Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?
zdroj: Shutterstock

Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského úsilí a vše se zpracovává a připravuje pomalu na podzim a zimu. Symbolem srpna jsou válce ze slámy, které plní sklizená pole.

Radost a počáteční nadšení ze sklizně může být po čase již trochu vyčerpávající. Několikrát to znásobme a zjistíme, jak se asi v srpnu cítili naši předkové. Protože právě v srpnu léto dosahuje svého vrcholu, dosahovaly vrcholu i mnohé pěstitelské práce. S tím samozřejmě souvisela spousta činností, které bylo nutné vykonat. A to i přes neustálé riziko hrozících bouřek a dešťů.

Jeřabiny ochrání před blesky i ohněm
Na začátek srpna (10. 8.) připadá svátek svatého Vavřince, mučedníka, který zemřel upálením na roštu a je dnes patronem všech povolání, která jakkoliv souvisejí s ohněm. Symbolem svátku jsou jeřabiny, které lidé dříve zavěšovali do štítů chalup a věřili, že je ochrání před blesky a ohněm. Tato tradice pochází z legendy, podle níž Vavřínovi spoluvěrci právě jeřabinami označovali své domy, aby vojáci nepoznali, ve kterém z nich je uvězněn. Díky této snaze poprvé unikl upálení, podruhé se to však již nepovedlo. 

Kouzelné mariánské období
Splynutí křesťanských oslav s pohanskými zvyky umožnil svátek nanebevzetí Panny Marie, matky Ježíše Krista. Svátek připadá na 15. 8. a vychází z legendy, podle níž byly v hrobce Panny Marie místo jejího těla nalezeny květiny. Proto se v tento den bylinám, travinám a semenům obilí žehnalo (říká se tomu benedikce) jako zárodkům budoucí sklizně.

Požehnané rostliny chránily jako amulety domy, pomáhaly léčit a přidávaly se do osiva, zapichovali do polí či pokládali do vinic. Rovněž se pořádaly poutě a konala se procesí. Tomuto období se říkalo mariánské, trvalo až do 8. září (svátek narození Panny Marie) a všechny rostliny i zvířata měli podle lidové víry kouzelnou moc, léčivé rostliny zase byly v této době nejsilnější.

Čas prvních posvícení
Koncem srpna (24. 8.) se slaví svátek svatého Bartoloměje, což je patron povolání pracujících s kůží a zvířaty, a protože podle legendy vyléčil princeznu posedlou zlým duchem, býval v lidovém léčitelství vzýván i pro pomoc při chorobách neurologického a psychického rázu. Svátek symbolizoval blížící se podzim a pojí se s ním mnoho pranostik týkajících se podzimního počasí a zemědělských prací. Stloukalo se bartolomějské máslo, které sloužilo k tišení bolesti, a trhaly se jeřabiny (bartolomějské), jimiž zase býval léčen dobytek. Jelikož tento den souvisel i s koncem sklizně, začínala se také konat první posvícení, která hodováním oceňovala sklizenou úrodu.

Slavnostní ukončení žní
Na konec srpna připadaly také jedny z nejdůležitějších oslav celého roku. Říkalo se jim různě – obvazná, dožatá, dovazná – nejznámější je však termín dožínky. To byly slavnosti, jimiž lidé děkovali za úrodu a oslavy byly završením celoroční dřiny, jíž vděčili za zásobení na zimu a přečkání chladnější části roku. Pod názvem Lughnasad slavili dožínky již dávní Keltové a jejich oslavy začínaly kolem prvního srpna. Z prvního obilí semleli mouku, z té upekli chléb, jemuž keltský duchovní obřadně požehnal a každý z něho dostal kousek. Slavilo se několik dní, součástí byly trhy a všeobecná zábava.

