Velikonoce klepou na dveře a co nevidět se pustíme do přípravy nejrůznějších dobrot typických pro toto jarní období. Mazance, jidáše, boží milosti, ale také velikonoční beránek – ke každému z těchto symbolů jarních svátků se váže dlouholetá tradice.
Znáte původ velikonočního beránka? Víte, odkud k nám vlastně přišel a proč? V tomto článku vám nejen přiblížíme historii pečení beránka, ale poradíme i se samotným receptem nebo s výběrem nejvhodnější formy.
Velikonoční beránek a jeho symbolika
Možná vás to překvapí, ale velikonočním symbolem, který sahá až do předkřesťanských dob, je právě velikonoční beránek. Kořeny této tradice pravděpodobně souvisejí s velkým významem ovcí a jejich pastýřů v dobách starověku. V křesťanském náboženství se beránkem Božím stal Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa a lidstva. Zároveň je však beránek symbolem nevinnosti, čistoty a poslušnosti. Před Velikonočním pondělím se kvůli postní době jedli beránci pečení z těsta, po skončení půstu už bylo přípustné přejít přímo k pečenému jehněčímu masu.
Kdy a z čeho péct velikonočního beránka?
Receptů na beránka je opravdu hodně, nejčastější variantou je však beránek upečený z pšeničné mouky. Podle tradice by se měl beránek péct na Bílou sobotu, stejně jako mazanec. Můžeme si připomenout, že jidáše se pekly na Zelený čtvrtek a na Velikonoční pondělí zase boží milosti. Na Velký pátek se nepeklo, držel se půst. Beránek se nejčastěji dělá z klasického třeného těsta, ale může být i kynutý. Ve Francii byste se mohli setkat s receptem na beránka s pečenými karamelizovanými jablky. Pokud pro letošní velikonoční pečení hledáte něco nového, můžete zkusit upéct beránka i z rýžové nebo špaldové mouky.
Formy na pečení beránka
Kromě dobrého receptu na velikonočního beránka je potřeba vybrat i správnou formu. Vybírat můžete z celé řady materiálů. Většinou se v obchodech setkáte s formou silikonovou, keramickou, kameninovou, smaltovanou nebo plechovou. Tyto materiály se od sebe liší svými vlastnostmi a způsobem údržby. Samozřejmostí bude nejspíš nepřilnavý povrch a snadný způsob mytí. Některé z nich snesou myčku na nádobí, jiné budou vyžadovat šetrné ruční mytí. Nejvhodnějšími materiály z hlediska zdravotní nezávadnosti je sklo, kvalitní keramika, nepoškozené smaltové nádobí a nádobí z nejedovatých kovů, např. z titanu, nerezu či litiny. Jisté obavy někdy vzbuzuje používání teflonové nádobí. To se nedoporučuje zahřívat na teploty vyšší než 200 °C. Při vyšších teplotách se z teflonu uvolňují škodlivé, toxické látky, které se považují za silně karcinogenní. Připálený teflon lze považovat za zničený a neměl by se už k tepelné úpravě jídla vůbec používat.
Zdroj: toprecepty.cz, Blog Pernerka, ceskevelikonoce.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat

Velikonoční FIT výzva aneb ke každému vyšupání deset dřepů
Rozhodli jsme se pokračovat v tradici různých výzev, zatímco naposledy jsme si pro vás připravili prosincový FIT adventní kalendář, tentokrát se vrhneme na velikonoční výzvu. Nemusíte se ale rozhodně bát,...
Čtěte dál
Tradiční Velikonoce ve zdravějším kabátku

Jak navodit poklidnou vánoční atmosféru ve světě, kde se každý za něčím honí

Cibule jako základ kuchyně. Jak ji nakrájet bez slzení?

Znáte renkon? Tato exotická potravina má silnou tradici v Číně a mnoho prospěšných účinků na zdraví

Sezónní zelenina a ovoce pro měsíc květen

Mazanec: zajímavosti o jeho složení a proč se vyplatí udělat na povrchu křížek

Velikonoční pokrmy – tipy, jak vytvořit lehká a stravitelná tradiční jídla
