Kateřina Hájková
02. 09. 2020 | 06:21

Září se u našich předků neslo ve znamení díků. Děkovali za dary, kterých se jim od přírody během léta dostávalo, a to vyjadřovali množstvím rituálů a oslav, které si dnes s přelomem léta a podzimu spojujeme i my, i když už trochu jinak.

Přechodem léta v podzim končí období zemědělských prací a po těžké práci na polích i zahradách naopak nastával čas odměnit se za dřinu a užít si plodů vynakládaného úsilí. Září je proto časem posvícení a hodů, kdy se naši předkové veselili a do syta si užívali všech dobrot (nejen těch určených k jídlu, ale i těch pitelných, například vína či jablečného moštu), o jejichž příchod na svět se během teplých letních měsíců zasloužili. Ani hody se však neobešly bez práce, protože ruku v ruce s nimi kráčely i kvasy – zpracovávání úrody a vytváření zásob na zimu. Plody se nakládaly, nechávaly kvasit, zavařovaly a sušily.

Tradice vinobraní se drží dodneška
Tam, kde se pěstovalo, byla sklizeň důvodem k pořádání oslav, v čemž se podobala dožínkám. V řadě tradičních vinařství se takové zvyky dodržují do dnešních dnů a pořádají se zde slavnosti typické průvody v krojích a prodejem vína. Pod pojmem „vinobraní“ se tak neskrývá pouze samotný sběr vína, ale také oslavy, které jsou s touto činností spjaty, respektive které po ní přicházejí. Světci, kteří byli v rámci vinobraní oslavováni, byli sv. Václav a sv. Urban, kteří jsou patrony vinařů. Přemýšlíte, jak si zpříjemnit zářiové dny a vychutnat poslední intenzivní sluneční paprsky? Vyrazte na jižní Moravu a vzpomeňte na generace před námi při popíjení lahodného vína…

Hostina jako vyjádření díků
Oslavy sklizní (jablek i vína) se pojí také s podzimní rovnodenností, která astronomicky označuje konec léta a začátek podzimu. Každoročně připadá na 22. nebo 23. září a znamená, že slunce přechází přes rovník, důsledkem čehož je den stejně dlouhý jako noc. Před podzimní rovnodenností dosahuje léto svého vrcholu a jejím příchodem končí a předává pomyslné žezlo podzimu. Od té doby jsou dny kratší a chladnější a na síle a délce naopak nabírá noc. Toto období znamenalo završení plodné části roku a neslo se ve znamení oslav a hostin. Jejich účelem však nebyla konzumace sama o sobě, šlo spíše o symbolické vyjádření vděčnosti za úrodu. Právě proto se poživatiny připravovaly z nové mouky, čerstvě sklizeného ovoce, vína a dalších sezónních plodin.

Svatý Václav jako definitivní potvrzení podzimu
Jen pár dní po podzimní rovnodennosti, konkrétně 28. září, přichází definitivní potvrzení podzimu v podobě svátku patrona a ochránce české země, svatého Václava. Ten byl velmi vzdělaný, o což se velkou mírou zasloužila jeho babička Ludmila, šiřitelka křesťanství. Kníže Václav zakládal kostely, založil chrám sv. Víta, podle legend také vlastnoručně pěstoval víno a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé i o vězně. Před dveřmi kostela ve Staré Boleslavy jej nechal zavraždit jeho bratr Boleslav. Dnes se v tento den, na výročí Václavovy smrti, pořádají poutě a posvícení, což je tradice pocházející z dávných dob. Svátek svatého Václava také znamenal významný předěl v hospodářském roce, kdy se dobytek z horských pastvin sháněl dolů do údolí a vypouštěl se na pastvu na obecní strniště.

Projděte si další články

← Základní preventivní opatření proti zápalu plic

Jak zklidnit roztěkanou mysl? Inspiraci hledejte v józe! →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Tiše a ochotně, purpura na plotně voní, krásně voní… Tóny a vůně související s adventem a Vánocemi pomalu klepou na dveře a první adventní víkend klepe na dveře. S tím se samozřejmě pojí i pečení cukroví,...

Čtěte dál