Kateřina Hájková
21. 09. 2020 | 10:11

zdraví děti vakcína

Ačkoliv je u nás k dispozici řada kvalitních vakcín, podle statistik je proočkovanost české populace stále poměrně nízká. A to nejen u dospělých, ale rovněž u dětí. Stále totiž roste trend děti neočkovat a nejsilnějším argumentem, který mají rodiče po ruce, je mýtus o tom, že způsobuje autismus. Taková tvrzení nám na pravou míru pomohl uvést přední český virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky, Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc.

Navzdory tomu, že je dnes u nás dostupná celá řada kvalitních vakcín, stále je velké procento Čechů nevyužívá. „Vypovídají o tom nízké počty spoluobčanů očkovaných právě proti klíšťové encefalitidě nebo každoročně proti chřipce i nezanedbatelné procento maminek, které dělají všechno proto, aby své děti ´uchránily´ před povinným očkováním proti dětským nemocem jako jsou spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice, jejichž průběh v dospělosti už bývá zpravidla velmi těžký,“ říká profesor a dodává, že v poslední době zaznamenává dokonce odpor k očkování proti dětské přenosné obrně.

Nedůvěra hýbe současným světem
Příčinou je, jak se profesor domnívá, nedůvěra, předsudky nebo dokonce obavy z očkování, které opanovaly uvažování lidí nejenom v naší zemi. Podle něj se jedná o mnohem širší problém či dokonce určitý módní pohled všech, kteří se rádi uchylují k alternativní medicíně. „A zapomínají na to, jakým hrůzným důsledkům se lidstvo uchránilo právě povinným plošným očkováním proti pravým neštovicím, dětské přenosné obrně či spalničkám,“ vysvětluje. Sám profesor každoročně absolvuje očkování proti sezónní chřipce a každých 4–5 let proti klíšťové encefalitidě. Pro jedince nad padesát let by podle něj tyto dvě vakcíny měly být samozřejmostí.

Nepravdy často těží z vědeckých autorit
Na zrodu skepse proti očkování se významně podílel právě zmiňovaný argument o autismu po očkování. Ten je podle profesora nejvýstižnějším příkladem marného boje s mýty a současně varováním před přehnanou autoritou vědeckých sdělení i v těch nejrenomovanějších vědeckých časopisech. Jak to celé vzniklo? V roce 1998 publikoval britský lékař Andrew Wakefield ve vysoce respektovaném americkém lékařském časopise The Lancet sdělení, kde na podezřele malém a statisticky neprůkazném počtu děti očkovaných trivakcínou MMR (spalničky/Measles, příušnice/Mumps, zarděnky/Rubella), „prokázal“ vinu této vakcíny na výskytu autismu u očkovaných dětí.

Lživá tvrzení se šíří rychlostí blesku
Zpráva se rozšířila doslova v globálním měřítku a s mimořádnou intenzitou, chytla se jí různá ochranářská hnutí bojující proti civilizačním vymoženostem včetně očkování proti infekčním nemocem. Později se ukázalo, že autor se svými záměry dopustil závažného podvodu a odsouzeníhodné zrady vědecké morálky a etiky. Od samého počátku dobře věděl, co dělá. Ve skutečnosti jako podílník na komerční konkurenční produkci vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám v podobě jednotlivých dílčích třech vakcín chtěl oslabit velký úspěch konkurence nařčením, že právě jejich trivakcína MMR u dětí po očkování způsobuje autismus.

Očkování proti chřipce. Co vám pomůže se rozhodnout?

Mýtus byl vyvrácen, lidé mu přesto stále věří
Od té doby bylo toto nařčení vyvráceno celou řadou statistik a věcně nezpochybnitelných studií publikovaných rovněž v nejlepších lékařských žurnálech s velkým mediálním ohlasem i dopadem. „Leč mýtus o autismu po očkování žije dále, bohužel!“, komentuje profesor Grubhoffer. Proč? „Myslím, že je to příkladem něčeho mnohem obecnějšího pro lidskou společnost, její náchylnost k přijímání nevěrohodných či vysloveně skandálních ´pravd´, které jsou ve skutečnosti lži a podvody. Jak často se s podobným jevem setkáváme v politické realitě současnosti,“ odpovídá.

Moderní vakcíny mají nulový infekční potenciál
Mýtus o autismu ale bohužel není jediný. Jak říká profesor, tak vedle něj existují další neuvěřitelné věci, založené na mýtu o jakési nebezpečné škodlivosti očkovacích látek obecně. „Setkávám se s tím docela často, během mého osvětového působení zpravidla přesvědčím ´nevěřící´ o neškodnosti samotné antigenní formy vlastní vakcíny, dnes většinou rekombinantní podjednotkové vakcíny bez jakéhokoliv infekčního potenciálu, ale ztroskotám na těch ´éčkách´, která jsou nezbytnou součástí formulace očkovacích látek, a jsou nezbytná i pro bezpečnou stimulaci imunitní odpovědi vakcínou, jakož i pro potřebnou trvanlivost při transportu a uskladnění během expirační lhůty,“ vysvětluje a dodává, že takovými adjuvantními a stabilizačními složkami bývají v povolených koncentracích ´menších než malých´ stopová množství hliníku či rtuti.

Čím mohou být neočkované děti nebezpečné
Mohou se neočkované děti z epidemiologického hlediska podílet na zvýšeném riziku ohniskového výskytu příslušného dětského onemocnění? Podle profesora rozhodně ano. „Předně mohou neočkované děti narušit kolektivní imunitu a následně tím ohrožují i určitou část dospělých, jejichž imunita postupně vyhasíná a nečekaným střetnutím s původcem typicky dětské nákazy mohou sami takové onemocnění prodělat s těžkým průběhem,“ vysvětluje.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Sezóna švestek je tu! Využití v kuchyni a prospěšné účinky pro zdraví →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?

Plasty se staly neoddělitelným znakem moderního života. Usnadňují každodenní činnosti, prodlužují trvanlivost potravin a nacházejí se téměř ve všem, co používáme – od obalů přes oblečení až po kosmetiku....

Čtěte dál