O „suchu“ se mluví i píše, přesto se mnohých z nás osobně nedotýká. A to, co na vlastní oči nevidíme každý den, míváme tendence podceňovat. Co tedy ono „sucho“ vlastně znamená a jak uvěřit, že na zemi skutečně panuje?
Ten, kdo se ráno probudí, dojde si na záchod a po vykonání potřeby může spláchnout a umýt si ruce, aby si potom nalil sklenku vody, aby uhasil ranní žízeň, si může gratulovat. Takový luxus totiž nemá každý. Protože skutečnost, že nám doma teče voda z kohoutku, neznamená, že sucho nepanuje. Znamená to jediné: že se náš ještě osobně nedotýká. Termínem „sucho“ přitom nemyslíme čistě fyzický jev. Definice sucha je mnohem jemnější a složitější.
Když lidské nároky přesáhnou přirozenou dostupnost
Sucho tedy není čistě fyzickým jevem, který lze definovat podle počasí. Na své nejdůležitější úrovni jej definuje spíše citlivá rovnováha mezi dostupností vody a poptávkou po ní. Sucho nastává pokaždé, když lidské nároky na vodu přesáhnou její přirozenou dostupnost. A právě to je jev, s nímž se v posledních letech potýkáme. V kombinaci s nedostatkem sněhových a dešťových srážek. Dostupnost vody ale může ovlivnit i změna její kvality, například v případě, že dojde k její kontaminaci, která snižuje dodávku vody použitelné.
Není sucho jako sucho
Sucho není jen jednoho druhu. Jedná se o podmínku, která může být trojího typu. S počasím je spojeno sucho meteorologické, které nastává po delším období podprůměrných srážek vytvářejících nedostatek dostupné vody. Nedostatek vlhkosti na podporu průměrné produkce plodin na farmách nebo trávy na pastvinách se označuje jako sucho zemědělské. Ačkoliv nastává během suchých, horkých období s nízkými srážkami, může se objevit i v době průměrných srážek, kdy půdní podmínky nebo zemědělské techniky vyžadují více vody než obvykle. Posledním typem je sucho hydrologické. K tomu dochází, když vodní zásoby v kolektorech, jezerech a nádržích klesnou pod stanovený statistický průměr. Může k němu opět dojít i v době průměrného nebo nadprůměrného srážení v případě, že lidská poptávka po vodě je vysoká a její zvýšené používání snižuje její zásoby.
Co může způsobit lidská nenasytnost
Na sucho lze tedy pohlížet různými způsoby a zrovna tak jej lze i definovat. O jakém „suchu“ tedy lidé hovoří, závisí na tom, kým jsou, jaké práce vykonávají a jakou perspektivu jim to přináší. Zemědělci a farmáři, jejichž obživa závisí na zemědělských příjmech, se logicky nejčastěji zabývají suchem zemědělským. Toho se obávají rovněž lidé pracující v potravinářském a masném průmyslu. Městští plánovači zase obvykle hovoří o suchu hydrologickém, protože dodávky vody a její dostatečné zásoby jsou klíčovými součástmi řízení městského růstu. Nejběžněji se však termín „sucho“ spojuje právě se suchem meteorologickým, protože právě ono je nejznámější pro širokou veřejnost a je také nejsnáze identifikovatelné.
Co může udělat každý z nás
Všechny sucha dohromady vytvářejí jeden velký problém pro planetu, a ještě větší problém pro lidstvo. Co budeme dělat, až zásoby podzemních vod vyčerpáme zcela? Až četnost srážek postupně klesne na minimum a třeba už nebude pršet vůbec? Začneme si potom vody vážit? Až když ji nebudeme mít a začneme umírat? Nezabíhejme do katastrofických scénářů. Operujme s fakty: máme sucho. Zamysleme se, co proti němu může udělat každý z nás. Nejsou to složitá ani nákladná opatření. Na začátek stačí zamyslet se nad dobou, kterou trávíme ve sprše a pokusit se ji zkrátit. Dotáhnout všechny kohoutky, aby nekapaly. Neumývat nádobí pod tekoucí vodou a zavírat její přívod, když si mydlíme ruce, vlasy nebo tělo. Slít vodu ze dřezu do lahví a použít ji k zalévání květin. Sbírat dešťovou vodu a využívat ji k péči o zahradu. A vážit si toho, že vodu (zatím) máme.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál