Kateřina Hájková
31. 01. 2021 | 07:39

životní styl osobnost

Termín „osobnost“ označuje dlouhodobé rysy a vzorce chování, které určují, jak jednotlivci myslí, jak se cítí a jakými konkrétními způsoby jednají. Tím, co z každého dělá jedinečného jedince, je osobnost. Ta je považována za dlouhodobou, stabilní a zkrátka takovou, že ji nelze jen tak změnit. Jaké má tato skutečnost dopady na naše životy?

Každý člověk má individuální vzorec trvalých a dlouhodobých charakteristik, které určují způsob, jímž komunikuje s okolním světem. Právě tyto vzorce tvoří osobnost, která je u každého jedinečná a je tím, co nás dělá námi. Zajímavé je, že termín „osobnost“ pochází z latinského „persona“, což ve starověku označovalo masku, kterou nosil herec. I když dnes máme tendence se domnívat, že masku nosíme, abychom zakryli svoji identitu, dříve byla používána k reprezentaci nebo promítnutí konkrétního osobnostního rysu postavy.

Autorem čtyřech temperamentů je Hippokrates
Koncept osobnosti je studován již velmi dlouho, nejméně dva tisíce let. Začal s ním legendární antický lékař Hippokrates, který se domníval, že osobnostní rysy a lidské chování jsou založeny na čtyřech samostatných temperamentech spojených se čtyřmi tělními tekutinami: jednalo se o temperament cholerický související se žlutou žlučí z jater, melancholický spjatý s černou žlučí z ledvin, sangvinický spojovaný s červenou krví ze srdce a flegmatický pojící se s bílým hlenem z plic.

Na Hippokrata navázal Galénos
O staletí později na této teorii stavěl další vlivný řecký lékař a filosof Galénos, jenž naznačil, že nemoci i rozdíly v osobnostech lze vysvětlit nerovnováhou v náladách, a že každý člověk projevuje jeden ze čtyř temperamentů. Podle toho je cholerik vášnivý, ctižádostivý, odvážný a vznětlivý; melancholik zdrženlivý, úzkostlivý a pesimistický; sangvinik radostný, dychtivý a optimistický; a flegmatik klidný, spolehlivý a ohleduplný. Toto Galénovo učení převládalo více než tisíc let a velmi populární bylo ještě ve středověku.

Příznaky pracovního vyhoření, kterých byste si měli všímat

Teorii rozšířil Kant i Wundt
V průběhu času se na vývoji Galénových čtyř základních typů temperamentu podíleli další vědci, zejména pak filosof Immanuel Kant (v 18. století) a psycholog Wilhelm Wundt (ve století 19.). Kant souhlasil s Galénem v tom, že každého lze zařadit do jednoho ze čtyř temperamentů a že mezi těmito čtyřmi kategoriemi nedochází k žádnému překrývání. Vyvinul seznam vlastností, které mohly být použity k popisu osobnosti člověka z každého ze čtyř temperamentů. Wundt ale navrhl, že lepšího popisu osobnosti lze dosáhnout pomocí dvou hlavních os, tedy emocionální/neemotivní a proměnlivé/neměnné. První osa oddělovala silné a slabé emoce, tedy melancholiky a choleriky od flegmatiků a sangviniků; a druhá dělila temperamenty proměnlivé od neměnných, tedy choleriky a sangviniky od melancholiků a flegmatiků.

Temperament nebo škatulka?
My jsme dnes často zvyklí říkat, že je někdo cholerik, když se vzteká; melancholik, když je přemýšlivý a mívá tendence tesknit nad „starými dobrými časy“; nebo flegmatik, když nad kdečím mávne rukou. O sangvinicích tak často nehovoříme, neboť jejich radostnost souvisí s optimismem, a tak místo „je to sangvinik“, říkáme „je to optimista“. Ačkoliv se mnohdy jedná o víceméně prázdné konverzační fráze nebo prosté konstatování skutečnosti, která na nás nějak působí, zřejmě si v takových chvílích neuvědomujeme, jak blízko můžeme být pravdě.

Ne omluva, ale vysvětlení
Na druhou stranu každý, kdo se někdy rozčílí, nemusí být cholerik; stejně jako ten, kdo se občas polituje, nemusí být melancholik; nebo někdo, kdo někdy nechá věci jen tak plynout, nemusí být nutně flegmatik. Měl Kant pravdu, když tvrdil, že se jednotlivé temperamenty nemohou překrývat? Nemá v sobě každý z nás kus z každého ze čtyř s jedním, který převládá a dominuje? Ať tak či tak je určitě pravda, že naše osobnost, to, kým v základu jsme, jaké máme vlastnosti a jak reagujeme na určité situace, je tím, kým jsme, co nám bylo dáno již od narození. Což rozhodně není výmluva ani omluva, může se ale jednat o vysvětlení, které v mnohých případech dokáže vnést trochu světla i do těch nejtemnějších chvil a situací.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Konvenční hygienické prostředky a jejich ekologické verze →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?

Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...

Čtěte dál