Zvýšené riziko krevních sraženin, vzniku hluboké žilní trombózy nebo mrtvice se v souvislosti s proticovidovým očkováním zmiňuje už od letošního března. Tehdy se v tomto směru na samém počátku podávání řešila zejména oxfordská vakcína AstraZeneca. Přesto, že mezinárodní zdravotnické úřady i Evropská léková agentura EMA jasně deklarovaly, že přínosy vakcíny převažují nad riziky, strach z krevních sraženin ve společnosti přetrvává.
Se zvýšenou tvorbou krevních sraženin je kromě AstraZenecy spojována také jednodávková vakcína Janssen od firmy Johnson&Johnson. Ačkoliv od dubna uplynulo mnoho měsíců, vakcíny se stále aplikují a krevní sraženiny se zvýšeně nevyskytují, téma jejich souvislosti s proticovidovým očkováním je pořád aktuální a podpořilo ho zjištění německých vědců, kteří s ním vyrukovali koncem letošního května. Jak to tedy je, máme se krevních sraženin bát? A jak je na tom zatím nejspolehlivější a nejaplikovanější vakcína Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech?
Že by za to mohl adenovirus?
Koncem května obletěla svět zpráva vědců z frankfurtské Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, kteří tvrdili, že příčina tvorby krevních sraženin po aplikaci vakcíny AstraZeneca nebo Janssen tkví v nosiči očkovací látky, jímž je v případě zmiňovaných vakcín opičí nebo lidský adenovirus. „Ten vstupuje do buněk v lymfatických žlázách, tam se z něho uvolní virová DNA obsahující informaci o genu pro koronavirový výběžek „S“ směřující přímo do jejich jádra. To se zdá být riskantní krok, v jehož důsledku mohou krevní sraženiny vznikat,“ vysvětluje profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. Z toho podle autorů studie vyplývá, že stačí, aby tvůrci vakcín vyměnili virový nosič očkovací látky a problémy ustanou. Jiní odborníci ale tvrdí, že tak jednoduché to není, že by takový přístup vyžadoval navíc další složité byrokratické kroky, včetně testování na tisících dobrovolníků.
Riziko vyloučit nelze, ale jen u rizikových osob
Profesor Libor Grubhoffer tvrdí, že u vakcín AstraZeneca a Janssen nelze v individuálních případech zcela vyloučit potenci poklesu krevních destiček v závislosti na mechanismu indukce specifické imunitní odpovědi přes její buněčné faktory. „Takový jev může nastat u rizikových jedinců s náchylností k tromboembolickému onemocnění ve formě cévních mozkových příhod nebo plicních embolií. Samostatnou rizikovou skupinou jsou ženy s trombofilními tendencemi v rámci některých jejich zdravotních potíží,“ doplňuje. Podle toho riziko vzniku krevních sraženin po aplikaci jedné ze zmiňovaných vakcín opravdu stoupá, ale jen u jedinců, které jsou k němu náchylnější i bez vakcinace. „Před absolvováním očkování je proto u takových osob na místě porada s lékařem. Ten může zvážit individuální riziko na základě predispozice ke krevním sraženinám a příslušného vyšetření krevních destiček a takzvaného kapilárního úniku,“ informuje profesor.
Přínosy převažují nad riziky
Další studie, jejíž text byl publikován koncem srpna v odborném časopise The British Medical Journal, zkoumala v tomto směru vedle AstraZenecy také vakcínu Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech. Zjištění, která oxfordští vědci odhalili, jsou veskrze pozitivní a podle autorů výzkumu jednoznačně podtrhují význam a přínos očkování. Potvrdila totiž, že riziko vzniku krevních sraženin je po prodělání covidu-19 jednoznačně mnohonásobně vyšší než po aplikaci zkoumaných vakcín.
Covid riziko zvyšuje až 200krát
Průzkumu se zúčastnily téměř dva miliony jedinců, kteří mezi prosincem 2021 a dubnem 2020 prodělali covid-19, a asi 29 milionů lidí naočkovaných ve stejném období vakcínou AstraZeneca nebo Pfizer/BioNtech. Badatelé zkoumali zdravotní komplikace, které očkovaní zaznamenali do 28 dní od aplikace první dávky. Ukázalo se, že ačkoliv obě vakcíny riziko cévních problémů zvyšují, u AstraZenecy je riziko po prodělání covidu vyšší až 200krát. V případě Comirnaty, u níž se obecně vzato cévní potíže vyskytují méně než u oxfordské vakcíny, je riziko po prodělání covidu vyšší až 12krát.
Z toho všeho vyplývá, že riziko krevních sraženin by rozhodně nemělo být používáno jako jeden z argumentů proti očkování.
Zdroje: www.irozhlas.czz, www.nemoci-a-lecba.zdrave.cz, www.lidovky.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vhodná očkování proti tropickým nemocem při cestování
Při cestování do tropických oblastí je důležité mít na paměti riziko tropických nemocí. Tyto nástrahy jsou specifické pro určité regiony a mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Preventivně se nabízí...
Čtěte dál
Očkování proti klíšťové encefalitidě – od kdy se očkují děti a jaká jsou očkovací schémata?
Tymián – nejlepší bylina při dýchacích obtížích
Omikron vs. zero-Covid: Jak dlouho může Čína vydržet a je tohle ta správná cesta?
Rozhovor s virologem Liborem Grubhofferem: „Opakujeme chyby z minulosti, vládní rozvolňování je unáhlené…“
Svědění očí jako příznak nakažení variantou omikron
Covidová pandemie přála rozvoji tzv. parasociálních vztahů
Bezpečné cestování letadlem: Tipy, jak zvládnout let ve zdraví a v pohodě
Co jsou monoklonální protilátky a proč v mnoha případech proti omikronu nefungují
Odborně o protilátkách proti covidu: Proč je dobré si je nechat změřit?
