Zelená dohoda pro Evropu není novým ani neznámým pojmem, byla představena už v prosinci roku 2019. Od té doby rozpoutává rozohněné diskuze. Zelená dohoda má zajistit udržitelnost hospodářství v EU za předpokladu využívání obnovitelných zdrojů a snížení znečištění. K základním cílům patří biologická rozmanitost, nová průmyslová strategie, klimatická neutralita apod.
Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, obsahující například strategii snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030. Dále je tu program investic do špičkového světového výzkumu, účinná ochrana životního prostředí, transformace evropské ekonomiky atd.
Hlavní cíle Zelené dohody pro Evropu
Dohoda si kromě výše zmíněného klade za cíl začlenit do právních předpisů nelehkou výzvu, tedy konkrétně to, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Chce také předložit novou strategii pro průmysl a oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin a návrhy na Evropu jako zdravější místo pro život bez znečištění. K hlavním cílům dohody tak patří snížení emisí skleníkových plynů do deseti let až o 55 % oproti roku 1990 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
České předsednictví EU a schvalování Zelené dohody
Letošní rok je pro Českou republiku obzvlášť významným, po třinácti letech se totiž znovu ujme předsednictví EU, a rozhodně tak před sebou nebude mít lehké úkoly. Česká republika se svého historicky druhého předsednictví ujme přesně 1. července. Naposledy jsme stáli v čele EU v první polovině roku 2009. Předsednickou trojici utvoříme opětovně s Francií a se Švédskem. Na podzim tohoto roku se pak budou výše zmíněná rozhodnutí a předpisy o nich schvalovat. Mnozí však před Zelenou dohodou a jejími aspekty otevřeně varují, je totiž zřejmé, že nebude bez rizik.
Energetická krize jako důsledek Zelené dohody?
Mnozí ekonomové varují, že Zelená dohoda může v budoucnu zapříčinit energetickou chudobu Evropy. Právě nynější energetickou krizi často spojuje laická i odborná veřejnost právě s požadavky Zelené dohody. Přísná opatření a omezení, která z dohody vyplynou, budí rozpaky, nevoli i strach z poklesu životní úrovně. Pokud se proti návrhu evropského právního předpisu vysloví třetina členských zemí, bude mu vystavena žlutá karta a vše se vrátí na začátek k opětovnému projednání. Současná energetická krize možná přispěje k tomu, že některé požadavky Zelené dohody budou přehodnoceny.
Konec spalovacích motorů do roku 2035
Konec spalovacích motorů v EU je další ambiciózní plán, který však s sebou přináší celou řadu kontroverzních opatření, zákazů, omezení a příkazů. Vedou se rozporuplné diskuze o tom, zda Zelená dohoda opravdu povede k růstu ekonomiky a dalších sektorů, nebo naopak zapříčiní ztrátu evropské konkurenceschopnosti a globální emise se kvůli neochotě ostatních kontinentů k zapojení do boje proti hrozbě klimatické katastrofy stejně nekontrolovaně zvýší. V červenci minulého roku vydala Evropská komise legislativní balíček s názvem „Fit for 55“, který obsahuje důležité pokyny pro budoucnost automobilového průmyslu. Podle něho musí mít všechny nové automobily prodávané v EU od roku 2035 nulové emise. Zelená dohoda pro Evropu tak budí vášně v celé Evropské unii a do budoucna tak hledí s obavami příznivci spalovacích motorů, stejně jako uhelné a jaderné energetiky. Schválení celého projektu proběhlo dle mínění mnohých příliš rychle a neuváženě.
Ekologie a její vnímání v 21. století
V rámci ochrany současného pohodového a blahobytného stylu života, na který jsme si zvykli a který máme rádi, nám nesmí být lhostejná témata zaměřená například na efektivní úsporu energie, využití obnovitelných zdrojů, problematika současné dopravy apod. V současné době je ekologie chápána v širším smyslu slova jako ochrana životního prostředí, v jejímž popředí stojí především starost o přírodu a její soužití s námi. Rozvoj biologických věd v posledních letech zásadně rozšířil naše obzory utvořené vědami humanitními. I laická veřejnost se tak běžně setkává a zamýšlí nad pojmy jako je environmentalistika, ekosystémy, biosféra, trvale udržitelné zdroje, globální oteplování, obnovitelné zdroje energie, solární a fotovoltaické elektrárny apod.
Zdroj: hybrid.cz, euroskop.cz, cnn.iprima.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat

Konec starého a začátek nového – na co se připravit v roce 2025?
Nový rok 2025 bude podle všeho ve znamení velkých změn, ať už společenských, politických, globálních, nebo ryze osobních. V každém případě bude znamenat mnoho výzev, v neposlední řadě pak také nemalé množství...
Čtěte dál
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?

Kosmetické trendy: nontoxic, technologie a šetrnost

Co je to uhlíková stopa a proč bychom se měli snažit, aby zrovna ta naše byla co nejnižší?

Ranní rituály pro radostnější vstávání – proč nám světlo ráno dělá dobře?

Voskované ubrousky jako skvělý zero waste pomocník do domácnosti

Káva v kapslích: pohodlí za cenu zátěže pro životní prostředí

Co vám pomůže stokrát více než krémy na vrásky? No přece obličejová jóga

Přežili jste Valentýna bez kupovaných kytek? Pak jste pomohli přírodě

Význam barev – jak na nás barvy působí a proč?

Jak si vytvořit zdravý návyk na pohyb a sportovní aktivity?
