Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského úsilí a vše se zpracovává a připravuje pomalu na podzim a zimu. Symbolem srpna jsou válce ze slámy, které plní sklizená pole.
Radost a počáteční nadšení ze sklizně může být po čase již trochu vyčerpávající. Několikrát to znásobme a zjistíme, jak se asi v srpnu cítili naši předkové. Protože právě v srpnu léto dosahuje svého vrcholu, dosahovaly vrcholu i mnohé pěstitelské práce. S tím samozřejmě souvisela spousta činností, které bylo nutné vykonat. A to i přes neustálé riziko hrozících bouřek a dešťů.
Jeřabiny ochrání před blesky i ohněm
Na začátek srpna (10. 8.) připadá svátek svatého Vavřince, mučedníka, který zemřel upálením na roštu a je dnes patronem všech povolání, která jakkoliv souvisejí s ohněm. Symbolem svátku jsou jeřabiny, které lidé dříve zavěšovali do štítů chalup a věřili, že je ochrání před blesky a ohněm. Tato tradice pochází z legendy, podle níž Vavřínovi spoluvěrci právě jeřabinami označovali své domy, aby vojáci nepoznali, ve kterém z nich je uvězněn. Díky této snaze poprvé unikl upálení, podruhé se to však již nepovedlo.
Kouzelné mariánské období
Splynutí křesťanských oslav s pohanskými zvyky umožnil svátek nanebevzetí Panny Marie, matky Ježíše Krista. Svátek připadá na 15. 8. a vychází z legendy, podle níž byly v hrobce Panny Marie místo jejího těla nalezeny květiny. Proto se v tento den bylinám, travinám a semenům obilí žehnalo (říká se tomu benedikce) jako zárodkům budoucí sklizně.
Požehnané rostliny chránily jako amulety domy, pomáhaly léčit a přidávaly se do osiva, zapichovali do polí či pokládali do vinic. Rovněž se pořádaly poutě a konala se procesí. Tomuto období se říkalo mariánské, trvalo až do 8. září (svátek narození Panny Marie) a všechny rostliny i zvířata měli podle lidové víry kouzelnou moc, léčivé rostliny zase byly v této době nejsilnější.
Čas prvních posvícení
Koncem srpna (24. 8.) se slaví svátek svatého Bartoloměje, což je patron povolání pracujících s kůží a zvířaty, a protože podle legendy vyléčil princeznu posedlou zlým duchem, býval v lidovém léčitelství vzýván i pro pomoc při chorobách neurologického a psychického rázu. Svátek symbolizoval blížící se podzim a pojí se s ním mnoho pranostik týkajících se podzimního počasí a zemědělských prací. Stloukalo se bartolomějské máslo, které sloužilo k tišení bolesti, a trhaly se jeřabiny (bartolomějské), jimiž zase býval léčen dobytek. Jelikož tento den souvisel i s koncem sklizně, začínala se také konat první posvícení, která hodováním oceňovala sklizenou úrodu.
Slavnostní ukončení žní
Na konec srpna připadaly také jedny z nejdůležitějších oslav celého roku. Říkalo se jim různě – obvazná, dožatá, dovazná – nejznámější je však termín dožínky. To byly slavnosti, jimiž lidé děkovali za úrodu a oslavy byly završením celoroční dřiny, jíž vděčili za zásobení na zimu a přečkání chladnější části roku. Pod názvem Lughnasad slavili dožínky již dávní Keltové a jejich oslavy začínaly kolem prvního srpna. Z prvního obilí semleli mouku, z té upekli chléb, jemuž keltský duchovní obřadně požehnal a každý z něho dostal kousek. Slavilo se několik dní, součástí byly trhy a všeobecná zábava.
Dožínkový věnec
Co se týče pohanských a lidových oslav dožínek, tak ty se kraj od kraje lišily. Hlavní roli však zpravidla hrál první a poslední snop obilí, které byly věnovány bohům úrody. Ten poslední býval různě zdoben a na voze plném květin slavnostně vyvážen z pole v den poslední úrody. Významné byly též dožínkové věnce. Ty děvčata pletla z klásků všech druhů obilí, které hospodář vypěstoval. Přidávalo se také luční kvítí, myrta, jeřabiny, ovoce nebo malé koláče. Při zahájení oslav jej potom nejkrásnější děvče předalo hospodářovi, u něhož v síni se uchovával až do Štědrého dne, kdy byl součástí slavnostní tabule. V závěru dne se roztrhal, sláma se dala dobytku a zrní z klasů bylo uchováno a na jaře přidáno do osiva jako požehnání pro další úrodu. Po předání věnce se dále slavilo, hodovalo a tancovalo.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší
Vajíčka jsou symbolem blížících se Velikonoc stejně jako třeba pomlázka či beránek. V tomto období vejce různě zdobíme, barvíme a zkrášlujeme jimi své domácnosti, ale také je hojně konzumujeme. S velikonočními...
Čtěte dál
Lehčí verze tradičních velikonočních pokrmů den po dni – připravte se!

Velikonoce bez koledníků: Jak si je i tak pořádně užít?

20. března je první jarní den. V čem se můžeme inspirovat od našich předků?

Využijme předvelikonoční postní období k restartu těla i mysli

Novoroční bilancování: Staré končí, nové začíná – co nám dal a vzal rok 2020?

Význam prosincových tradic přehledně od prvního adventního víkendu až po Silvestr

Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Listopadové tradice: Dušičky, sv. Martin a možná první sníh. Na co dalšího se můžeme těšit?

Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování
