Veronika Tůmová
06. 04. 2023 | 07:15

tradice Velikonoce

Velikonoce klepou na dveře a co nevidět se pustíme do přípravy nejrůznějších dobrot typických pro toto jarní období. Mazance, jidáše, boží milosti, ale také velikonoční beránek – ke každému z těchto symbolů jarních svátků se váže dlouholetá tradice.

Znáte původ velikonočního beránka? Víte, odkud k nám vlastně přišel a proč? V tomto článku vám nejen přiblížíme historii pečení beránka, ale poradíme i se samotným receptem nebo s výběrem nejvhodnější formy.

Velikonoční beránek a jeho symbolika
Možná vás to překvapí, ale velikonočním symbolem, který sahá až do předkřesťanských dob, je právě velikonoční beránek. Kořeny této tradice pravděpodobně souvisejí s velkým významem ovcí a jejich pastýřů v dobách starověku. V křesťanském náboženství se beránkem Božím stal Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa a lidstva. Zároveň je však beránek symbolem nevinnosti, čistoty a poslušnosti. Před Velikonočním pondělím se kvůli postní době jedli beránci pečení z těsta, po skončení půstu už bylo přípustné přejít přímo k pečenému jehněčímu masu.

Kdy a z čeho péct velikonočního beránka?
Receptů na beránka je opravdu hodně, nejčastější variantou je však beránek upečený z pšeničné mouky. Podle tradice by se měl beránek péct na Bílou sobotu, stejně jako mazanec. Můžeme si připomenout, že jidáše se pekly na Zelený čtvrtek a na Velikonoční pondělí zase boží milosti. Na Velký pátek se nepeklo, držel se půst. Beránek se nejčastěji dělá z klasického třeného těsta, ale může být i kynutý. Ve Francii byste se mohli setkat s receptem na beránka s pečenými karamelizovanými jablky. Pokud pro letošní velikonoční pečení hledáte něco nového, můžete zkusit upéct beránka i z rýžové nebo špaldové mouky.

Formy na pečení beránka
Kromě dobrého receptu na velikonočního beránka je potřeba vybrat i správnou formu. Vybírat můžete z celé řady materiálů. Většinou se v obchodech setkáte s formou silikonovou, keramickou, kameninovou, smaltovanou nebo plechovou. Tyto materiály se od sebe liší svými vlastnostmi a způsobem údržby. Samozřejmostí bude nejspíš nepřilnavý povrch a snadný způsob mytí. Některé z nich snesou myčku na nádobí, jiné budou vyžadovat šetrné ruční mytí. Nejvhodnějšími materiály z hlediska zdravotní nezávadnosti je sklo, kvalitní keramika, nepoškozené smaltové nádobí a nádobí z nejedovatých kovů, např. z titanu, nerezu či litiny. Jisté obavy někdy vzbuzuje používání teflonové nádobí. To se nedoporučuje zahřívat na teploty vyšší než 200 °C. Při vyšších teplotách se z teflonu uvolňují škodlivé, toxické látky, které se považují za silně karcinogenní. Připálený teflon lze považovat za zničený a neměl by se už k tepelné úpravě jídla vůbec používat.

Zdroj: toprecepty.cz, Blog Pernerka, ceskevelikonoce.cz

Projděte si další články

← Kdo šetří má za tři. V případě potravin to ale neplatí!

Náhrady vejce (nejen) při velikonočním pečení – využijte tofu, semínka nebo škrob →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Citrusy a Vánoce – proč je milujeme a jak je využít v kuchyni i pro výzdobu?

Mandarinky, pomeranče, grepy – citrusy, jejichž hlavní sezóna je pro nás nepřirozeně v zimě. Proč tomu tak je a odkud se k nám vlastně dováží? Jsou pro nás i v zimě přínosné, nebo spíš naopak? Jsou dekorace...

Čtěte dál