Klára Vojkůvková
16. 04. 2025 | 07:18

zdraví voda metabolismus

Plasty se staly neoddělitelným znakem moderního života. Usnadňují každodenní činnosti, prodlužují trvanlivost potravin a nacházejí se téměř ve všem, co používáme – od obalů přes oblečení až po kosmetiku. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje zásadní otázka: Co když nejsou pouze kolem nás, ale také v nás? Vědecké studie přinášejí znepokojivé výsledky. Drobné plastové částice, známé jako mikroplasty, byly odhaleny v lidské krvi, orgánech, střevech, a dokonce i v placentě nenarozených dětí. Jaký dopad mohou mít na zdraví? A existuje způsob, jak se jim vyhnout?

Malé částice, velký problém
Mikroplasty jsou plastové částice menší než 5 mm. Do životního prostředí se dostávají dvěma hlavními způsoby – buď jako přímá část průmyslových výrobků, nebo vznikají rozpadem větších plastových objektů. Ať už žijeme kdekoliv, jsme jim vystaveni každý den. Nejvýznamnějšími zdroji mikroplastů jsou kosmetické přípravky, syntetické textilie, plastové obaly, pneumatiky a bohužel i pitná voda. Jejich přítomnost je natolik rozšířená, že se staly součástí globálního ekosystému, kde neustále cirkulují mezi vzduchem, vodou, půdou a živými organismy. To znamená, že se dostávají nejen do prostředí, ale i do našich těl.

Kde se berou a jak se šíří?
Mikroplasty můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií:

Primární mikroplasty jsou vyráběny záměrně a přidávají se do různých produktů. Typickým příkladem jsou mikroperly v peelingových krémech, zubních pastách nebo make-upu, kde slouží k exfoliaci nebo vylepšení textury. Používají se také v průmyslových mazivech, barvách či plastových granulích, které jsou surovinou pro výrobu dalších plastových výrobků.
Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových předmětů vlivem mechanického opotřebení, působení slunečního záření, větru a vody. Hlavními zdroji jsou plastové obaly, pneumatiky, syntetické oblečení nebo zbytky rybářských sítí.

Jakmile se mikroplasty uvolní, pokračují svou cestu. Déšť a vodní toky je splachují do řek a oceánů, kde pronikají do těl mořských živočichů a následně i do potravního řetězce. Vítr je roznáší na obrovské vzdálenosti, což znamená, že se mohou vyskytovat i na místech, kde by je nikdo nečekal, například v horských oblastech či v Arktidě. Kromě toho se plastové částice ukládají v půdě a kontaminují rostliny, které pak konzumujeme. Vdechujeme je i ze vzduchu spolu s prachem. Vystavení těmto látkám je tedy evidentně neustálé a prakticky nevyhnutelné.

Jak mikroplasty ovlivňují lidské zdraví?
Ačkoli dopady na zdraví nejsou dosud plně prozkoumány, vědecké výzkumy odhalují několik znepokojivých skutečností. Mikroplasty v těle pravděpodobně vyvolávají zánětlivé reakce, podporují oxidační stres a narušují běžné funkce buněk.

Některé plasty obsahují toxické látky, například ftaláty nebo bisfenol A, které zasahují do hormonální rovnováhy a negativně ovlivňují plodnost. Existují také obavy, že mikroplasty přenášejí škodlivé chemikálie a těžké kovy, které se v těle kumulují a mohou přispívat k neurologickým poruchám či dokonce zvýšenému riziku rakoviny.

Jedním z nejznepokojivějších zjištění posledních let je jejich přítomnost v placentě těhotných žen. To naznačuje, že se dostávají i k nenarozenému dítěti a potenciálně ohrožují jeho vývoj. Jaké mohou být dlouhodobé důsledky, zatím není zcela jasné, ale vědci varují, že dlouhodobá expozice těmto částicím rozhodně není bez rizika.

Je možné se mikroplastům vyhnout?

Úplné eliminaci mikroplastů se pravděpodobně nevyhneme, ale existuje několik opatření, která mohou pomoci snížit jejich množství v našem těle. Jedním z nejefektivnějších řešení je filtrace pitné vody. Výzkumy ukázaly, že voda z plastových lahví často obsahuje více mikroplastů než voda z kohoutku. Používání domácích filtrů tak může významně snížit množství těchto částic v nápojích.

Dalším důležitým krokem je omezení plastových obalů při nákupu potravin. Skleněné, papírové nebo nerezové obaly jsou nejen ekologičtější, ale také snižují riziko kontaminace jídla plastovými částicemi. Při výběru kosmetiky bychom měli vyhledávat produkty bez mikroplastů. Mnoho značek dnes nabízí přírodní alternativy peelingů a make-upů, které neobsahují škodlivé plastové složky. Také péče o oblečení hraje významnou roli. Praní syntetických textilií na nižší teploty a použití speciálních sáčků na zachytávání mikrovláken může snížit jejich únik do odpadních vod. Pokud je to možné, je vhodné upřednostnit přírodní materiály, jako jsou bavlna, len nebo vlna. Kam povedou změny ve stravování? Lokální a organické potraviny mají nižší pravděpodobnost kontaminace mikroplasty a obvykle nejsou baleny v plastu. Doporučuje se také omezit konzumaci mořských plodů, které často obsahují vyšší množství plastových částic.

Každý krok se počítá

Mikroplasty představují nejen ekologickou, ale i zdravotní hrozbu, která se stala neodmyslitelnou součástí naší reality. Přestože jejich úplné odstranění je momentálně nemožné, individuální kroky mohou jejich dopad alespoň zmírnit.

Používání méně plastů, pečlivější výběr potravin a kosmetiky či ohleduplnější přístup k oblečení mohou v konečném důsledku přispět nejen k ochraně životního prostředí, ale i k lepšímu zdraví. Protože každý malý krok směrem k čistějšímu světu znamená i krok ke zdravějšímu životu. A to už za změnu stojí.

Zdroje: prolekare.cz

Projděte si další články

← Zažívací potíže po dietních chybách: Jak si rychle pomoci?

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků

V posledních letech se stále častěji mluví o chůzi naboso jako o způsobu, jak se vrátit k přirozenému pohybu. Téma bosé chůze, nebo také „barefoot“, není zdaleka jen módní záležitostí, ale má hluboké kořeny...

Čtěte dál