Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nedávno zveřejnilo údaje o určitém počtu lidí, kteří se nemocí COVID-19 nakazili i poté, co jim byly podány obě dávky vakcíny. Z více než 75 milionů se jednalo ale o necelých 6 tisíc případů (přibližně 0,007 %).
Číslo nakažených COVIDem-19 i přes plnou imunizaci vakcínou je sice velmi nízké, přesto může u mnohých vzbudit jak obavy, tak řadu otázek. Podle imunologa Anthonyho Fauciho, ředitele amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci a předního člena pracovní skupiny White House Coronavirus Task Force amerického ministerstva zahraničí, je ale taková situace naprosto běžná u všech druhů vakcín a nejedná se tedy pouze o výjimku tvořenou vakcínami proti nemoci COVID-19.
Žádná vakcína neúčinkuje na 100 %
Na nedávném tiskovém briefingu v Bílém domě Fauci prohlásil, že žádná vakcína není stoprocentně účinná, což znamená, že k určitému počtu nakažení po jakékoliv vakcinaci zpravidla dojde vždy. A v podstatě totožně hovoří ve svém prohlášení i CDC, když tvrdí, že k žádným neočekávaným vzorům nedošlo a že se naopak očekává, že i když vakcína funguje, jak má, objeví se tisíce případů, kdy k nažení dojde i přes plnou vakcinaci.
Co udávají procenta účinnosti
Údaje z klinických studií ukazují, že vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou po použití účinné až z 95 % (to se konkrétně týká vakcíny Pfizer-BioNTech, Moderna má 94,1 %, a těmi se v Česku zatím očkuje nejvíce). Co to vlastně znamená? „Účinnost vakcíny 95 % udává, že propuknutí onemocnění covid-19 po vakcinaci je o 95 % nižší, než bez očkování. Jinak řečeno, v populaci, kde by bez očkování COVIDem-19 onemocnělo celkem 1 000 lidí, po očkování by jich onemocnělo jen 50,“ vysvětluje magistr Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Nákaza je vzácná, ale ne vyloučená
I toto číslo navíc odkazuje k prohlášení Fauciho a CDC, která souhlasně informují o tom, že případy nakažení po vakcinaci jsou vzácné, ale ne vyloučené – pořád existuje pětiprocentní riziko nákazy. „Podstatné ovšem je, že i to malé procento očkovaných, kteří nejsou plně chránění očkováním a onemocní, mají prakticky jistotu, že nemoc u nich proběhne v mírné formě a nebude vyžadovat jejich hospitalizaci,“ říká profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. Od čeho se odvíjí, zda se riziko změní v realitu? Lékaři jej rozdělují do dvou skupin a to do vakcinačního selhání primárního a sekundárního.
a. Primární selhání
U lidí s oslabeným imunitním systémem, jako jsou zejména starší dospělí nebo chronicky nemocní pacienti, se může stát, že tělo není po vakcinaci schopno vyprodukovat dostatečnou imunitní odpověď, aby se před infekcí ochránilo. CDC skutečně zjistilo, že případy nakažení COVIDem-19 po vakcinaci se ve 40 % objevily u lidí nad 60 let.
Protože klinické studie většinou nezahrnují jedince se sníženou imunitou, nemusí být u nich účinnost vakcíny tak vysoká jako u vzorku populace, který se studií účastní. Lidé s oslabenou imunitou tak nemusí dostat 95% ochranu garantovanou klinickými studiemi, ale třeba 50% nebo i nižší. Výzkumy navíc zjistily, že protilátky, k jejichž produkci tělo vakcíny podněcují, bývají u starších lidí slabší.
„To zcela jistě platí, nesmíme zapomínat ani na onkologické pacienty a pacienty po transplantaci orgánů, kteří představují významnou rizikovou skupinu s potlačovanou imunitou,“ potvrzuje profesor Grubhoffer.
b. Sekundární selhání
Imunita, k jejímuž vytvoření vakcinace vede, po čase slábne a důsledkem toho je třeba očkování po určité době obnovit. Pfizer a Moderna uvedly, že podle dostupných údajů jejich vakcíny nabízejí silnou imunitu až na šest měsíců, odborníci ale předpovídají, že by ochrana mohla vydržet až rok.
„Zkušenosti s imunitou u očkovaných jedinců dávají za pravdu prvním zjištěním, že měřeno hladinou specifických protilátek je imunita po očkování trvanlivější než po prodělaném infekčním onemocnění. K interpretaci těchto poznatků je ale třeba respektovat statistickou významnost podporující nebo nepodporující takovou zkušenost,“ informuje profesor Grubhoffer.
Tato záležitost je tak stále předmětem výzkumu a o sekundárním selhání vakcinace lze hovořit ve chvíli, kdy dojde k nakažení COVIDem-19 po vakcinaci proto, že imunita, která se na její popud vytvořila, zeslábla. K žádnému sekundárnímu selhání dosud nedošlo, protože od očkování populace neuběhla dostatečně dlouhá doba, podle níž by se to dalo posoudit.
c. Imunita se nestihla vytvořit
A do třetice existují i případy, které nesouvisí ani s primárním ani se sekundárním selháním, ale vznikly výsledkem toho, že se imunita nestihla dostatečně vytvořit. Jedná se třeba o situaci, kdy se člověk nakazil těsně před očkováním nebo krátce po něm. „Ano je to tak, časové okno, těsně před a po očkování umožňuje koronaviru takového jedince infikovat,“ souhlasí profesor Grubhoffer.
Vedlejší účinky nebo COVID-19?
Pokud jste byli nedávno očkovaní a necítíte se ve své kůži, možná vás zajímá, jak odlišit vedlejší účinky vakcíny od onemocnění COVID-19. První zmiňované netrvají dlouho – maximálně den až dva po aplikaci vakcíny – a zahrnují bolest paže v místě vpichu a okolí, mohou se objevit bolesti svalů a hlavy, také horečka a zimnice. Neměli byste zaznamenat kašel, dušnost nebo ztrátu chuti či čichu, tedy všechny potencionální příznaky COVIDu-19. Není ovšem pochyb o tom, že příznaky se mohou překrývat, proto pokud si nejste jistí, nechte se pro jistotu otestovat.
Zdroje
https://www.prevention.com
https://www.aifp.cz/cs/
https://www.bc.cas.cz/
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vhodná očkování proti tropickým nemocem při cestování
Při cestování do tropických oblastí je důležité mít na paměti riziko tropických nemocí. Tyto nástrahy jsou specifické pro určité regiony a mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Preventivně se nabízí...
Čtěte dál