Kateřina Hájková
07. 08. 2021 | 07:29

děti koronavirus

Vědci z Yale University zjistili, že většina dětí má sice mírný a bezpříznakový průběh, ale po infekci může nastat reakce, která je ohrozí na životě. Jak se léčí a kam až může tento nebezpečný vedlejší účinek nemoci způsobené novým čínským koronavirem SARS-CoV-2 zajít?

I když už tu s námi nějaký ten pátek je, covid-19 je stále pro vědce velkou záhadou. Jednou z otázek je i skutečnost, proč se u dětí zpravidla vyskytuje méně symptomů než u dospělých a proč u nich později dochází k zesílené odpovědi imunitního systému, která může skončit i smrtí. „S přibývajícími poznatky o působení koronaviru na lidský organismus bude možné přijít na kloub i všem následným změnám či poruchám u lidí, které onemocnění covid-19 prodělali, děti nevyjímaje,“ komentuje profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. Odpověď se pokusili najít také výzkumníci z Yale University, výsledky jejich snažení byly publikovány v magazínu Immunity.

MIS-C může skončit smrtí
Nebezpečná reakce, kterou identifikovali výzkumníci z Yale University, se po nakažení covidem-19 objevuje u jednoho dítěte z tisíce a to i přesto, že nemoc měla mírný až bezpříznakový průběh. Říká se jí multisystémová zánětlivá odpověď (MIS-C) a objevuje se čtyři až šest týdnů po nakažení, zahrnuje horečku, zažívací obtíže, neurologické i kardiovaskulární problémy. Léčí se potlačením imunity podáním steroidů, není-li odhalena včas, může skončit fatálně – smrtí.

Právě tyto vzácné případy nelze podle profesora Grubhoffera brát na lehkou váhu: jsou vzácné, ale přesto se vyskytují, mají svoji příčinu a mechanismus vzniku. „Právě ona časová prodleva dává tušit, že se v organismu dítěte, dokonce po lehkém či bezpříznakovém průběhu nemoci odehrávají změny v jeho vlastním obranném mechanismu, které mají charakter nežádoucí aktivity jeho vlastního imunitního systému,“ vysvětluje.

Proč bývají děti bezpříznakové
Výzkumníci ve své analýze testovali krevní vzorky od dětí s MIS-C, dospělých s vážným průběhem covid-19 a také zdravých dětí i dospělých. Zjistili, že imunita dětí s MIS-C reaguje jinak než u ostatních. V krví těchto dětí zaznamenali vysokou hladinu alarminů, molekul tvořících vrozený imunitní systém, který se rychle mobilizuje, aby zareagoval na všechny infekce. Další zjištění naznačují, že vrozená reakce imunitního systému dítěte může být silnější než u dospělých, což je možné vysvětlení skutečnosti, proč po infikování pociťují mírnější příznaky než dospělí.

„Člověk přichází na svět chráněn v prvních měsících života mateřskými protilátkami a některými dalšími obrannými faktory matky, ale vybaven též obrannými faktory vrozené imunity,“ vysvětluje profesor Grubhoffer. Teprve postupně se u dítěte vyvíjí a trénuje adaptivní imunita schopná vytvářet specifické protilátky a nezbytné další faktory buněčné imunity. „Pokud oba tyto vývojově odlišné systémy obrany, vrozená a adaptivní imunita, fungují jako vyladěný orchestr, je všechno v pořádku a organismus dítěte i dospělého člověka je schopen velmi účinně čelit původcům infekčních onemocnění, děje se tak vždy s omezenou funkční kapacitou imunity patogenem napadaného jedince, je to vždy kdo s koho,“ rozvádí.

Nadměrná reakce imunity: Dar nebo prokletí?
Znamená to, že vrozená imunita může být u dětí s koronavirem aktivnější, což s sebou ovšem nese i riziko, že zareaguje nadměrně a přispěje ke vzniku MIS-C. Bylo totiž také objeveno, že děti s MIS-C mají výrazné zvýšení adaptivních imunitních odpovědí, což jsou obranné prostředky pro potírání specifických patogenů, jako je koronavirus SARS-CoV-2, které obvykle vytvářejí imunologickou paměť. Špatné je, že místo toho, aby taková reakce děti chránila, zdá se, že napadá hostitelskou tkáň, což je charakteristický znak autoimunitních chorob.

„Nespecifická vrozená imunita a specifická adaptivní imunita představují symfonický orchestr, jsou-li nástroje vrozené imunity příliš hlasité, mohou nadělat škodu v infikovaném organismu, kterou následně poněkud hystericky začnou řešit nástroje adaptivní imunity, tak mohou začít vznikat nežádoucí autoimunitní protilátky proti vlastním složkách organismu,“ vysvětluje profesor Grubhoffer.

Něco jako autoimunitní choroba
Počáteční imunitní reakce ve vzácných případech dětí s MIS-C tak spouští kaskádu procesů poškozujících zdravou tkáň, která je kvůli tomu potom náchylnější k napadení autoprotilátkami (vlastními). Zvláštní chování imunitního systému dětí s MIS-C by ale podle vědců mohlo v budoucnu pomoci při diagnostice a včasné léčbě dětí s vysokým rizikem této poruchy.

„Zcela jistě, učíme se za pochodu a naší výhodou je, že vymoženosti současné vědy dokáží ve většině případů rozebrat problém s vysokou účinností a velmi rychle do jeho jednotlivostí a přijít záhadě na kloub. To samozřejmě ještě vůbec neznamená problém vyřešit, bývá ještě dlouhá a trnitá cesta, o tom nás covid přesvědčuje denně, ale usnadní to problém identifikovat, popsat jeho podstatu a začít se vážně zabývat jeho řešením,“ uzavírá profesor Grubhoffer.

Zdroj: sciencedaily.com

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Růžové geránium – využití v aromaterapii a vliv na zdraví →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Děti a zima – jak chránit dětský organismus před vlivy mrazivého počasí

Chladné zimní počasí společně s viry představuje pro dětský organismus velkou zátěž. Pokud na to děti dostatečně nepřipravíme, snadno, a často i opakovaně onemocní. Sezona častých onemocnění u dětí trvá...

Čtěte dál