Data naznačují, že až 50 % naočkovaných nemusí zaznamenat žádné vedlejší účinky podobné projevům chřipky nebo nemoci COVID-19. Dobrá zpráva od vědců je, že imunita pracuje, i když se zdá, že se v těle nic neděje.
Možná, že jste takovou reakci zažili na vlastní kůži, možná, že jste o ní slyšeli od někoho, komu už vakcína aplikována byla. Řeč je o vedlejších účincích jako je bolest ramena a paže po vpichu vakcíny, bolest svalstva a hlavy, celková slabost, horečka, zimnice nebo dokonce nevolnost a zvracení či vyrážka v místě aplikace očkování, která se objevuje opožděně a říká se jí „covidové rameno“. Takové projevy přicházejí většinou až po druhé dávce očkování, vědci ale tvrdí, že někteří jedinci nemusí zaznamenat žádný z nich.
Na čem závisí, zda se vedlejší účinky objeví
„To je velice individuální záležitost, u každého jedince navíc souvisí s jeho okamžitým rozpoložením, s tím jak je na tom fyzicky i duševně,“ odpovídá profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. „Je známo, že psychologické důvody bývají pro vedlejší účinky vakcín významnější, než bychom si dovedli představit,“ dodává. Svou roli podle něj může sehrát také ne zcela správně zavedená aplikační jehla do svalu očkovaného jedince.
Vážné vedlejší účinky jsou spíše vzácné
Pokud už máte svůj termín a obáváte se vakcinace s představou, že po ní strávíte několik dní na lůžku, hoďte strach za hlavu a těšte se z návratu na cestu k normálnímu životu, již vakcinace bezesporu poskytuje. I když se o nich hodně mluví, výraznější vedlejší účinky jsou spíše vzácné a pokud se objeví, trvají maximálně jeden až dva dny po vakcinaci a nemusí být nikterak závažné. Podle údajů systému V-Safe amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), přes nějž pacienti hlásí nežádoucí účinky vakcín proti COVID-19, mezi nejhojnější obtíže patří dočasná bolest paže. Bolesti hlavy a zimnice jsou četnější po druhé dávce, ale pouze u menšiny pacientů.
„Mezi nejčastější nežádoucí účinky vakcíny covid-19 patří bolest a otok v místě vpichu vakcíny, horečka, zimnice, únava a bolest hlavy. Vedlejší účinky by měly odeznít během jednoho až dvou dní. V případě přetrvávajících bolestí, celkového diskomfortu nebo zarudnutí a zvýšené citlivosti v místě vpichu, se doporučuje kontaktovat lékaře a domluvit se na dalším postupu,“ potvrzuje magistr Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Proč je důležité neočekávané účinky hlásit
Jak dále informuje magistr Jakub Dvořáček, tak důsledné hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu očkovacích látek (i všech ostatních léčivých přípravků) po jejich registraci. „Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci, stejně jako výrobce, mají zákonem danou povinnost hlásit podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro ochranu léčiv SÚKL, který situaci monitoruje, vyhodnocuje a předává do databáze EU,“ vysvětluje. Podezření na nežádoucí účinky hlásí také výrobce očkovací látky, a to do evropské databáze EudraVigilance. Informace jsou předávány Evropské lékové agentuře, EMA (v USA FDA), kde jsou dále vyhodnocovány. „Celý systém je nastaven tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost pro pacienty,“ uzavírá.
Absence projevů neznamená, že vakcína nefunguje
Nedostavení se žádných vedlejších účinků může ale naopak vést k obavám, že v těle neprobíhá patřičná reakce a že se tedy netvoří protilátky, což povede k nízké nebo žádné účinnosti vakcíny. Ani toho se ale podle odborníků nemusíte obávat s tím, že mezi vedlejšími účinky, které prožíváte, a úspěchem uchycení vakcíny, nutně nemusí existovat žádná korelace. Například studie vakcín Pfizer a Moderna naznačují, že u významného počtu lidí se nežádoucí účinky nedostavily ani po první ani po druhé dávce, a přesto se ukázalo, že přípravky jako prevence závažného průběhu COVID-19 působí z plných 95 %. Sečteno podtrženo: Množství ani síla nežádoucích účinků nevypovídá o kvalitě ochrany, kterou vakcína poskytuje.
Imunita jednotlivců se významně liší
To, zda se vedlejší účinky objeví či ne, je silně individuální, což se odvíjí od faktu, že imunita jednotlivců se liší. Proto se i u dvou jedinců stejného pohlaví, věku a zdravotního stavu mohou objevit zcela jiné vedlejší projevy a ani jedna podoba nemusí znamenat, že vakcína nefunguje. Tato oblast je stále předmětem výzkumu a i když se například ukazuje, že starší jedinci hlásí méně vedlejších účinků než lidé mladší 55 let, zejména po druhé dávce, nebo že se tyto vyskytují méně u mužů než u žen, z nichž na CDC až 80 % hlásilo bolesti hlavy, závratě nebo únavu, zdravotníci zatím neznají konkrétní důvod. Jedná se o problém, který ovlivňuje řada faktorů, jako je věk, pohlaví a další, jako třeba fakt, že na očkování obecně reagujete s výraznými vedlejšími účinky. „Imunitní systém rozpoznává velmi záhy po aplikaci očkovací látky do svalu vakcínu jako cizího vetřelce a stimulace molekulových faktorů buněčné imunity včetně prozánětlivých působků může snadno vést ke zvýšené teplotě, bolesti svalů a kloubů, tedy příznaků, které jsou společné s reakcí organismu na původce infekčního onemocnění, na jeho replikaci ve vnímavých buňkách hostitelského organismu,“ dodává profesor Libor Grubhoffer.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vhodná očkování proti tropickým nemocem při cestování
Při cestování do tropických oblastí je důležité mít na paměti riziko tropických nemocí. Tyto nástrahy jsou specifické pro určité regiony a mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Preventivně se nabízí...
Čtěte dál