Dožínkový věnec
Co se týče pohanských a lidových oslav dožínek, tak ty se kraj od kraje lišily. Hlavní roli však zpravidla hrál první a poslední snop obilí, které byly věnovány bohům úrody. Ten poslední býval různě zdoben a na voze plném květin slavnostně vyvážen z pole v den poslední úrody. Významné byly též dožínkové věnce. Ty děvčata pletla z klásků všech druhů obilí, které hospodář vypěstoval. Přidávalo se také luční kvítí, myrta, jeřabiny, ovoce nebo malé koláče. Při zahájení oslav jej potom nejkrásnější děvče předalo hospodářovi, u něhož v síni se uchovával až do Štědrého dne, kdy byl součástí slavnostní tabule. V závěru dne se roztrhal, sláma se dala dobytku a zrní z klasů bylo uchováno a na jaře přidáno do osiva jako požehnání pro další úrodu. Po předání věnce se dále slavilo, hodovalo a tancovalo.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší

Vajíčka jsou symbolem blížících se Velikonoc stejně jako třeba pomlázka či beránek. V tomto období vejce různě zdobíme, barvíme a zkrášlujeme jimi své domácnosti, ale také je hojně konzumujeme. S velikonočními...

Čtěte dál
Lehčí verze tradičních velikonočních pokrmů den po dni – připravte se!

Lehčí verze tradičních velikonočních pokrmů den po dni – připravte se!

Velikonoce jsou mimo jiné oslavou jara, kdy se schází celá rodina. K těmto dnům se pojí celá řada tradic, z nichž některé se dodnes...
Velikonoce bez koledníků: Jak si je i tak pořádně užít?

Velikonoce bez koledníků: Jak si je i tak pořádně užít?

I když se zdá, že se situace pomalu začíná zlepšovat, vypadá to, že výraznějšího rozvolňování se dočkáme právě až po Velikonocích....
20. března je první jarní den. V čem se můžeme inspirovat od našich předků?

20. března je první jarní den. V čem se můžeme inspirovat od našich předků?

První jarní den každoročně přichází společně s jarní rovnodenností. Ta nastává, když Slunce vstoupí do znamení Berana a svým středem...
Využijme předvelikonoční postní období k restartu těla i mysli

Využijme předvelikonoční postní období k restartu těla i mysli

S půlnocí, jíž začínala Popeleční středa, musely utichnout oslavy a tancovačky spojené s masopustním hodováním. Tím okamžikem totiž...
Novoroční bilancování: Staré končí, nové začíná – co nám dal a vzal rok 2020?

Novoroční bilancování: Staré končí, nové začíná – co nám dal a vzal rok 2020?

Jako každoročně touto dobou uzavíráme rok starý a otevíráme nový: nepopsaný list, který můžeme naplnit podle sebe. Takové období se...
Význam prosincových tradic přehledně od prvního adventního víkendu až po Silvestr

Význam prosincových tradic přehledně od prvního adventního víkendu až po Silvestr

Prosinec se nese ve znamení adventu a Vánoc, pro mnohé vůbec nejkrásnější části roku. Dávní předkové věřili, že o zimním slunovratu,...
Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Tiše a ochotně, purpura na plotně voní, krásně voní… Tóny a vůně související s adventem a Vánocemi pomalu klepou na dveře a první adventní...
Listopadové tradice: Dušičky, sv. Martin a možná první sníh. Na co dalšího se můžeme těšit?

Listopadové tradice: Dušičky, sv. Martin a možná první sníh. Na co dalšího se můžeme těšit?

Vzpomínání na drahé zesnulé, Dušičky, svatomartinské posvícení s husou a mladým vínem, příprava na advent a těšení na Vánoce. A kromě...
Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

V říjnu vrcholí období sklizní. Je doba hodů, posvícení a vinobraní. Chystají se zásoby na zimu – suší se ovoce (třeba jablečné křížaly),...
Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Také rádi houbaříte a ještě raději si pochutnáte na voňavé smaženici, poctivé houbové omáčce nebo na mnoha jiných vynikajících receptech...
Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září se u našich předků neslo ve znamení díků. Děkovali za dary, kterých se jim od přírody během léta dostávalo, a to vyjadřovali množstvím...
Klimatizace: Jak ji správně nastavit a jak předejít angíně, ztuhlým zádům nebo suchým očím?

Klimatizace: Jak ji správně nastavit a jak předejít angíně, ztuhlým zádům nebo suchým očím?

Horko představuje pro naše tělo velkou zátěž. Srdce musí vynaložit více energie, která nám pak může chybět. Vedro nás zpomaluje, snižuje...