou monoklonální protilátky a proč v mnoha případech proti omikronu nefungují
Kloktáte kloktadla s jodem, abyste se vyhnuli covidu? Je to jen další internetový trend, vzkazují vědci
Budeme moci umět vyléčit covid-19? Pfizer a Merck přicházejí s perorálně podávanými antivirotiky
