Kateřina Hájková
10. 04. 2022 | 07:22

tradice Velikonoce

Svátky smutné i veselé, spojované se smrtí i Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, se sluncem, zelení a teplem. To všechno přinášejí Velikonoce, které by nebyly tím, čím jsou, bez tradičních pochutin, jež si s nimi spojujeme.

Příroda se probouzí po dlouhém zimním spánku, květiny kvetou, stromy rozkvétají, práci trylkují a mláďátka se rodí. Velikonoce symbolizují nové začátky na úrovni přírodní i náboženské, kdy jde především o Ježíše Krista, který po svém brutálním zavraždění ukřižováním vstal z mrtvých, aby lidem dal naději a víru, že smrti se není třeba bát, protože není koncem, ale jen dalším, novým začátkem.

A nové začátky je třeba oslavit, proto se velikonoční období tradičně pojí s hodováním, veselím a dobrými pokrmy, které nemusí být ani tolik nezdravé. Co všechno byste měli během Velikonoc upéci nebo zařadit?

Co vědět o pašijovém týdnu
Předchází mu čtyřicetidenní postní období začínající Popeleční středou a končící Velikonoční nedělí, Božím hodem. Po Květné neděli, kdy podle Bible Ježíš přijel do Jeruzaléma a obyvatelé jej vítali palmovými listy, nastává poslední týden před Velikonocemi označovaný jako pašijový neboli svatý. Pašije jsou příběhy ze života Ježíše Krista, které vyprávějí o jeho utrpení a umučení.

Na škaredou středu Jidáše
Jak praví Bible, tak na Škaredou středu zradil Ježíše jeden z jeho učedníků Jidáš. Ten se potom pod tíhou výčitek svědomí oběsil. Podle Jidášovy škaredé zrady se středě začalo říkat škaredá a věřilo se, že když se v tento den budete na někoho škaredit, zůstane vám to po celý rok.

Na Škaredou středu bylo zvykem zadělávat na kynuté pečivo pojmenované právě po Jidášovi. To tvarem připomínalo provaz, v jehož oprátce vypustil duši. Při pečení se ženy neomezovaly jen na tvar oprátky, ale vytvářely různé pokroucené obrazce, třeba i ptáčky.

Na Zelený čtvrtek něco zeleného
Čtvrtek známý jako zelený je naopak dnem odpuštění a čistoty. Věřící si připomínají poslední večeři Páně, kdy Ježíš se svými učedníky slavil Pesach, židovskou obdobu Velikonoc, a rozděloval jim chléb a víno jako své tělo a krev. Ve čtvrtek večer ve vsích a městech ztichly všechny zvony a rozezněly se až se setměním na Bílou sobotu.

Ke snídani se podávaly jidášky potírané máslem smíchaným s medem a rumem. Do dalších jídel se potom přidávalo něco zeleného – hrášek, špenát, kopřivy, bylinkové pesto, cokoliv. Inspirujte se dávnými tradicemi a na oběd si dopřejte třeba hráškovou polévku, ke svačině si připravte pučálku z naklíčeného hrachu opraženého na pánvi naslano nebo nasladko, a k večeři si dejte třeba zelené fazolky s polníčkem, zelenými olivami a zelenými pistáciemi.

Prosté jídlo na Velký pátek
V den Ježíšovy smrti se jedly jen prosté pokrmy jako byly jáhly, čočka, hrách nebo bramborovo-zelná polévka.

Na Bílou sobotu mazanec a beránka
Oplakávala se Ježíšova smrt, těšilo se na jeho vzkříšení a zadělávalo se na mazance a beránky. Mazanec patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva, znázorňuje slunce a jeho kynutí symbolizuje prosperitu a bohatství, věřící jej přirovnávají k tělu páně, eucharistii, a vnímají jej jako sladký chléb. Sladký beránek v sobě nese nejen symbolika Ježíše Krista, který je mimo jiné znám jako beránek Boží, jenž se za lidstvo obětoval, ale i Pesachu, kdy Židé obětovali beránka živého na památku vysvobození z egyptského otroctví. Ve středověku si živé jehně mohl už málokdo dovolit, proto se začal péct beránek sladký, do našich končin se tento zvyk dostal až v 19. století. Hlavním jídlem byla nádivka, která se plnila především mladými zelenými rostlinkami a někdy i vařenými vejci.

Velikonoční neděle
Na Boží hod o Velikonoční neděli nosily rodiny mazanec s křížem na vršku do kostela, kde jej farář posvětil. Po příchodu domů byl potom společně sněden. Končilo postní období a lidé si tak dopřávali nejen sladké, ale již také maso, na stole se tedy objevovaly pokrmy typu vývaru, pečeného hovězího a jehněčího nebo masových rolád. Vedle mazance se ze sladkých pochutin podával i beránek.

Na Velikonoční pondělí vajíčka
Děvčata chlapcům dávala vajíčka za to, že je vyšlehali pomlázkou. To je mělo omladit, protože do nich přešly vlastnosti pružných a ohebných proutků plných mízy, z nichž se pletly pomlázky. Chlapec, který se těšil dívčině přízni, měl dostat vajíčko obarvené na červeno. Červená je jako barva života ve spojení s vejcem snad nejtypičtější ikonou Velikonoc – symbolizuje zrození a nový život.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Vztah mezi špatným čištěním zubů a srdečními chorobami – vědci radí, jak na nejlepší péči →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Citrusy a Vánoce – proč je milujeme a jak je využít v kuchyni i pro výzdobu?

Mandarinky, pomeranče, grepy – citrusy, jejichž hlavní sezóna je pro nás nepřirozeně v zimě. Proč tomu tak je a odkud se k nám vlastně dováží? Jsou pro nás i v zimě přínosné, nebo spíš naopak? Jsou dekorace...

Čtěte dál