První dva svátky evokující tradici nacházíme již počátkem května a pokud máme štěstí na dobrý rok, tedy pokud nevyjdou zrovna na víkend, můžeme jim děkovat za to, že máme dva dny volna k dobru. Letošní rok 2020 je jedním z těchto dobrých let, protože dnešní den, 1. máj – svátek práce – vychází na pátek a 8. květen – Den vítězství – taktéž na pátek, jen o týden později.
Svátek práce mají mnozí spojený zejména s komunistickým režimem, kdy se konaly povinné průvody škol, zaměstnanců všech podniků ve městě, sportovců a dalších organizací. Svátek má ale svůj původ v USA, kdy v ruce 1890 odvážní dělníci stávkovali a demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu. Kromě toho se traduje, že děvče, které bude políbeno pod rozkvetlou třešní, a ideálně hned z rána, bude krásné po celý další rok a neuschne. S láskou souvisí i další májové svátky, a sice Den matek připadající na druhou květnovou neděli a Den rodiny připadající na 15. května. Osmého května se slaví konec druhé světové války a na pomníky padlých bojovníků a hrdinů se pokládají slavnostní věnce.
Kouzelné májky
Z břízy a jehličnanů stavěli zamilovaní chlapci svým vyvoleným takzvané „májky“ a umisťovali je před okna jejich stavení. Společně pak všichni svobodní muži stavěli jednu velkou májku, jejíž místo bylo uprostřed vesnice. Kromě erotického podtextu čistoty, plodnosti a hojnosti měla též ochrannou moc – věřilo se, že vesnici ochrání před zlými silami, což zřejmě vycházelo z pohanského kultu přírody, kde byl strom vnímán právě jako symbol života a ochrany. Pod velkou májkou se mladí scházeli, musela se také hlídat, aby ji neuloupil někdo ze sousední vesnice, což by bylo považováno za velkou hanbu.
Májové slavnosti
V různých koutech naší republiky dnes dochází k oživování tradice májových průvodů a většinou navazují na filipojakubskou noc a „pálení čarodějnic“. V podstatě se jedná o hromadné obchůzky plné muziky a veselí, které chodí od domu k domu, krásně nastrojený mladý pár zatančí a za odměnu dostane sladké pečivo. Pokračuje se k hlavní májce až na náves, kde dochází k humorným soutěžím, jako je třeba šplhání a podobně, a celý den je zakončen bujarou zábavou a tancovačkou v hospodě. Stejně jako kdysi mají i dnes tyto tradice především socializační funkci – udržet lidi pospolu, učit je spolu žít, komunikovat a veselit se.
Majáles, královničky a jízda králů
Svým způsobem na tuto zvyklost navazují i studentské průvody zvané „majáles“ a v moderní podobě i koncerty, které mohou symbolizovat dávné tancovačky a veselice u piva a pohoštění. Podobný charakter měly i průvody „královniček“ a „jízdy králů“ – v prvním případě, jak název napovídá, se jednalo o průvod děvčat, v případě druhém o průvod chlapců. Zvyky souvisely se zajištěním úrody na polích a také s mládím a dospíváním. Průvodu „královniček“ předcházívalo čištění studánek, kdy panensky čisté dívky zbavovaly zdroje životadárné vody listí a trávy, které zde zbyly po zimních a jarních vánicích, deštích a nečasech.
Svatodušní svátky jako spojení lidové tradice a křesťanské filozofie
S výše zmiňovanými svátky mládí souvisely oslavy letního slunovratu, Letnice, které později splynuly se Svatodušními svátky, v nichž se tak snoubí lidové zvyky vycházející z pohanských kořenů a postupy křesťanské církve a kultury. Podle Bible v tento den sestoupil Duch svatý na Ježíšovy učedníky, což se slaví 50 dní po Velikonocích. Podobně jako v případě Velikonoc se tak jedná o svátky pohyblivé, které někdy vycházejí na květen a jindy na červen. Seslání Ducha svatého na zem symbolizuje zelená lipová ratolest a bílá holubice. Osm dní po Svatodušní neděli se slaví svátek Božího těla mající podobu slavnostního průvodu doprovázeného modlitbami a zpěvy.
Sv. Jan Nepomucký a svatojánské poutě
V květnu se také konaly slavné svatojánské poutě na počest svatého Jana Nepomuckého, patrona kněžích, zpovědníků, mlynářů, vorařů, lodníků, nemocných i zmrzačených. Je také ochráncem před povodněmi i suchem, utonutím, morem i pomluvám. Podle legendy byl tento světec svržen z Karlova mostu, protože odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie. Protože česká lidová tradice rozdělovala rok až do konce 19. století na 8 období, v den svatojánských poutí, tedy 16. května, začínalo takzvané „podlétí“.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál
Víno, mošt, burčák nebo ocet – jaký požitek nám přinášejí nápoje z hroznů?
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Kosmetické trendy: nontoxic, technologie a šetrnost
Ranní rituály pro radostnější vstávání – proč nám světlo ráno dělá dobře?
Káva v kapslích: pohodlí za cenu zátěže pro životní prostředí
Co vám pomůže stokrát více než krémy na vrásky? No přece obličejová jóga
Přežili jste Valentýna bez kupovaných kytek? Pak jste pomohli přírodě
Citrusy a Vánoce – proč je milujeme a jak je využít v kuchyni i pro výzdobu?
Mikulášská nadílka: dopřejte dětem kvalitní mlsání. Na co se zaměřit na etiketách?
Adventní půst – znáte jeho pravou podstatu?
Význam barev – jak na nás barvy působí a proč?
