V současnosti se dá očkování proti covidu-19 aplikovat výhradně formou injekce. Vědci předpovídají, že v budoucnu by se vakcína proti covidu mohla přijímat také formou pilulky nebo inhalace.
Inhalace z pohodlí domova
V laboratoři Medicon Village na jihu Švédska pracují na vývoji tenkého plastového inhalátoru velikosti zápalkové krabičky, který by mohl hrát velkou roli v globálním boji proti koronaviru: umožnil by lidem užívat práškové verze budoucích vakcín v pohodlí domova. Jak informuje BBC, tak podle Johana Waborga, generálního ředitele společnosti, která vyrábí inhalátory pro pacienty s astmatem, je výroba tohoto „covidového“ inhalátoru levná a snadná. A stejně snadno se i používá – stačí odstranit malý plastový proužek, čímž se inhalátor aktivuje a potom už stačí ho vložit do úst a zhluboka se nadechnout.
Podle profesora Libora Grubhoffera, předního českého virologa a ředitele Biologického centra AV ČR, to je výborný nápad praktického řešení účinné ochrany před nákazou původci akutních respiračních onemocnění, jakým je covid-19. „Zejména aplikace protilátek nebo antivirotik, až budou vyvinuté, blokujících vazbu koronaviru na jeho receptor na povrchu plicních buněk receptoru najdou v této inhalační metodě velmi pravděpodobně uplatnění,“ říká.
Snazší aplikace i distribuce
Společnost Iconovo spolupracuje se start-upem imunologického výzkumu ve Stockholmu, který vyvinul suchou práškovou vakcínu proti covid-19. Na rozdíl od vakcín typu Pfizer, Moderna a AstraZeneca, které používají RNA nebo DNA kódující specifický výběžkový S protein koronaviru SARS-CoV-2, tato vakcína využívá proteiny vyrobené tak, aby jako ten koronavirový vypadaly, a vydrží teploty až do 40 °C. To je zásadní výhoda oproti podmínkám pro skladování dnes běžně dostupných tekutých vakcín, které musí být uchovávány ve skleněných lahvičkách při teplotách až – 70 °C. Tato skutečnost by usnadnila distribuci práškové vakcíny a umožnila by ji podávat bez poskytovatelů zdravotní péče.
„Konečná formulace vakcín pro jejich bezpečný transport do těch nejvzdálenějších končin často v náročných klimatických podmínkách tropů a subtropů je důležitou okolností, a tak opravdovou výzvou producentů očkovacích látek jsou tradičně vakcíny v práškové podobě získané procesem mrazové sublimace, tedy lyofilizace, aniž by tato technologická operace nežádoucím způsobem poznamenala účinnost očkovací látky,“ komentuje profesor Grubhoffer.
Lékaři jsou optimističtí, i když na lidech se ještě netestovalo
V současné době společnost testuje své vakcíny na mutacích alfa (britská) a beta (jihoafrická) a věří, že jejich metoda by se mohla ukázat jako užitečná zejména při urychlení zavádění vakcín v Africe, kde aktuálně neexistuje žádný domácí výrobce vakcíny a teplejší klima společně s omezenými dodávkami elektřiny vedly k velkým výzvám, pokud jde o skladování a dodávání vakcín proti covidu-19 ještě než projde jejich expirace. Vakcína zatím byla testována pouze na myších, testování na lidech se plánuje a v lékařské komunitě již nyní existuje optimismus ohledně budoucnosti práškových vakcín: pokud by se osvědčily, mohly by vakcinaci zpřístupnit, zjednodušit a významně tak pomoci nejen v boji s koronavirem, ale i jinými nemocemi. „Byl by to vskutku obrovský počin pro spolehlivou a bezpečnou distribuci vakcín po celé naší planetě,“ říká profesor Grubhoffer.
Sprej nebo pilulka?
Ve Švédsku se ale rodí ještě další vakcinační hudba budoucnosti: společnost Ziccum testuje technologii určenou k tomu, aby na vzduchu vysušila stávající nebo budoucí kapalné vakcíny, aniž by snížila jejich účinnost. To by mohlo usnadnit zřizování takzvaných zařízení pro „plnění a dokončení“ v rozvojových zemích, což by jim umožnilo dokončit závěrečné fáze výroby vakcín na domácí půdě. Vakcinační prášek by byl smíchán se sterilním vodným roztokem těsně před imunizací a poté injikován pomocí lahviček a jehel. Technologie se však otevírá i pro další různé typy podávání, od nosních sprejů až po pilulky.
Naděje na globální proočkovanost
Ačkoliv je k tomu všemu zapotřebí ještě řada výzkumů a vývoje, práškové vakcíny by mohly nabídnout schůdnější variantu nejen rozvojovým zemím, ale také těm, kteří se bojí jehel. Navíc se ukazují jako ekologičtější varianta, která by snížila potřebu elektřiny potřebné k napájení chladniček a mrazniček, v nichž se obvykle uchovávají lahvičky s vakcínami. A to by mohlo pomoci globální proočkovanosti, kterou celý svět potřebuje.
Jakmile se povede optimalizovat technologie výroby práškových vakcín, budou podle profesora Grubhoffera nejspíše ještě dlouho podávány injekčně po jejich rozpuštění ředícím roztokem. „Možnosti jejich aplikace v pilulce s následným směrováním imunogenně aktivní složky takové očkovací látky z trávícího ústrojí na místo určení například v lymfatických uzlinách nebo v buňkách imunity chránící vnitřní orgány očkovaného jedince je ještě hudbou budoucnosti,“ vysvětluje.
Zdroj: www.bbc.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vhodná očkování proti tropickým nemocem při cestování
Při cestování do tropických oblastí je důležité mít na paměti riziko tropických nemocí. Tyto nástrahy jsou specifické pro určité regiony a mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Preventivně se nabízí...
Čtěte dál
Očkování proti klíšťové encefalitidě – od kdy se očkují děti a jaká jsou očkovací schémata?
Tymián – nejlepší bylina při dýchacích obtížích
Omikron vs. zero-Covid: Jak dlouho může Čína vydržet a je tohle ta správná cesta?
Rozhovor s virologem Liborem Grubhofferem: „Opakujeme chyby z minulosti, vládní rozvolňování je unáhlené…“
Svědění očí jako příznak nakažení variantou omikron
Covidová pandemie přála rozvoji tzv. parasociálních vztahů
Bezpečné cestování letadlem: Tipy, jak zvládnout let ve zdraví a v pohodě
Co jsou monoklonální protilátky a proč v mnoha případech proti omikronu nefungují
Odborně o protilátkách proti covidu: Proč je dobré si je nechat změřit?
