Kysané zelí můžete, nebo vůbec nemusíte mít rádi. V každém případě patří zcela oprávněně mezi naše superpotraviny, a řadí se mezi ně díky vysokému obsahu vlákniny, vitamínu C, vitamínu K a železa. Kysané zelí se může vyrábět z bílého nebo i červeného hlávkového zelí.
Kysané zelí je zároveň nízkokalorické, je přirozeně fermentované neboli kvašené a je také přírodním probiotikem. Ve své syrové podobě je nejzdravější. Nutričně i chuťově jsou si oba druhy zelí podobné, červené však obsahuje více vitamínů A a některých vitamínů B. Kysané zelí je u nás již po generace základní zimní potravinou. Je velmi trvanlivé a zároveň plné prospěšných látek a vitamínů.
Kysané zelí pro zdraví
Kysané zelí má nepochybně velký přínos pro naše zdraví:
- zlepšuje poruchy trávení
- podporuje celkovou imunitu organismu
- napomáhá vstřebávání živin
- působí jako prevence i léčba průjmových potíží
- může zmírnit příznaky potravinové intolerance
- snižuje vysoký krevní tlak a cholesterol
Kysané zelí u nás i ve světě
Kysané zelí možná mnozí považují za ryze českou chloubu, milujeme ho jako přílohu i součást podzimních a zimních salátů, které nás nadopují značnou dávkou vitamínu C a podpoří tak naši imunitu víc, než jiné druhy zeleniny nebo ovoce. Největším spotřebitelem kysaného zelí v Evropě je však Německo, kde je kysané zelí jedním z nejznámějších pokrmů. Podle některých statistik spotřebují Němci ročně více než 600 tun kysaného zelí. V Koreji je jedním z nejoblíbenějších pokrmů kimči. Jedná se o pikantní kvašenou zeleninu, jejíž hlavní složkou je právě zelí. Na Slovensku má kysané zelí ochrannou známku původu “Stupavské zelé”, což je vlastně kysané zelí podle regionálního receptu. Stupavské – název je odvozen od města Stupava na západním Slovensku, nedaleko hlavního města Bratislavy. Zelé – toto slovo je nářeční a znamená zelí. Na světě existuje více než 100 různých odrůd zelí, ale ne všechny jsou vhodné ke kvašení. Kysané zelí se dostalo i do Guinnessovy knihy rekordů, když v roce 2018 dvě Američanky spolu se skupinou dobrovolníků připravily téměř 350 kilogramů nakládaného zelí za šest hodin.
Kysané zelí a vitamín C
Kysané zelí připravené po domácku, v soudku, obsahuje vysoké dávky vitaminu C. Dodává však našemu tělu také vitaminy E, vitamíny skupiny B a K. Obsažené minerály jsou draslík, fluor, hořčík, železo nebo fosfor. Obsahuje také vlákninu. Kysané zelí je však důležité zejména obsahem laktobacilů, které získává přirozeným mléčným kvašením. Kupované kysané zelí však v některých případech údajně nesplňuje to, co od něj očekáváme. Chemická konzervace a sterilace jeho vlastnosti mění. Odborným testováním bylo dokonce zjištěno, že některé druhy výrobků označovaných jako kysané zelí obsahují jen minimum vitamínu C a bakterií mléčného kvašení. Chybí v něm tedy přesně ty látky, které jsou přínosné pro lidskou imunitu a zažívání.
Domácí výroba kysaného zelí
Příprava kysaného zelí není nijak složitá. Stejně tak postup samotného nakládání zelí je poměrně jednoduchý. Je třeba zvolit pevné hlávky zimního zelí. Na dno čistého a sterilizovaného soudku vložte několik omytých listů, zbylé zelí nakrájejte a dobře osolte, nejlépe v poměru 20 až 30 gramů soli na jeden kilogram zelí. Zelí po několika hodinách pustí šťávu, kterou z něj ještě vymačkáte rukama. Zelí takto zbavené přebytečné soli pak budete postupně nakládat do sudu. Každou vrstvu je třeba dobře stlačit oběma rukama, nohama nebo lisem. U každé vrstvy zelí se ujistěte, že v soudku nezůstal žádný vzduch. Pokud ze zelí ještě vymačkáte přebytečnou šťávu, odstraňte ji, ale nevylévejte. Zelí budete vrstvit tak dlouho, dokud nenaplníte soudek, nahoře však musí zůstat místo na závaží. Nalijte šťávu na zatížené zelí tak, aby bylo zcela ponořené, a soudek dobře uzavřete. Naplněný soudek umístěte na 4 týdny do teplé místnosti. Pro proces kvašení je velmi důležitá teplota, která nesmí v místnosti překročit 20 °C. Při vyšší teplotě se v zelí vytvoří nežádoucí bakterie, které zelí znehodnotí. Během kvašení zelí kontrolujte, pokud se z něj odpařuje nebo vytéká hodně tekutiny, doplňte zelí vodou tak, aby bylo závaží stále zcela ponořená. Po čtyřech týdnech je zelí zkvašené, soudek přesuňte do místnosti, kde se teplota blíží 0 °C. Nízké teploty zastaví proces kvašení.
Zdroj: dtest.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál