Kateřina Hájková
02. 08. 2020 | 07:13

tradice léto

Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského úsilí a vše se zpracovává a připravuje pomalu na podzim a zimu. Symbolem srpna jsou válce ze slámy, které plní sklizená pole.

Radost a počáteční nadšení ze sklizně může být po čase již trochu vyčerpávající. Několikrát to znásobme a zjistíme, jak se asi v srpnu cítili naši předkové. Protože právě v srpnu léto dosahuje svého vrcholu, dosahovaly vrcholu i mnohé pěstitelské práce. S tím samozřejmě souvisela spousta činností, které bylo nutné vykonat. A to i přes neustálé riziko hrozících bouřek a dešťů.

Jeřabiny ochrání před blesky i ohněm
Na začátek srpna (10. 8.) připadá svátek svatého Vavřince, mučedníka, který zemřel upálením na roštu a je dnes patronem všech povolání, která jakkoliv souvisejí s ohněm. Symbolem svátku jsou jeřabiny, které lidé dříve zavěšovali do štítů chalup a věřili, že je ochrání před blesky a ohněm. Tato tradice pochází z legendy, podle níž Vavřínovi spoluvěrci právě jeřabinami označovali své domy, aby vojáci nepoznali, ve kterém z nich je uvězněn. Díky této snaze poprvé unikl upálení, podruhé se to však již nepovedlo.

Kouzelné mariánské období
Splynutí křesťanských oslav s pohanskými zvyky umožnil svátek nanebevzetí Panny Marie, matky Ježíše Krista. Svátek připadá na 15. 8. a vychází z legendy, podle níž byly v hrobce Panny Marie místo jejího těla nalezeny květiny. Proto se v tento den bylinám, travinám a semenům obilí žehnalo (říká se tomu benedikce) jako zárodkům budoucí sklizně.

Požehnané rostliny chránily jako amulety domy, pomáhaly léčit a přidávaly se do osiva, zapichovali do polí či pokládali do vinic. Rovněž se pořádaly poutě a konala se procesí. Tomuto období se říkalo mariánské, trvalo až do 8. září (svátek narození Panny Marie) a všechny rostliny i zvířata měli podle lidové víry kouzelnou moc, léčivé rostliny zase byly v této době nejsilnější.

Čas prvních posvícení
Koncem srpna (24. 8.) se slaví svátek svatého Bartoloměje, což je patron povolání pracujících s kůží a zvířaty, a protože podle legendy vyléčil princeznu posedlou zlým duchem, býval v lidovém léčitelství vzýván i pro pomoc při chorobách neurologického a psychického rázu. Svátek symbolizoval blížící se podzim a pojí se s ním mnoho pranostik týkajících se podzimního počasí a zemědělských prací. Stloukalo se bartolomějské máslo, které sloužilo k tišení bolesti, a trhaly se jeřabiny (bartolomějské), jimiž zase býval léčen dobytek. Jelikož tento den souvisel i s koncem sklizně, začínala se také konat první posvícení, která hodováním oceňovala sklizenou úrodu.

Slavnostní ukončení žní
Na konec srpna připadaly také jedny z nejdůležitějších oslav celého roku. Říkalo se jim různě – obvazná, dožatá, dovazná – nejznámější je však termín dožínky. To byly slavnosti, jimiž lidé děkovali za úrodu a oslavy byly završením celoroční dřiny, jíž vděčili za zásobení na zimu a přečkání chladnější části roku. Pod názvem Lughnasad slavili dožínky již dávní Keltové a jejich oslavy začínaly kolem prvního srpna. Z prvního obilí semleli mouku, z té upekli chléb, jemuž keltský duchovní obřadně požehnal a každý z něho dostal kousek. Slavilo se několik dní, součástí byly trhy a všeobecná zábava.

Dožínkový věnec
Co se týče pohanských a lidových oslav dožínek, tak ty se kraj od kraje lišily. Hlavní roli však zpravidla hrál první a poslední snop obilí, které byly věnovány bohům úrody. Ten poslední býval různě zdoben a na voze plném květin slavnostně vyvážen z pole v den poslední úrody. Významné byly též dožínkové věnce. Ty děvčata pletla z klásků všech druhů obilí, které hospodář vypěstoval. Přidávalo se také luční kvítí, myrta, jeřabiny, ovoce nebo malé koláče. Při zahájení oslav jej potom nejkrásnější děvče předalo hospodářovi, u něhož v síni se uchovával až do Štědrého dne, kdy byl součástí slavnostní tabule. V závěru dne se roztrhal, sláma se dala dobytku a zrní z klasů bylo uchováno a na jaře přidáno do osiva jako požehnání pro další úrodu. Po předání věnce se dále slavilo, hodovalo a tancovalo.

Projděte si další články

← Základní preventivní opatření proti zápalu plic

Čokoládový termix s ostružinami →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší

Vajíčka jsou symbolem blížících se Velikonoc stejně jako třeba pomlázka či beránek. V tomto období vejce různě zdobíme, barvíme a zkrášlujeme jimi své domácnosti, ale také je hojně konzumujeme. S velikonočními...

Čtěte dál