Pavlína Klaudová
06. 04. 2025 | 07:53

hubnutí maso jaro

Když se řekne půst, mnozí z nás si vybaví populární přerušovaný půst, který je součástí různých diet. Má správně nastartovat tělo tak, aby si dokázalo poradit s nabranými kily. Půst ale není jen o hubnutí, má silný spirituální a zdravotní význam. Tradiční postní období před Velikonoci je v plném proudu, pojďme si tedy o tradičním půstu říci více.

Půst jako terapeutický prostředek

Půst je definován jako dobrovolné odepírání si potravy ať už z duchovních, společenských, preventivních nebo terapeutických důvodů. Tuto praxi je samozřejmě třeba odlišit od půstu nedobrovolného, který byl součástí hladomorů. Duchovním rozměrem jde o osobní podíl na rituálech očisty, ovládnutí vášní a pokání, které jsou specifické zejména pro tři monoteistická náboženství (židovství, křesťanství, islám). Jeho cílem je nalézt vnitřní svobodu, usnadnit setkání s Bohem a odvrátit se od materiálního světa. V současné době může být půst rovněž protikonzumním názorovým opatřením nebo protestním prostředkem.

Experimentální práce provedené ve 30. letech 20. století potvrdily terapeutický potenciál půstu. U zvířat, která podléhala dietnímu omezení, bylo sledováno prodloužení života. Tím začal zájem o přerušované hladovění. To se skládá z jednodenního nebo vícedenního hladovění, které se střídá s plynulým příjmem potravy i omezení kalorií, aby se oddálilo stárnutí a nástup chronických onemocnění. Příznivé účinky se projevují snížením výskytu projevů oxidativního stresu a zlepšenou buněčnou odolností oxidativnímu poškození a projevům zánětu.

V rámci naturopatie je půst obhajován jako součást přirozené detoxikace, regenerace a revitalizace organismu.
Je zmiňován jako mocný pomocník v boji proti chronickým zánětlivým nebo kardiometabolickým onemocněním a také proti rakovině.
Úkolem léčebného půstu je co nejlépe využít energii uloženou v tukové tkáni během období jedení.
Zachovat normální hladinu krevního cukru v co nejdelším časovém horizontu, snížit klidový energetický výdej a zároveň udržet množství bílkovin.

Přerušovaný půst, nejoblíbenější metoda hubnutí

Navzdory kritice jeho vedlejších účinků, včetně hladu a změn nálad nebo jeho potenciálního dopadu na ženské hormony, je přerušovaný půst čím dál populárnější zvláště mezi ženami, které trápí kila navíc. Poměrně velký vliv na to, proč se stal oblíbeným, mají samozřejmě sociální sítě a celebrity.

Přerušovaný půst se skládá ze střídání období jídla a půstu, rozložených do přesně definovaných časových úseků. Pokud s ním chcete začít, je dobré být pod dohledem odborníka a respektovat vlastní zdravotní stav.

Cílem moderního přerušovaného půstu je nejíst 12 až 16 hodin z celého dne (24 hodin). Vynechané kalorie pak mají pomoct tělu k tomu, aby se „nastartovalo“ a začalo hubnout. Je vyhrazen pouze pro zdravé dospělé. Nedoporučuje se těhotným a kojícím ženám, dětem a dospívajícím, protože by mohla vést k retardaci růstu, a starším lidem, protože je může činit slabými. Konzultovat by ho měli lidé se srdečními problémy, zejména poruchy rytmu. Ti by neměli v případě, že lékař doporučí ho zkusit, přerušovaný půst praktikovat dlouhodobě.
V den jídla bez půstu jsou povoleny obiloviny a luštěniny, maso, ryby a vejce, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, dokonce i pečivo a cukrovinky. Prospěje konzumace dobrých tuků, jako jsou ořechy, olivový olej, sardinky, losos a další ryby. Co se týče olivového oleje, je nejlepší zvolit olej lisovaný za studena, aby si zachoval své nutriční kvality. Ideálně si vyberte olivový olej z ekologického zemědělství. Nezapomínejme doplnit na bílkoviny, ať už živočišného nebo rostlinného původu.

Existují různé typy přerušovaného půstu:

Půst po dobu 24 hodin
Metoda 16/8: Jíte dvě jídla denně, 16 hodin byste pak neměli jíst žádnou potravu.
Metoda 5/2: Což zahrnuje 500 nebo 600 kalorií na dva dny a po zbytek týdne jíte normálně.

Půst na křesťanském východě je hodně o ekologii a disciplíně

Zatímco půst na křesťanském západě a jeho forma je poměrně známá, o východním toho společnost moc neví. V případě tradiční latinské podoby se ve Velkém postu praktikuje jednodenní nasycení. Jak v římském katolicismu, tak v křesťanské orthodoxii je půst navázaný na Kristův pobyt na poušti, kde se po čtyřicet dnů postil. V rámci pravoslaví je půst prostředkem k posílení vlastní spirituality a rovněž má vysoce ekologický rozměr. Pokud se člověk nemůže ze zdravotních důvodů postit tělesně, zpovědník mu uloží jinou formu postního úkolu, který má dodržovat.

Vzdáním se živočišných produktů ve středy, pátky a pak další delší půsty před většími svátky, nejdelší je velikonoční, který trvá 48 dní, se ten, který ho drží nejen posiluje na duchu a cvičí v disciplíně, ale rovněž participuje na obnově stvoření. Které má člověk k dispozici pro to, aby ho používal, ale ne zneužíval. Postní praxe se liší u lidí ve světě a osob zasvěceného života. Nejtvrdší mnišský půst je pouze na suché stravě, bez oleje. Řecká praxe dovoluje v půstu olivový olej a mořské plody.

V rámci Velkého půstu je povolena ryba na svátek Zvěstování Páně 25. března. Existuje jak fyzický, tak duchovní půst. Při fyzickém půstu se tělo zdržuje jídla a pití. V duchovním půstu se zdržuje zlých úmyslů, slov a skutků. Ten, kdo se skutečně postí, má udržet na uzdě hněv, vztek, zlobu a pomstychtivost, plané a neslušné řeči, pomluvy, odsuzování, lichotky, lhaní. Rovněž se v rámci postní praxe zdržuje intimního styku s partnerem.

Zdroje:

health.harvard.edu, saintandrewgoc.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov

Projděte si další články

← Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

První jarní bylinky aneb jak nabrat sílu po zimě

Jaro je konečně tady a s ním i silnější sluneční paprsky a první jarní květy, kterými se můžeme potěšit po zimě. Teplejší počasí a probouzející se příroda také obvykle mění naše chutě, a my zatoužíme po...

Čtěte dál