Sychravým počasím, zkracováním dne a úbytkem světla nás příroda vybízí k určitému zpomalení, zvolnění a k přípravě na zimní odpočinek. Bohužel každodenní život moderního člověka si tento luxus nemůže vždycky dovolit.
Tempo a pracovní nároky se na úskalí různých ročních období zpravidla neohlížejí. Stále vstáváme a usínáme ve stejný čas, bez ohledu na úbytek denního světla a zkracování dne. Vyřizujeme pochůzky a nezáleží nám na tom, zda poklesly venkovní teploty nebo prší. Návaly pracovních a společenských úkolů by měly v našem nejlepším zájmu klesat, ovšem povinnosti související s koncem roku to vidí jinak. Společnost nám diktuje jasné cíle a pokud jsme je přes všechny nástrahy zvládali plnit přes rok, je možné že nám s příchodem podzimu začala docházet energie. Tento rozkol mohou doprovázet pocity selhání, studu a vyhoření. I statistiky v tomto tématu hovoří jasně, podle nich se příznaky deprese nejrazantněji rozvíjejí v září a v listopadu.
Lenost, špatná nálada nebo deprese?
Nebagatelizujme a respektujme požadavky našeho těla. V těchto případech pravděpodobně narážíme na tzv. sezónní afektivní poruchu. Podzimní nepříjemné epizody mohou být určitou formou periodické depresivní příhody. Předpokládanou příčinou bývá nedostatek slunečního záření. I z toho důvodu se někteří odborníci přiklánějí k řešení pomocí fototerapie. Řada lidí v zimě skutečně slunce po dlouhé týdny přímo nezahlédne, ráno vstáváme do tmy a z práce se vracíme opět za tmy, některé kanceláře jsou bez oken a studené klima nás k procházkám venku přímo nevybízí, ba naopak. Hypotéza, že světlo a tma mohou mít vliv na naši náladu či afektivitu, se objevila už ve staré antice a potvrzují to i moderní výzkumy. Na vině je šišinka, žláza s vnitřní sekrecí, uložená v mozku, konkrétně je součástí mezimozku. Šišinka je regulována právě změnami světla z okolního prostředí. Je to místo tvorby důležitého hormonu – melatoninu. Díky němu dokáže ovlivňovat nejen náš spánek, ale také duševní pohodu a náladu. Produkce melatoninu závisí na střídání dne a noci. S příchodem podzimu se zajeté a fungující jistoty bohužel mění. Předpokládá se, že příznaky sezónní afektivní poruchy, o které je řeč, jsou důsledkem rozkolu mezi našimi vnitřními hodinami a vnějším prostředím.
Více světla nebo rovnou fototerapie?
Zní to banálně, ale opravdu není nic snazšího než si úbytek světla doplnit jaksi uměle. Jak na to? Ráno, ideálně hned po probuzení si naplno rozsviťte. Osvětlete obývák, koupelnu, ložnici, ale i chodbu a WC. Naše oči budou pravděpodobně chvíli protestovat, ale celé tělo vám pravděpodobně na konci dne poděkuje. Všechny zdroje světla nemusí fungovat dostatečně efektivně. Pořiďte si žárovky s tzv. denním spektrem ovšem bez ultrafialové složky nebo alespoň zdroje s teplým žlutým odstínem, ten oči nebude tolik nezatěžovat. Fototerapie se provádí pomocí speciálních lamp se svítivostí od 2500 po 10 000 luxů. U některých pacientů má fototerapie opravdu rychlý účinek, už po týdnu aplikace jsou lékařům hlášeny úspěchy. Stačí příjemný ranní půlhodinový rituál, během nějž je možné si číst, konverzovat, poslouchat hudbu nebo i snídat. Bohužel po odeznění léčby dochází také často k recidivám. To pravděpodobně znamená, že musíme svíti celý podzim i zimu.
Strava
Vzhledem k tomu, že potíže souvisí i s dalšími hormony a konkrétně se serotoninem a poruchou jeho řízení v organismu, je proto důležité se zaměřit na jeho doplnění. Z toho důvodu nezanedbávejte pestrou stravu a nezapomínejte snídat. Doporučují se potraviny obsahující prekurzory serotoninu (výchozí látky pro jeho syntézu). Takovou látkou je např. L-tryptofan. Z něj se tvoří nejen potřebný serotonin, ale také již zmiňovaný melatonin. Přidejte tedy do jídelníčku banány, kakao, čokoládu, ořechy, semínka, vejce a popíjejte zelený čaj. Jak vidno, lze to zdravě i chutně. Mějte také na paměti, že to nepůjde bez hořčíku. Zaměřte se tedy i na jeho zdroje. Konzumujte také více ryb, podle všeho omega-3 mastné kyseliny v nich obsažené dokáží zmírňovat příznaky deprese. K snídani banán na kolečka s ořechy a kakaem k obědu losos a o přestávce místo kávy zelený čaj. Tělo vám poděkuje.
Pohyb
Nemusíte hned výkonově sportovat, ale začněte chodit více pěšky. Nejezděte autem, šetřete tak přírodu a podpořte své zdraví. Vystupte o zastávku dřív na cestě do práce, také večerní procházky mají svůj nezaměnitelný půvab. Pomohou vyčistit hlavu a zrelaxovat.
Stres a přetížení
Pracujte se svým stresem. Nedělejte, že neexistuje, ale naopak se snažte rozpoznat své emoce a porozumět stresovým signálům organismu. Vodítkem mohou být veškeré žaludeční a střevní obtíže, bolesti v bedrech či za krkem nebo potíže s koncentrací. Zapomínáte? Zpomalte!
Spánek
Důležitý je v neposlední řadě také kvalitní spánek. Dopřávejte si ho alespoň 7 hodin denně. Choďte spát v pravidelnou dobu a vstávejte ideálně také ve stejný čas. Večeřte lehká jídla a vyhýbejte se alkoholu.
Čeká nás všechny náročné období. Podzim je krásný, hraje barvami, ale má i svá úskalí. Čelit jim půjde snáz budeme-li odpočatí, vyspalí, se správnými zásobami živin. Přeji krásný podzim
Zdroje
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál