Opatření se rozvolňují, po pandemii se začínáme vracet do normálu. Koronavirus ale nezmizel a podle některých odborníků tu s námi bude už pořád, třeba jako virus chřipky. Jak se s ním naučit žít a obrnit tělo nejen proti jeho útokům?
Máme za sebou zkušenost s COVID-19 a jsme zase o něco moudřejší. Jak využít toho, co jsme poznali, k tomu, abychom se příště dokázali bránit ještě účinněji? Co zabírá jako spolehlivá prevence? Jak myslet na zdraví a podpořit schopnost těla bránit se onemocněním, zejména těm virovým? Mnoho odpovědí jsme rozklíčovali již při pandemii samotné. Není na škodu si je připomenout. Především o tom jsme si povídali s Míšou Bebovou, doktorkou biochemie a odbornicí na výživu.
Míšo, máme za sebou zkušenost s COVID-19. Co nám zdůraznila do budoucna?
Zdůraznila nám několik věcí: že příroda, eventuálně neživé entity jako jsou viry, mohou mít nad člověkem převahu a že člověk není všemohoucí, stále podléhá zákonům přírody.... Některým lidem pomohla si uvědomit, co je v životě opravdu důležité – rodina a zdraví.
A z těch praktičtějších věcí?
Z těch praktičtějších věcí je to oprášení základních hygienických návyků, které mnoho lidí už ani nedělalo. Za to jsem já osobně velmi ráda. Protože mnoho věcí, které jsou třeba i pro mě zcela základní, automatické, si mnoho lidí opravdu navyklo až nyní.
Jak velkou roli v tom všem hraje přirozená obranyschopnost organismu?
Imunita je při setkání s viry, ale i jinými patogeny, zcela zásadní "bariéra", která do jisté míry určí to, jak bude nákaza nebo případné onemocnění probíhat. To, že v sobě ale nějaké množství viru máme, ještě neznamená, že onemocnění opravdu propukne.
A na čem konkrétně závisí to, jestli nemoc propukne či ne?
Hodně záleží na množství patogenu a následném zpracování imunitní odpovědí. Podpůrnou berličkou je pak samozřejmě náš zdravotní stav – jestli jsme obecně zdraví nebo trpíme nějakým chronickým onemocněním, často doprovázeným chronickým zánětem, avitaminózami a podobně. Svět se k testům a vědeckým studiím týkajícím se koronaviru, které poodhalují jednotlivé souvislosti, pomalu dostává až nyní. Takže důležité věci se třeba teprve dozvíme.
Mohla bys stručně popsat, jak vlastně imunitní systém funguje?
Máme dva druhy imunitní odpovědi. Vrozenou a získanou. Vrozená imunita je laicky řečeno základní, obecná, univerzální a nastavená tak, aby bojovala proti cizorodým chemickým strukturám – obecně tedy patogenům – virům, bakteriím a pod. Adaptivní imunita už je specifická a vzniká na základě specifického rozpoznání patogenu, se kterým se dříve již setkala a už má „naučeno“, jak sním konkrétně bojovat. Funguje typicky jako následek očkování. Využívá paměťové protilátky, nyní docela omílající se sousloví i v médiích. Ukazuje se, že koronavirus nám moc paměťových protilátek nezanechal, a to se nám vůbec nehodí.
Jak o sebe pečovat, abychom posilovali imunitu a byli vůči koronaviru i jiným virům odolnější?
Ta doporučení jsou stále stejná, ať už se bavíme o klasické zimní chřipce, běžných nachlazeních nebo nějakých závažnějších bakteriálních nákazách – naší snahou by mělo být žít zdravým životním stylem tak, abychom byli co nejvíce zdraví. To znamená jíst zdravě, vyváženě, dostatek kvalitního ovoce a zeleniny, vlákniny, mít dostatek fyzické aktivity, dostatečně odpočívat, vyhýbat se nadměrnému stresu a myslet pozitivně. Vše je stále stejné, univerzální, jen to vyžaduje naše nasazení a samozřejmě péči o sebe. To mnoho lidí vlivem okolností odsouvá na druhou kolej. Nyní si opět připomínáme, jak je to důležité. Zdraví je komplexní balíček – nestačí dělat jen jednu věc, je potřeba se o sebe starat komplexně, a to jak z fyzické stránky, tak z té psychické.
Máš pravdu, jenže lidé chtějí výsledky hned a dlouhodobá opatření jsou náročná…
Přesně tak. Lidé stále čekají na nějaké zázraky a rychlá efektivní řešení. Ta opravdová řešení jsou ale stále stejně „levná“, jednoduchá a bohužel dlouhodobá (smích).
Jakou úlohu v tom všem hraje fyzická kondice? Jak souvisí s imunitou?
Nadměrná fyzická aktivita imunitu snižuje, to se ale bavíme o profesionálních sportovcích. Pravda je, že pravidelná fyzická aktivita, a to je dennodenní chůze v tempu nebo půl hodinové intenzivnější cvičení, má na naše tělo blahodárný vliv a imunitě jednoznačně svědčí. Úplně nejlépe člověk udělá, když volnočasové aktivity tráví venku – v lesích, v přírodě a na čerstvém vzduchu. To je oproti indooru ještě lepší. Prokysličení těla, endorfiny, aktivace metabolismu, to jsou všechno věci, které jdou v ruku v ruce s posilováním obranyschopnosti.
A co doplňky stravy. Stojí za to nějaké konzumovat?
Již na začátku se ukázalo, že za zmínku rozhodně stojí dvě živiny: Vitamín D a omega-3 mastné kyseliny. Vitamín D je stále dosti chybějícím vitamínem, a to hlavně v zimě. Já sama to dennodenně vidím u svých klientů, kteří se nechávají testovat a i v létě mívají vitamínu D nedostatek. To je vitamín, který se určitě vyplatí suplementovat. Oproti tomu neustále tlačený vitamín C – toho máme relativně dostatek a často se až moc přeceňuje a tlačí do popředí. Dalším doplňkem jsou omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité z mnoha důvodů. A protože žijeme ve vnitrozemském státě, kde ryby nejsou na denním jídelníčku, stojí za to je suplementovat. Mají protizánětlivé účinky a jsou aktuálně spojovány s obrannou proti virovým infekcím a to i koronaviru. Denní efektivní dávka je 250 mg DHA a EPA. Pokud člověk jí málo vlákniny a probiotik, určitě nic nezkazí zařazením doplňků stravy s obsahem psyllia a probiotických kultur. Zdravý stav střev je pro imunitu zásadní.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...
Čtěte dál