Zkuste se nyní zamyslet nad tím, nakolik a v čem se liší vaše strava v zimě a v létě. Pokud si položíte otázku, jestli by se měla lišit, tak odpověď je, že určitě ano. Přizpůsobení našeho jídelníčku danému ročnímu období přináší celou řadu benefitů, kterých by bylo škoda nevyužít.
Velmi pravděpodobně jste na otázku z úvodu odpověděli záporně, tedy, že vaše stravování se v průběhu roku zásadně nemění, nebo si toho nejste vědomi. To není nic překvapivého. Jde o fenomén moderní doby, která nám kromě pozitiv, přináší i celou řadu negativ. V kterékoliv části roku máme k dispozici jakoukoliv potravinu, což je věc, o které si lidé v minulosti mohli nechat zdát. Fungování našeho těla je ovlivněno životem naších předků, žijících v mírném podnebném pásu, ve kterém se střídají čtyři roční období. Naši předci vždy využívali potraviny, které měli v danou dobu k dispozici. Konzumace sezonních potravin se vtiskla do našeho genetického kódu a ovlivňuje náš metabolismus. Pokud bude náš jídelníček v rozporu s tím, na co je lidské tělo geneticky naprogramováno, můžeme se potýkat se zvýšenou únavou, nemocností, nebo s přibýváním na váze.
Dovážená vs. vyvážená strava
Další otázkou k zamyšlení jsou důsledky převážení potravin na velké vzdálenosti, jejich produkce a dozrávání bez přítomnosti slunečního záření a za přítomnosti velkého množství chemie. To vše se odráží ve sníženém obsahu živin v potravinách. Pokud chceme mít zdravou a nutričně vyváženou stravu, měli bychom se nad podobnými věcmi zamýšlet. Rozhodně ale nechceme nikoho strašit a celá tato problematika není černobílá. Pojďme se nyní spíše zaměřit na to, které potraviny bychom v daném ročním období měli konzumovat. K tomu však stačí použít selský rozum: pokud se daná věc vyskytuje v danou dobu v přírodě, tak ji mohu s klidem zařadit do jídelníčku. To ale neznamená, že si v zimě nemůžete dát např. mango.
Jaro a léto
Spolu s přibýváním tepla a světla narůstá potřeba sacharidů. V tomto období je vhodné zařadit lehkou bílkovinu a omezit tuky. Velkým plusem pro nás je to, že díky dostatku slunečního záření roste využitelnost jídla, můžeme tedy jíst méně a efektivně spalovat tuk. Vhodným zdrojem komplexních sacharidů je zelenina, ovoce a celozrnné přílohy, jako je např. rýže, kuskus, těstoviny a další. V rámci bílkovin volte drůbež a netučné ryby, příkladem je treska, candát, pstruh a další. Konzumujte nízkotučné mléčné výrobky, mezi které patří například sýry, jogurty, skyry a cottage. Omezte živočišné tuky a do jídelníčku zařaďte jejich rostlinné varianty bohaté na omega 3, 6 a 9. Jako příklad lze uvést různé ořechy, semínka nebo olivový olej. Snažte se co nejvíce času trávit venku na čerstvém vzduchu a načerpat energii, kterou nám tato světlá část roku přináší.
Podzim a zima
V této tmavé části roku se karta obrací. Spolu s poklesem potřeby sacharidů narůstá potřeba tuků a na trávení těžších bílkovin. Přichází prostor pro častější zařazení červeného masa a vnitřností. Důležitý je příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Vhodným zdrojem jsou tučné ryby, vejce, vlašské ořechy ad. Ke slovu se také hlásí tučnější jogurty, sýry a máslo, které jsou dobrým zdrojem vitamínů A, D, E a K. Omezte spotřebu ovoce a zaměřte se především na zeleninu i ve fermentované podobě.
Všeho s mírou (a s chutí)
Proměna jídelníčku dle ročního období by pro vás rozhodně neměla být dogmatem, kterého se budete bezmezně držet a stresovat se tím, jestli jste do něho zařadili správné potraviny. Nejde pouze o to, že by vám měla strava přinášet dostatek kvalitních živin, ale měla by vám také přinášet radost. Pokud tento poměr vybalancujete, máte vyhráno.
Zdroje: nanwi.cz, lreisinger.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Pneumokokové infekce – pro koho jsou největším rizikem a jak se před nimi chránit?
Možná i vy uvažujete o tom, jak ochránit své děti, rodiče nebo sebe před nebezpečnými infekcemi způsobenými pneumokokem. Pokud si kladete otázky, jako: „Jak pneumokokové infekce vznikají?“, „Jaké jsou...
Čtěte dál