Astronomické jaro letos začalo včera 20. března ve 4:49. Což je o mnoho dříve než vloni, kdy jsme jaro přivítali sice také 20. března, ale až večer a konkrétně v 22:58. Jaké skutečnosti mají na příchod astronomického jara vliv?
První jarní den každoročně přichází zároveň s jarní rovnodenností. Ta nastává, když se střed Slunce dostane přímo nad rovník, a to vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou za této situace přibližně stejně dlouhé. Zároveň se nadále noci zkracují a dny prodlužují až do letního slunovratu, kdy je den dokonce až dvakrát delší než noc.
20. nebo 21.? Nebo dokonce 19.?
Den, kdy se Slunce dostane nad rovník a vstoupí do znamení Berana, tedy čas, kde se den po dlouhé zimě konečně dostane na rovinu s nocí a přinese tak astronomické jaro, vychází na 20. nebo 21. března. Vloni, tedy v roce 2019, jsme jaro přivítali již 20. března. A již teď je jisté, že v roce 2048 se příchod astronomického jara posune již na 19. března, kdy naposledy nastala v roce 1796. 21. března by se mělo jaro vracet znovu až od roku 2102. Jak je to možné?
365 nebo 366 dní
Příčina hýbajícího se termínu přicházejícího astronomického jara tkví v počtu kruhů, jimiž Země za jeden kalendářní rok oběhne Slunce. Tradičně se říká, že v jednom kalendářním roce to Země zvládne 365krát a na přestupný rok o jedenkrát více – tedy 366krát. Jedno oběhnutí rovná se jeden den, a tak máme buď rok o 365 nebo o 366 dnech. Zrovna letos se nacházíme v roce přestupném, kdy má únor výjimečně 29 dní a ti, kteří na svět přišli zrovna 29. února, mohou výjimečně slavit narozeniny v den, kdy se skutečně narodili.
Země každoročně příchod jara zpozdí o 6 hodin
Jeden kalendářní rok ale nemá 365 nebo 366 dní, abychom byli úplně přesní, musíme uvést, že je to konkrétně 365 dní, 5 hodin a 49 minut. A právě proto se každoročně příchod jara, tedy chvíle, kdy se střed Slunce dostane nad rovník a Slunce vstoupí do znamení Berana, zpožďuje o oněch 5 hodin a 49 minut. V přestupném roce pak toto zpoždění činí i více než 18 hodin, čehož si můžeme všimnout zrovna letos.
Změna času s jarní rovnodenností nesouvisí
Ačkoliv blízkost termínů může napovídat souvislosti jarní rovnodennosti se změnou času, není tomu tak. Změna času se stanovuje administrativně a každoročně připadá na poslední neděli v březnu. Dochází k ní ve dvě hodiny ráno, z nichž se rázem stanou tři hodiny ráno a čas se tedy posunuje o hodinu dopředu.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál