Říká vám něco pojem urinoterapie? Pokud ne, nevadí, v dnešním článku vám ji a její podstatu přiblížíme. Jde o jednu z metod alternativní medicíny, kdy pacient využívá svou vlastní nebo i cizí moč a věří v její léčebné účinky. Moč přitom pije, potírá se jí, nebo ji do svého těla vpravuje pomocí injekcí. Společnost vnímá urinoterapii ve velké míře jako velmi kontroverzní, mnozí lékaři také hovoří o její neúčinnosti a pouhém placebo efektu.
Urinoterapie je svými zastánci považována za preventivní a léčebnou metodu. Je dokázaným faktem, že lidstvo využívá moč k těmto účelům odedávna, svého času patřila dokonce mezi afrodiziaka. První zmínky o ní jsou údajně staré pět tisíc let a pocházejí z Indie. Moderní medicína však zatlačila urinoterapii do pozadí, zejména pak po objevu antibiotik.
Urinoterapie – někde nesmyslná pavěda, jinde součást studia medicíny
V současné době se výzkumem moče a jejího léčebného využití zabývají celé řady vědců v Evropě, USA, Indii, Austrálii i Japonsku. V Mexiku a Japonsku se dokonce urinoterapie už stala natolik uznávanou, že je plnohodnotnou součástí studia na lékařských fakultách. Jiní lékaři naopak před touto alternativní metodou varují, nazývají ji pavědou či uměle oživenou prehistorickou metodou, jejíž neprospěšnost, ba dokonce škodlivost pro lidské zdraví by v současné době nemělo být nutné rozumnému člověku vysvětlovat.
Moč je odpad těla, varují lékaři
Lékaři, kteří rozhodně nedoporučují tento alternativní způsob sebeléčby, argumentují tím, že moč je ve své podstatě odpad obsahující látky, kterých se tělo zbavilo, a zpátky do organismu tedy rozhodně nepatří. To má určitě svoji logiku, navíc bývá často odborníky poukazováno na fakt, že tělo nikdy nevyloučí nic, co by ještě mohlo potřebovat, to, co z těla vyloučíme pomocí moči, ale třeba také potu či stolice, je tak jednoznačně považováno za odpadní látky, pro které už tělo nemá využití, nebo mu mohou dokonce uškodit. Užití moči, které tak nepřirozeným způsobem dopravíme zpátky do těla, tak může být i nebezpečné. V moči jsou obsaženy toxické dusíkaté látky, které mají nepříznivé účinky a mohou poškodit metabolismus, varují odborníci. Představu o léčivém účinku vypití vlastní moči tak považují za typický důsledek placebo efektu, tedy vsugerování si léčebného efektu po požití, či jiného použití moči.
Urinoterapie v souvislosti s nemocí covid-19
Na druhé straně jsou samozřejmě zastánci urinoterapie, její horliví podporovatelé pak stojí i v řadách renomovaných lékařů. Ti tvrdí, že jsou o léčivých účincích urinoterapie přesvědčeni a neohroženě sami na sobě léčbu močí testují, aby šli příkladem a dokázali svou pravdu. Objevují se dokonce i tvrzení o zázračných účincích moči v boji s rakovinou. Na počátku tohoto roku dokonce američtí odpůrci vakcinace proti covid-19 vyzývali společnost, aby se v boji proti koronaviu uchýlila k pití vlastní moči. Na internetu byla zveřejněna videa propagující účinnost urinoterapie a zmíněny byly i mnohé studie podporující tato tvrzení. Žádná z nich však nebyla konkretizována a nebyly uvedeny ani žádné podrobnější souvislosti či výsledky studií.
Moč jako dezinfekce – mýtus nebo fakt?
Jistě znáte to všeobecně propagované močení na rány, což má působit jako účinná dezinfekce. I na tomto tvrzení je něco pravdy, ovšem rozhodně ne tolik, kolik se předpokládá. Moč zdravého člověka můžeme považovat za relativně sterilní, v ní obsažené bakterie se však vlivem tělesného tepla a látek obsažených v krvi začnou rychleji rozkládat a způsobí spíš nepříjemný zápach rány než její vyčištění. Podle odborníků je tu navíc riziko otravy, moč v prvé řadě obsahuje odpadní látky, které tělo vyloučilo, a ty někdy mohou být až toxické. To, co platilo v dávných dobách našich předků, protože jiná možnost nebyla, tak rozhodně není důvod, abychom se k těmto metodám museli uchylovat i v současnosti. Pokud se vám tedy stane úraz někde venku, mimo dosah domácí lékárničky, vždycky dejte raději přednost výplachu rány čistou vodou, třeba i tou z láhve na pití.
Zdroj: svetoutdooru.cz, celostnimedicina.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hypermobilita – výhoda vašeho těla nebo handicap?
Hypermobilita je nadměrná pohyblivost kloubů, kdy dochází k jejich uvolnění nad fyziologickou (přirozenou) mez. Pohyblivost kloubů a její rozsah se odvíjí od věku jedince, jeho pohlaví, dále stavu a postavení...
Čtěte dál
Pomalý a rychlý dopamin: Klíč k rovnováze štěstí a motivace
Thajské masáže – fenomén moderní relaxace
Prenatální diagnostika: Moderní přístupy a možnosti v těhotenství
Péče o klouby v zimním období – užitečné tipy a význam správné výživy
Balzámy na rty v zimě ochrání, ale mohou skrývat i zdravotní rizika
Pneumokokové infekce – pro koho jsou největším rizikem a jak se před nimi chránit?
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Horké dny zvyšují riziko zdravotních komplikací, pozor si musí dávat hlavně lidé s chronickými onemocněními
