Vědci z John Hopkins University objevili mechanismus, který v mozku automaticky spojuje objekty. Když vidíte zubní kartáček, auto, strom nebo jakýkoliv jednotlivý předmět, váš mozek jej automaticky spojí s jinými věcmi, s nimiž běžně přichází do styku. To nám umožňuje vytvářet kontexty a nastavit očekávání ohledně toho, co můžeme ve světě potkat. Z toho také vyplývá, proč nám zpracování věcí vytržených z kontextu zabírá více času.
Ve studii, která vyšla v časopise Nature Communications, identifikovali badatelé z John Hopkins University nejen rozsah jevu společného výskytu, ale i oblast mozku, v níž probíhá. Jejich objev odhaluje mechanismus, díky němuž jsou lidé schopni dávat věci do souvislostí. Když vidíme ledničku, myslíme si, že se díváme na ledničku, ale ve skutečnosti v mysli současně vyvoláváme obrazy všech ostatních věcí z kuchyně, které si s chladničkou spojujeme. Vůbec poprvé navíc vědci ukázali na oblast mozku, v níž tento proces probíhá.
Jak výzkum probíhal
Ve dvoudílné studii autoři pracovali s databází o tisících scénických fotografií, přičemž na každé byl označený určitý objekt. Byly tam obrázky domácích scén, života ve městě, přírody, pro každý hrníček, auto, strom a podobně měly obrázky speciální štítek. Aby bylo možné kvantifikovat společné výskyty objektů, nebo to, jak často se některé objekty objevovaly u ostatních, vytvořili badatelé statistický model a algoritmus, který prokázal pravděpodobnost, že například uvidíte pero, když jste viděli klávesnici. Společně s kvantifikací těchto kontextových asociací se vědci dále pokusili zmapovat oblast mozku, která odkazy zpracovává.
Na pomoc vzali magnetickou rezonanci a obrázky
Mozková aktivita byla respondentům monitorována pomocí funkčního zobrazování magnetickou rezonancí a během toho jim vědci ukazovali obrázky jednotlivých objektů, aby mohli identifikovat oblast, jejíž reakce sledovaly tyto informace o společném výskytu. Nakonec přišli na to, že informace o tom, jaké věci spolu souvisejí, zpracovává tatáž oblast mozku, jež má na starosti zpracovávání prostorových scén: když se podíváte na letadlo, tato mozková oblast signalizuje oblohu, mraky a další věci, které s prostorem oblohy souvisejí.
Jak je to s věcmi vytrženými z kontextu
Vědci již dlouho vědí, že objekty vytržené z kontextu lidé zpracovávají pomaleji. Tým z John Hopkins University se nyní domnívá, že přišel na důvod, proč tomu tak je. Vlastní výzkum totiž badatelé považují za první rozsáhlý experiment kvantifikující asociace mezi objekty ve vizuálním prostředí, a také první pohled na to, jak je tento vizuální kontext zastoupen v mozku.
Zdroj: sciencedaily.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Poslech vážné hudby vám pomůže snížit krevní tlak, zlepšit spánek a nebo vylepšit vztahy, tvrdí vědci
Klasická hudba je více než jen příjemným hlukem na pozadí, podle výsledků četných studií může dokonce významně prospět lidskému zdraví. Jak mohou Mozart, Vivaldi, Beethoven a další podpořit vaši vitalitu...
Čtěte dál
Toxičtí lidé: Jak je rozpoznat a nechat je ze svého života odejít?
Cesta k nulovému odpadu: Co všechno může udělat každý z nás?
Způsoby, jak být více aktivní: Malé kroky, které vás dostanou tam, kam potřebujete
Jak zhubnout podle zásad ájurvédy? Tisíce let ověřené postupy vám pomohou získat rovnováhu
Své štěstí máme ve vlastních rukou. Jak se k němu dopracovat?
Teorie nudy: americký psycholog tvrdí, že nuda vás může i zabít
Bulletproof coffee: Káva, která chutná, zasytí a neuvěřitelně nakopne
Proč se lidem tak dobře pracuje v kavárnách
Zamilovanost – co všechno se s námi děje, když jsme zasaženi šípem lásky?
Covidová pandemie přála rozvoji tzv. parasociálních vztahů
Bezpečné cestování letadlem: Tipy, jak zvládnout let ve zdraví a v pohodě
