V práci se to na vás hrne ze všech stran, do toho rodina, děti, občas nějaká ta hádka doma, neshody se šéfem či s kolegy. Míváte pocit, že už je toho na vás moc a přitom tonete v pochybnostech o dostatečnosti vlastního výkonu. Jste z toho všeho nepřetržitě vyčerpaní, cítíte své vlastní opotřebování, vaše sebevědomí klesá k bodu mrazu, trápí vás úzkosti, deprese, všechno se zdá být jeden velký chaos, do kterého už nezapadáte.
Vyhoření – ten pojem už určitě každý z nás zná. Syndrom vyhoření se někdy označuje také jako syndrom vyhasnutí nebo vyprahlosti, jde vlastně o důsledek dlouhodobého pracovního stresu, který může být doprovázen osobními problémy. Vede k naprostému vyčerpání a znechucení, ke ztrátě motivace i chuti do další činnosti. Syndrom vyhoření je charakteristický zejména u psychicky náročných profesí.
Jaké má příznaky?
K syndromu vyhoření může vedle nadměrného vytížení vést dlouhodobá nespokojenost s vlastním uplatněním v životě a neustálými pocity zklamání, neschopnost vidět možnost změny a mnoho dalších faktorů. K příznakům, které je možné pozorovat zvláště po delší době trvajícího problému, patří celková trvalá únava a pokles pracovního výkonu, patrný nezájem a nechuť podávat výsledky jako dřív, deprese a úzkosti, poruchy paměti a soustředění, pocity fungování ze setrvačnosti, poruchy spánku, potíže s trávením, někdy i dýchací potíže a srdeční problémy, neutuchající nespokojenost přerůstající až v cynismus, neschopnost uvolnění, ztráta sebehodnoty a sebedůvěry, patrné problémy v sexuální oblasti a ve vztazích všeobecně. Celkově více labilní jedinec může vykazovat tendence ke vzniku závislostí.
Koho může syndrom vyhoření postihnout?
Syndrom vyhoření často postihuje jedince v extrémním nasazení a s nadměrnou odpovědností za své konání i za řadu dalších zaměstnanců. Obvykle jde o profese, které kladou velmi vysoké nároky na výkon daného člověka, bez možnosti delšího odpočinku a odreagování se. Takové profese bývají typické také závažnými důsledky v případě pochybení či omylu. Mluvíme tak samozřejmě o lidech na pozicích lékařů, záchranářů, zdravotního personálu, sociálních pracovníků, policistů, hasičů, učitelů, manažerů, programátorů a většině pracovníků na vedoucích pozicích. Syndrom vyhoření se však nemusí vyhnout ani jiným, méně náročným profesím.
Jak dlouhodobě pracovat pod stresem a nevyhořet?
Prevence a možnosti léčby
Tak jako v mnoha jiných případech, i tady je důležitá právě prevence. Problému je vždy jednodušší předcházet, než složitě řešit následky. Při prevenci osobního vyhoření je velmi důležitý vlastní postoj k práci i k životním prioritám. Je jistě velkou výhodou, pokud děláme práci, která nás baví a naplňuje. Ne každý má to štěstí, že se uživí prací, kterou dlouho a se zájmem studoval, nebo kterou vždy dělat chtěl. Přesto by ani taková práce neměla být jediným smyslem života a i od takové práce je nutné umět si odpočinout. K prevenci syndromu vyhoření tak nemalou měrou přispívá podpora rodiny, kontakty s přáteli, jiné než pracovní zájmy a koníčky, sportovní aktivita, tvůrčí činnost apod. Zkrátka, je vždy důležité myslet i na své duševní zdraví a nezapomínat o ně pečovat. Nezapomínejme, že podceňovat jasné signály vyčerpání a trvalejšího pocitu vypětí, stejně jako ignorování a přehlížení varování okolí, nevyhnutelně povede k problémům, jejichž řešení pak nemusí být snadné. K léčbě syndromu vyhoření se používají různé psychologické a psychoterapeutické postupy zaměřující se především na zdravější přístup k práci i k sobě samému.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Co vám pomůže stokrát více než krémy na vrásky? No přece obličejová jóga
Dennodenně vídáme krásné tváře na sociálních sítích, a často se divíme, jak to ti lidé dokážou, jak to že vypadají tak skvěle? Hovoříme o běžných lidech, kteří si mohou připsat několik let navíc, a přesto...
Čtěte dál