Kateřina Hájková
03. 11. 2020 | 07:07

S doktorkou biochemie a odbornicí na výživu o tom, proč se lidé ve stravě nadměrně hlídají, proč se z jídelníčku vytrácí přirozenost a jak se uvolnit a naslouchat impulsům, které nám tělo vysílá.

Dnešní doba je typická posedlostí mít všechno pod kontrolou. A to se týká i jídelníčku. I lidé, kteří jsou zdraví a pohybově aktivní, mnohdy až úzkostlivě počítají kalorie a děsí se energetických bomb, které by s jejich linií mohly pořádně zamávat. Týká se to především žen, které se snaží být ve všech životních aspektech dokonalé, figuru nevyjímaje, a proto se často stávají oběťmi své vlastní přísnosti. Michaela Bebová ale tvrdí, že zdravý a aktivní člověk, ať už žena nebo muž, se ve výživě nijak zvlášť omezovat nemusí. Pro zdravou hmotnost je totiž velmi důležitá i zdravá psychika a podle Michaely by nám všem prospělo, kdybychom se místo hledání doporučení prostě trochu uvolnili. Jak na to? Právě o tom jsme si povídaly.

Co je hlavní příčinou toho, že na sebe dnes klademe přehnaně vysoké nároky, což se týče i stravy?
Je to hodně dáno naším životním stylem, dostupnými sociálním sítěmi, médii, jsme schopní přečíst neuvěřitelné množství informací, vidět nespočet videí na nejrůznější témata a od tisíce lidí po celém světě. A nejhorší je, že každý může říkat něco jiného a informace jsou často protichůdné. To vytváří informační šum, přeinformovanost a určitý tlak. Máme to v podvědomí, všude je tlak na dokonalost, který se samozřejmě jeví i jako „dokonale štíhlé tělo“. To nás ve všech směrech velmi zatěžuje.

Proč vlastně lidé drží diety?
Pokud mluvíme o redukčních dietách, do určité míry nás k tomu dostal náš životní styl, ale úplný základní faktor je vlastně i rozvoj potravinářského průmyslu a samozřejmě moderní svět jako takový. Je nám nabízeno strašně moc (myšleno jídla – potravin) a zároveň jsme ztratili velké množství přirozeného pohybu. Nerovnováha mezi výdejem a příjmem plus další externí faktory, které vedou k poruchám metabolismu a celkového zdraví, pak způsobují nadváhu a obezitu, ze které se potom snažíme pomocí diet vymanit. A tím vlastně začíná jen začarovaný kruh, protože cesta na váze často dole nekončí, ale vede opět zpět nahoru.

Je ale pravda, že zdravý a pohybově aktivní člověk se v jídle nemusí příliš omezovat? Proč?
Ruku v ruce s rozvojem nejrůznějších výživových stylů jde vlastně i určitá změna v lidském přemýšlení, a to tedy zejména u žen. Je téměř vzácností potkat ženu, která jí racionálně, dopřává si, co ji v normálním měřítku chutná a nemá u každé méně zdravé potraviny nebo méně zdravého pokrmu hned za zatáčkou myšlenku, že zhřešila a teď to buď musí vyběhat, nebo ztloustne.
Výživa se v posledních letech strašně radikalizovala. Buď jíme opravdu velmi nezdravě, nebo naopak jíme podle všech těch pouček o zdravém a dietním jídelníčku a jde to až tak daleko, že to je pro nás naprosto nepřirozené, a navíc to nevede k žádným kýženým účinkům i přes veškerou naši snahu.
Cukr je jed, bílá mouka je jed, všechna aditiva jsou špatná a musíme se jim vyhýbat, mléko je špatné, maso je špatné… Pořád jsou na nás vyvíjeny tlaky se v něčem omezovat a nějak s jídelníčkem pracovat. To je pro mnoho lidí stresující a vytrácí se pak určitá „normálnost“.
Pokud jsme zdraví a pohybově aktivní, stravujeme se racionálně a střídmě, opravdu si nemusíme vyčítat každý dezert, každý jeden bílý rohlík namazaný máslem nebo každou kostičkou čokolády. Ba naopak si troufám říci, že velká část žen má nadváhu ne z přebytku, ale z toho, že jí málo a nebo špatně. Bojí se jíst.

Jak bys definovala člověka „zdravého“ a „pohybově aktivního“?
Zdravého člověka vidím jako člověka, který netrpí obezitou, nemá cukrovku nebo jiné metabolické onemocnění, ale také člověka, který se neléčí s žádnými zdravotními problémy, které by nějak s výživou souvisely. Sem samozřejmě patří ale i například problémy s ledvinami, či jakékoliv problémy, které by vyžadovaly úpravu jídelníčku. Pohybově aktivní člověk pravidelně sportuje, je obecně aktivní co do přirozeného pohybu a pohyb je mu zcela přirozeně vlastní.

Rozhovor s biochemičkou: Období po koronaviru – jak o sebe pečovat, aby se nám nemoci vyhýbaly?

Kde je zlatý střed v jídle a jak ho hledat?
To je těžká otázka, protože ten zlatý střed má každý individuální a každý si ho musí ideálně najít sám pro sebe. Zlatý střed je rovnováha, a to primárně v příjmu a výdeji. Když mám velký výdej, můžu si samozřejmě dopřát mnohem více přijaté energie. Rovnováha by se měla ale promítat nejen do přijaté energie, ale i do povahy potravin, do pocitů z jídla – jídlo mi musí chutnat. Hledání rovnováhy je o poslouchání signálů svého těla. Je to cesta, která není jednoduchá.

Podle čeho laik pozná, kolik může a nemůže sníst, aby si zdravou hmotnost udržel?
Výživa není jen o číslech, pravdou ale je, že mít představu o svém příjmu a výdeji, co do kalorií a gramů, není od věci. Je to výhodné zejména pro lidi, kteří se potřebují od něčeho odpíchnout, potřebují mít nějakou berličku, kterou mohou použít ke startu na cestě ke změně. Je tedy dobré znát svůj bazální metabolismus, znát svůj průměrný denní výdej a umět si spočítat příjem energie. Pokud dlouhodobě převyšuje příjem nad výdejem, nikdy k případnému hubnutí nedojde. Určité fyzikální zákony prostě pořád platí. Jde tedy o to podchytit a zkorigovat příjem energie.

Ty často hovoříš o užívání zdravého selského rozumu. Poradila bys, jak konkrétně jej užít v tomto případě?
Možná to zní jednoduše, „používejte rozum“, ale ne vždy ho člověk chce slyšet. Mnoho lidí si dokáže rozumově ohodnotit to či ono, ale pak si řeknou třeba: žijeme jen jednou, pro dnešek se to nezblázní, nebo hlídat se začnu až od zítra. Takže je to hodně o určité vůli, psychice. Je důležité nenásledovat pořád jen dav a různé jednotlivce, kteří se k výživě vyjadřují, ale snažit se nad problémem zamyslet sám. Nikdo nemá patent na pravdu, ani vědci a vědecké výzkumy, které se už tolikrát mýlili. Proto je důležité se držet jedné určité berličky, která je prostě univerzálně platná: střídmost – všechno závisí na množství, každé extrémní či časté vysoké množství něčeho nikdy není správně.

Co bys poradila každému, kdo chce zdravě žít a cítit se dobře?
Zdraví je komplexní balíček, který stojí na stravě, pohybu, naší psychice, na tom, jakými lidmi se obklopujeme, jak jsme šťastní a spokojení, na míře stresu i odpočinku. Není to jen jídlo nebo jen stres. A abychom se cítili dobře a byli zdraví, musíme pracovat na všech aspektech. Není umění se stravovat extrémně zdravě, a přitom být nešťastný, není umění 7x týdně sportovat a každý večer se přejídat fast foodem s tím, že zítra to vyběháme. Je důležité neustále balancovat rovnováhu.

Jak si tedy váhu udržet?
Zdravá hmotnost není jen o příjmu nebo výdeji, je to o naší psychice, o celkovém zdraví organismu. Důležité je být v pohodě. Urputnou snahou o štíhlost si zcela jednoduše člověk může veškeré snahy o štíhlost zablokovat. Trápením se s každým kouskem koláče může způsobit postupný nárůst hmotnosti „ze vzduchu“. Je důležité dbát na přirozený pohyb, nejen sport, časový úsek, kdy něco dělám, ale zařadit přirozený pohyb, chodit více pěšky, nepoužívat při každém přesunu auto, chodit do schodů. A hlavně mít ve svém životě co nejméně stresu.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Výběr správného kartáčku a ústní sprchy může zlepšit váš celkový zdravotní stav! →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví

Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...

Čtěte dál