20. června. Den, kdy nastává astronomické léto neboli letní slunovrat, je okamžikem, kdy slunce dosahuje nejsevernějšího bodu své dráhy. Tou dobou se dostává na samý vrchol oblohy a má tu největší sílu. Pro naše předky byl tento den okamžikem přímo magickým, proto jej oslavovali řadou zajímavých rituálů.
Slunovrat oslavují lidé po celém světě již od nepaměti. Zosobňuje totiž jeden z přírodních cyklů, které si dávné kultury vysvětlovaly jako znamení moci a síly přírody. Podle svých tradic je proto oslavovaly a různými způsoby v souladu se svými zvyklostmi vzdávaly hold božstvům, která si s těmito jevy spojovaly.
Slunce jako zdroj tepla a světla
V rámci rituálů bylo samozřejmě uctíváno zejména Slunce, jako zdroj světla, tepla a života, a potom též matička země. Oslavy, meditace, radosti a veselí, spirituální obřady, léčivé koupele a rituály. Tak vypadaly činnosti, jimž se generace před námi oddávaly v den, kdy astronomicky definitivně končí období jara, jež předává žezlo létu.
Dny se zkracují, noci prodlužují
Dnes tento úkaz připadá na 20. nebo 21. června. Ani jeden slunovrat – tedy ani letní ani zimní – nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce, jak se často mylně uvádí, ale na náklonu zemské osy od roviny oběhu Země kolem Slunce. V případě slunovratu letního se od tohoto okamžiku noci začínají zase prodlužovat a dny zkracovat. To bude pokračovat až do dalšího slunovratu, do slunovratu zimního.
Očistná moc a síla ohně
Právě od skutečnosti, že dnu ubývá a noci přibývá, se odvíjel charakter lidových oslav: jejich účelem bylo nejen vzdát hold přírodním energiím, ale také podpořit Slunce a dodat mu moc. Toho se lidé snažili docílit zapalováním ohňů. Oheň měl ale kromě toho podle nich také očišťující schopnost, takže se jeho obcházením, a dokonce i přeskakováním zároveň snažili očistit od všeho zlého sami sebe a rovněž se před vším negativním ochránit. S tím souvisela i víra, že obejití či přeskočení ohně dodá pevné zdraví. Popel z těchto ohňů dalšího dne potom rozhazovali po polích a věřili, že jim zajistí dobrou úrodu.
Čím více na sever, tím více se slunovrat prožíval
Severnější národy oslavy slunovratu tradičně prožívaly intenzivněji než jejich jižní protějšky, které měly sluníčka obyčejně během celého roku podstatně více a jeho nedostatkem tedy trpěly o poznání méně. Čím blíže severu tedy lidé žili, tím větší důležitosti pro ně oslavy slunovratu nabíraly. V některých severních zemích se právě o slunovratu dokonce dodnes stavějí májky.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál