Může se zdát, že odpočinek je aktivitou fyzickou a je tedy logické, že si pod tímto pojmem často představíme polehávání a sledování filmů nebo seriálů či bezstarostné lenošení a projíždění sociálních sítí. Ve skutečnost je to ale celé naopak. Jak tedy odpočinek vlastně funguje?
Je jistě příjemné si po celém dni lehnout do postele, zavřít oči a užívat si dokonalého uvolnění těla. Když se ale do tohoto procesu nezapojí mysl, nemůžeme usnout a dost možná se probudíme nevyspalí, proto, máme-li tu možnost, třeba o víkendu, si přispíme v domnění, jak si uděláme dobře. Jenže z postele potom vstáváme rozlámaní a rozladění. Jak je to možné? Nejspíš si neuvědomujeme, že odpočinek není jen činností tělesnou, ale i mentální.
Odpočívat potřebuje i mysl
Určitě se vám už stalo, že jste se nemohli dočkat chvíle, kdy zalehnete do peřin. Když se vám to konečně podařilo, sáhli jste po telefonu s tím, že ještě před usnutím zkontrolujete virtuální prostor. A co se nestalo? Únava odešla a vy jste nemohli zabrat. Proč vlastně? Je to podobné jako se sledováním televize, z něhož jsme po celodenní „šichtě“ nevysvětlitelně unavení. Při takových činnostech je sice tělo pasivní, to odpočívá a regeneruje, totéž ale nelze říci o mozku.
Proč mozek „nevypne“ bez mírné aktivity
Při projíždění internetu, sledování seriálů nebo poslechu zpráv mozek tiše zpracovává všechno, co přijímáte, bez ohledu na to, zda sedíte nebo ležíte. Je dokázáno, že k tomu, aby si mozek odpočinul, potřebuje mírnou aktivitu. Možná si vybavíte rozdíl mezi volným dnem, který jste strávili poleháváním a civěním na nějakou obrazovku, a naopak dnem, kdy jste vyrazili na procházku, uklidili, něco dobrého upekli, přečetli si pár stránek z oblíbené knihy nebo připsali pár řádků k románu, na kterém pracujete.
Význam aktivního odpočinku
Zatímco v prvním případě jste unavení a otrávení, v tom druhém sršíte energií. Je to podobné jako po příchodu z práce, kdy toužíte podlehnout nutkání svalit se na pohovku a nic nedělat, ale místo toho se donutíte nazout běžecké boty a vyrazíte na čerstvý vzduch. Vrátíte se optimističtí a plní chuti do života. Dostáváme se k významu pojmu aktivní odpočinek, který není vůbec neznámý, jen na něj možná často zapomínáme. Ostatně tomu nahrává i situace s koronavirem, kdy nás restrikce nutily trávit mnoho času doma, což často sklouzne k pasivnímu sledování televize, které je ovšem pasivní pouze fyzicky, nikoliv mentálně.
Dělání chmury zahání
Už Svěrák s Uhlířem zpívali o tom, jak „dělání, dělání, všechny chmury zahání“. A různí odborníci a výzkumy potvrzují, že to tak skutečně je. Že mozek si nejlépe odpočine při mírné, nenáročné činnosti, která jej příjemným způsobem stimuluje. Ideálním příkladem jsou třeba domácí práce jako úklid, pečení, žehlení, nebo sprchování, kdy se musíte soustředit na drobné úkony a přitom můžete nechat mysl volně plynout…
Proč dát šanci (nejen) omalovánkám
Skvělým relaxačním prostředkem je také malování a vybarvování, které podporuje kreativitu i duševní relaxaci. A nesmíme zapomenout ani na pozitivní efekty pravidelného pohybu, který podněcuje vyplavování endorfinů, hormonů štěstí, společně s ním i krevní oběh, skrze nějž celé tělo okysličuje a defacto přivádí k životu. To všechno dohromady lze shrnout pod termín aktivní odpočinek, který tělu i mysli udělá mnohem lépe než nečinné a letargické povalování po pohovce nebo posteli.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál