Jak bojovat stravou se syndromem neklidných nohou

Jak bojovat stravou se syndromem neklidných nohou
zdroj: Shutterstock

Bolesti lýtek, svědění, brnění a nutkání pohybovat dolními končetinami. Tak se projevuje syndrom neklidných nohou. Přichází nejčastěji v pozdních večerních hodinách a v noci, takže kromě toho všeho způsobuje i potíže se spánkem.

Pnutí, otoky, bolesti, mravenčení, napětí, zvýšená tvorba nevzhledných „metliček“ a křečových žil neboli varixů. To jsou další charakteristiky nenápadného, ale velmi vtíravého a nepříjemného onemocnění zvaného syndrom neklidných nohou. V klidu se zhoršují, s fyzickou aktivitou ustupují. Přesný mechanismus působení syndromu se dosud odborníkům nepodařilo zcela vystopovat, nicméně jsou ve většině případů přesvědčení o tom, že příčiny jeho vzniku jsou neurologické. Na vině ale může být i chronická žilní nedostatečnost, těhotenství či menopauza, potíže se srdcem, nadváha a obecně špatný životní styl, dehydratace nebo dysfunkce lymfatického systému.

Nezapomínejte na hořčík
Ačkoliv to všechno může znít poněkud děsivě, řešení někdy bývá jednodušší, než by se na první pohled zdálo – mnohdy totiž stačí doplnit hořčík. Ten se podílí na více než 300 metabolických dějích v těle, mezi něž patří metabolismus energie, vápníku a draslíku, syntéza proteinů a DNA. Hořčík neboli magnesium se podílí na zachovávání funkce svalů a nervů, stará se o stabilní rytmus srdce a posiluje imunitu, kosti a zuby. Jeho nedostatek se tedy může projevit na dysfunkčnosti všeho výše zmíněného stejně jako na vzniku otoků, a to už se dostáváme k popisovaným symptomům syndromu neklidných nohou. Potřeba hořčíku se odvíjí od zdravotního stavu a životního stylu daného jednotlivce, obecně vzato lze však říci, že denní doporučená dávka pro dospělého člověka se pohybuje kolem 300 mg na den. Potřeba hořčíku se zvyšuje se stoupajícím věkem, v těhotenství a při kojení. Více jej potřebují také fyzicky aktivní lidé nebo pacienti s nemocným srdcem či cukrovkou.

Čas od času si dopřejte pohanku
Pomoci se snížením pocitu těžkých nohou může i aescin, což je saponin nacházející se v rostlince jménem jírovec maďal neboli kaštan koňský. Najdete jej ve volně prodejných lécích a užívá se k léčbě otoků a zánětů. Funguje zejména při pomoci se snižováním pocitu těžkých nohou a zlepšením cirkulace krve v drobných cévách tím, že snižuje křehkost cévních stěn. Pacienti trpící otoky vzniklými v důsledku onemocnění srdce, ledvin nebo cév, by se ale jeho užívání měli raději vyvarovat. Cévní stěny, které se v případě syndromu těžkých nohou vyplácí opečovávat, posiluje i rutin (vitamin P), jehož významné množství se nachází třeba v pohance, nebo výtažek z rostliny gotu kola, který navíc zlepšuje i průtok krve.

Oslaďte si život borůvkami
Dalším pomocníkem v boji se syndromem neklidných nohou se mohou stát antioxidanty bránící tělo před škodlivým působením volných radikálů a chránící buňky před poškozením. Spoustu jich získáte z plodů borůvek, které činí kapiláry odolnějšími a podílí se významně i na zlepšování průtoku krve. Z přírodní říše podávají ochotně pomocnou ruku také další rostlinné chemikálie známé jako flavonoidy. Flavonoidy obecně najdete v zelenině, ovoci a bylinkách, proto tyto potraviny konzumujte co nejvíce.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Řeřicha: nejlepší bylinka pro začátečníky. Proč stojí za to ji zasadit?

Řeřicha: nejlepší bylinka pro začátečníky. Proč stojí za to ji zasadit?

Řeřicha pochází z Blízkého východu, kde byla jako koření užívána již ve Starověkém Římě. Řeřicha setá, někdy též zahradní, je rychle rostoucí jedlá bylina, která je velmi nenáročná na pěstování a je tak...

Čtěte dál
Jak v těchto dnech dobít naději a životní energii

Jak v těchto dnech dobít naději a životní energii

V současné poměrně psychicky složité situaci spojené s koronavirem bychom vás i my rádi naladili pozitivně. Již měsíc únor byl pro...
Bylinka rozmarýn má využití v kuchyni, přírodní lékárně i v kosmetice

Bylinka rozmarýn má využití v kuchyni, přírodní lékárně i v kosmetice

Rozmarýna lékařská je známá bylinka z jižní Evropy. Dorůstá do výše až 1,5 metru, ale díky množství odrůd a snadnému zastřihování z...

Videorozhovor