Vztahová koučka s více než pětadvacetiletými zkušenostmi radí, jak se nenechat vyvést z míry zlobením vlastních dětí. Klíčové je nereagovat emocionálně a nedovolovat dětem, aby určovaly, jak se budeme chovat. Mělo by to být naopak.
Kdo má děti, jistě ví, jak těžké je někdy ovládnout hněv, když se nechovají podle představ a očekávání, když vyvedou nějakou lotrovinu, když neposlouchají, zlobí, křičí… Debbie Pincusová, vztahová koučka, autorka mnoha knih o mezilidských vztazích a také tvůrkyně programu Calm Parent AM & PM, tvrdí, že v takových chvílích je zásadní rozpoznat okamžik, kdy se vás hněv začíná zmocňovat, a rozklíčovat, co k tomu vede.
Klid je nakažlivý, jako úzkost
Pokud se vám podaří najít příčinu hněvu a ovládnout ho, pravděpodobně se dříve či později uklidní i vaše děti. Protože, jak zdůrazňuje Pincusová, klid je stejně nakažlivý, jako úzkost nebo vztek. Pokud se nedokážete uklidnit a získat nad situací kontrolu, vytváříte vlastně přesně tu atmosféru, jíž se snažíte vyhnout.
Jak dítě (ne)učit jízdě na kole
Jako příklad Pincusová uvádí situaci, kdy se snažíte dítě naučit jezdit na kole – nejde mu to, proto ho to nebaví, nesoustředí se. Vy se za jeho neúspěch cítíte částečně zodpovědní, což vás frustruje, stejně jako nezodpovědnost vaší ratolesti v tom, že se nesnaží. Proto na dítě křičíte, jste nervózní a podráždění, dítě se snaží, ale tím, že mu to nejde, je frustrované pořád víc a víc. Nakonec se naštvete oba a odmítnete spolupracovat.
Jste zodpovědní za svůj klid
V takové chvíli byste se měli zeptat sami sebe: Co mi pomůže zůstat v klidu, abych mohl dítěti pomoci dostat se tam, kam potřebuje? Připomeňte si, že nejste zodpovědní za to, že dítě přimějete k jízdě na kole, ale za to, abyste zůstali v klidu a poskytli mu oporu a vedení. A z tohoto bodu můžete začít přemýšlet nad nejúčinnějším způsobem, jak dítěti v tomto učení se pomoci. Pokud ale ztratíte kontrolu a rozčílíte se, vytvoříte vlastně selhání, jemuž se snažíte vyhnout. Jak s tím bojovat? Pincusová nabízí několik způsobů:
- Rozhodněte se, že zůstanete za všech okolností klidní. To není vždy snadné, často je to dokonce velmi obtížné. Pokud se ale rozhodnete, budete se snažit, což začne nést své ovoce. Dělejte zkrátka všechno proto, abyste nevybuchli: nereagujte, jděte ven, párkrát se zhluboka nadechněte.
- Očekávejte, že dítě vás nebude poslouchat. Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Děti mají tendence odmlouvat, dělat to, co si nepřejete, aby dělaly. Když s tím budete dopředu počítat, méně vás to překvapí a méně rozčílí. Nastavte ale dětem od začátku limity, které nesmějí překračovat.
- Jste zodpovědní za to, že dítěti ukážete, jak problém vyřešit, ale ne za to, že ho vyřešíte za něj. Pokud máte pocit, že jste zodpovědní za řešení problémů svého dítěte, ono nebude mít pocit, že je musí řešit samo. Vy budete stále více rozrušeni a budete se snažit víc a víc. Ale čím více se budete snažit, tím méně se bude snažit vaše dítě. Je to kontraproduktivní.
- Neobávejte se budoucnosti. Čím více přemýšlíte o budoucnosti svých dětí, tím více roste vaše úzkost, že jako rodiče selháváte. Nezatěžujte se takovými negacemi, místo toho se soustřeďte na to, co můžete udělat nyní, právě teď.
- Mluvte se svým dítětem. Nepřikazujte, vysvětlujte – proč by se to a to mělo dělat tak a tak, proč by se naopak něco jiného tak a tak dělat nemělo. Mluvte o svých pocitech, proč se zlobíte. Ptejte se dítěte, proč se vzteká, vysvětlete, že k tomu není důvod.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál