Vědci z John Hopkins University objevili mechanismus, který v mozku automaticky spojuje objekty. Když vidíte zubní kartáček, auto, strom nebo jakýkoliv jednotlivý předmět, váš mozek jej automaticky spojí s jinými věcmi, s nimiž běžně přichází do styku. To nám umožňuje vytvářet kontexty a nastavit očekávání ohledně toho, co můžeme ve světě potkat. Z toho také vyplývá, proč nám zpracování věcí vytržených z kontextu zabírá více času.
Ve studii, která vyšla v časopise Nature Communications, identifikovali badatelé z John Hopkins University nejen rozsah jevu společného výskytu, ale i oblast mozku, v níž probíhá. Jejich objev odhaluje mechanismus, díky němuž jsou lidé schopni dávat věci do souvislostí. Když vidíme ledničku, myslíme si, že se díváme na ledničku, ale ve skutečnosti v mysli současně vyvoláváme obrazy všech ostatních věcí z kuchyně, které si s chladničkou spojujeme. Vůbec poprvé navíc vědci ukázali na oblast mozku, v níž tento proces probíhá.
Jak výzkum probíhal
Ve dvoudílné studii autoři pracovali s databází o tisících scénických fotografií, přičemž na každé byl označený určitý objekt. Byly tam obrázky domácích scén, života ve městě, přírody, pro každý hrníček, auto, strom a podobně měly obrázky speciální štítek. Aby bylo možné kvantifikovat společné výskyty objektů, nebo to, jak často se některé objekty objevovaly u ostatních, vytvořili badatelé statistický model a algoritmus, který prokázal pravděpodobnost, že například uvidíte pero, když jste viděli klávesnici. Společně s kvantifikací těchto kontextových asociací se vědci dále pokusili zmapovat oblast mozku, která odkazy zpracovává.
Na pomoc vzali magnetickou rezonanci a obrázky
Mozková aktivita byla respondentům monitorována pomocí funkčního zobrazování magnetickou rezonancí a během toho jim vědci ukazovali obrázky jednotlivých objektů, aby mohli identifikovat oblast, jejíž reakce sledovaly tyto informace o společném výskytu. Nakonec přišli na to, že informace o tom, jaké věci spolu souvisejí, zpracovává tatáž oblast mozku, jež má na starosti zpracovávání prostorových scén: když se podíváte na letadlo, tato mozková oblast signalizuje oblohu, mraky a další věci, které s prostorem oblohy souvisejí.
Jak je to s věcmi vytrženými z kontextu
Vědci již dlouho vědí, že objekty vytržené z kontextu lidé zpracovávají pomaleji. Tým z John Hopkins University se nyní domnívá, že přišel na důvod, proč tomu tak je. Vlastní výzkum totiž badatelé považují za první rozsáhlý experiment kvantifikující asociace mezi objekty ve vizuálním prostředí, a také první pohled na to, jak je tento vizuální kontext zastoupen v mozku.
Zdroj: sciencedaily.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat

Co udělá digitální detox? Jak se změní vaše mysl i tělo, když odložíte telefon
Dnes si už téměř nedokážeme představit den bez chytrého telefonu, počítače nebo jiných zařízení. Neustálé kontrolování zpráv, sledování sociálních sítí a přísun informací se staly běžnou součástí našeho...
Čtěte dál
Konec starého a začátek nového – na co se připravit v roce 2025?

Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?

Kosmetické trendy: nontoxic, technologie a šetrnost

Ranní rituály pro radostnější vstávání – proč nám světlo ráno dělá dobře?

Káva v kapslích: pohodlí za cenu zátěže pro životní prostředí

Co vám pomůže stokrát více než krémy na vrásky? No přece obličejová jóga

Přežili jste Valentýna bez kupovaných kytek? Pak jste pomohli přírodě

Význam barev – jak na nás barvy působí a proč?

Jak si vytvořit zdravý návyk na pohyb a sportovní aktivity?

Pole dance – sport, který dostane do formy každý sval v ženském těle

Dnes se slaví Světový den dárců krve. Pojďte darovat!
