Rok se s rokem sešel a advent nám zase pomalu, ale jistě klepe na dveře. A spolu s ním i vůně svařeného vína, perníčků, skořice, vanilky, jehličí… Šustění papíru při balení dárků, radost z času, který můžeme trávit společně. Jak si toto krásné období užít bez stresu, spěchu a strachu?
Každý rok je to stejné, a přece jiné. Každý rok jsme o něco starší, možná o něco moudřejší, o něco zkušenější. Advent a Vánoce ale vnímáme pořád stejně. Vracíme se do dětských let, těšíme se na pečení cukroví, na zdobení perníčků při usrkávání svařeného vína (dobře, jako děti jsme usrkávali třeba kakao), na vybírání a balení dárků, na tu sváteční atmosféru klidu a pohody, která celé adventní období obestírá.
Už ne pomocník, ale realizátor
Přesto existují faktory, které se každoročně pokoušejí nám onu magickou dobu pokazit. Nebo jinak, přesněji – existují záležitosti, jimiž si ji, vědomky nebo nevědomky, kazíme sami. Od doby, co jsme odrostli dětským střevíčkům, jak se říká, jsme totiž získali zodpovědnost, s níž souvisí nutnost plnit povinnosti, vydělávat peníze, uklízet, péci, dělat vlastně to všechno, s čím jsme v dětství jen pomáhali, co dělala babička a maminka.
Nesmíme se přestat dívat
Aspekt odpovědnosti činí Vánoce jinými. Možná trochu vážnějšími. To ale neznamená, že méně kouzelnými. Kouzla a zázraky jsou totiž na každém rohu, jen se nesmíme přestat dívat. A my se v adventu bohužel často dívat přestáváme. Nevidíme přes clonu úkolů, kterou jsme na sebe navalili s tím, že pokud je nezvládneme, nebudeme si moci svátky užít. Těšíme se, až si sedneme s hrnkem kávy a zobneme si cukroví, budeme se dívat na pohádky nebo hrát scrabble, ale neužíváme si to, co tomu předchází. Dost možná se nakonec ani nedostaneme k tomu si v klidu posedět se svými nejbližšími.
Nemusíme stihnout všechno
To všechno proto, že si myslíme, že jsme přesvědčeni o tom, že musíme stihnout všechno. Jedině, když stihneme všechno, budou svátky perfektní. Musíme se setkat se všemi přáteli, všemi známými, musíme stihnout všechny vánoční besídky, všechny večírky, všechny návštěvy. Musíme stihnout napéci co nejvíce druhů cukroví, nakoupit a zabalit dárky, upéct vánočku, ideálně i štolu, pořádně uklidit a všechno vysmýčit. Na konci roku, kdy se potom konečně zastavíme, si uvědomíme, že jsme si vlastně advent a Vánoce vůbec neužili, protože jsme pořád někam spěchali. Protože jsme se tak soustředili na formu, že jsme opomněli obsah.
Máme právo volby
Naštěstí prostředky, kterak proti takovému hektickému životnímu přístupu bojovat, máme v rukou zase jen a jen my. Na začátku je potřeba si uvědomit, že nemusíme stihnout všechno. Že nemusíme být všude. Pečujme o vnitřní pohodu a klid a řiďme se tím, co cítíme uvnitř. Nechce se nám na besídku s lidmi, které jsme dlouho neviděli? Tak tam nechoďme. Nevymlouvejme se. Řekneme na rovinu, že budeme péci cukroví. Nebo že toho máme hodně a nechceme být uspěchaní. Dovolme si vybírat, kam půjdeme a kam ne, čeho se zúčastníme a čeho ne. Máme přeci právo volby. A když ho nebudeme využívat, když nebudeme naslouchat sami sobě, budeme ve stresu.
Už máme naději
Vánoce jsou přeci časem, kdy si připomínáme, jak moc nám na sobě navzájem záleží. A i když letos advent zcela určitě bude zase probíhat pod stínem koronaviru, my už přeci máme naději. Máme vakcinaci, máme možnost se očkovat, díky tomu se nemusíme obávat tvrdých restrikcí, nemusíme se obávat, že ohrozíme své blízké. Ačkoliv okolní dění, hloupost a agrese některých lidí, může působit temně, stresově a depresivně, nenechme ovlivnit sváteční náladu, která se v našem nitru rozprostírá.
Podle svého nejlepšího svědomí a vědomí
Starejme se o to, abychom se především my sami chovali podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, jako slušní lidé, kterým záleží nejen na sobě, ale i na ostatních. Prožijme v tomto duchu advent, Vánoce, užijme si je, radujme se, veselme se, že jsme zdraví, spolu, že můžeme být spolu, že můžeme slavit, že můžeme žít. Život je ten největší dar ze všech a na nás je, jak se o něj budeme starat. Tak se starejme. S radostí, láskou, pokorou, respektem a vděčností.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Prožijte si advent bez shonu a v hluboké relaxaci
Tipů na to, jak zůstat v pohodě, když všude kolem zuří nákupní horečka, probíhají povinné vánoční večírky, které musíte absolvovat v rámci tradičního pracovního kolečka, není nikdy dost. Do toho všeho,...
Čtěte dál