Vážný zánět dásní způsobený bakteriemi, které se hromadí na zubech a v okolí dásní. To je paradentóza, onemocnění, které nenapadá jen dásně a zuby, ale může vyvolat i chronický zánět, a negativně tak ovlivnit celkové fungování organismu. Co můžeme udělat v rámci prevence?
Ve většině případů začíná vývoj paradentózy nadměrným množstvím zubního plaku, což je lepkavý šlem složený převážně z bakterií. Při nesprávné nebo nedostatečné ústní hygieně, kdy není během čištění ze zubů efektivně odstraňován, dochází k jeho hromadění a tuhnutí do podoby zubního kamene. Ten se odstraňuje ještě hůře než zubní plak. Neléčená situace může přejít do zánětu dásní a odtud dojít až k samotné paradentóze, kdy mezi dásněmi a zuby vzniknou kapsy naplněné plakem, zubním kamenem a bakteriemi. Postupem času se kapsy prohlubují, plní se nežádoucím obsahem stále více a dochází ke vzniku hlubokých infekcí, které mohou způsobit ztrátu tkáně, kosti, a nakonec i zubů. Probíhající chronický zánět navíc může výrazně oslabovat celkovou imunitu.
Jaké jsou rizikové faktory
Vznik paradentózy ovlivňuje řada rizikových faktorů. Patří mezi ně špatná nebo nedostatečná ústní hygiena, kouření nebo žvýkání tabáku, hormonální změny související s těhotenstvím nebo menopauzou, obezita, nedostatek vitaminu C, také genetika, některé léky omezující tvorbu slin, nemoci snižující imunitu (jako je rakovina, HIV nebo AIDS), také cukrovka, revmatoidní artritida a Crohnova choroba.
Možné komplikace
Kromě ztráty zubů může paradentóza způsobit i další neméně příjemné komplikace. Bakterie zodpovědné za její propuknutí mohou skrze tkáně dásní proniknout do krevního řečiště, čímž přenesou infekci dál do těla. To může zapříčinit záněty dýchacích cest, propuknutí revmatoidní artritidy nebo ischemické choroby srdeční a vyvolat problémy s kontrolou hladiny cukru v krvi při rozjeté cukrovce.
Jaká je nejlepší prevence
Jak to často bývá, to nejúčinnější řešení bývá to nejjednodušší. Samotnému propuknutí paradentózy se totiž nejlépe ubráníte důsledným dodržováním správné ústní hygieny.
Zuby byste si měli čistit alespoň 2–3 minuty, a to ráno a večer. Ještě důležitější než doba je technika čištění. Kromě klasického kartáčku byste měli používat i kartářek mezizubní. Pokud s tím nemáte zkušenost, je ideální objednat se na dentální hygienu, kde vám podrobně vysvětlí s přizpůsobením konkrétně na váš chrup, jak byste měli zubní i mezizubní kartáček používat, a dokonce vám vyberou i vhodný typ. Na dentální hygienu byste měli docházet pravidelně, stejně jako na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, na něž máte ze zákona nárok jednou za půl roku.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...
Čtěte dál