Veronika Tůmová
25. 05. 2021 | 07:50

životní styl osobnost

V dnešní době, která nás až nezdravým způsobem neustále podněcuje k lepším výsledkům, lepšímu stylu života, lepšímu zajištěné svých rodin i k lepšímu vzhledu, se běžně setkáváme s pojmy jako je sebevědomí, sebedůvěra, či sebeúcta.

Snažíme se se vší vehemencí o to, mít dobré vztahy s důležitými lidmi, s lidmi, které potřebujeme, abychom dosáhli úspěchu, který se o d nás očekává. Jaký vztah ale máme sami k sobě? Vědomí vlastní hodnoty se utváří už v prvních letech našeho života, na základě našeho nejbližšího okolí a jeho reakcí na nás a naše snažení.

Jak poznáme člověka se zdravým sebevědomím? Je díky němu život snazší?
Člověk se zdravým sebevědomím má v životě nadhled, dokáže přijmout a napravovat své chyby, poučit se z nich, snese spravedlivou kritiku, zvládá své emoce. Jeho základní životní postoj je veskrze pozitivní, což se odráží i v jeho vztazích, které navazuje. Je si vědom svých dobrých, ale i špatných vlastností, zná své slabiny, ale zná i svou cenu. Pro člověka se zdravým sebevědomím není až tak důležité uznání či pochopení druhých, žije podle svých vlastních přesvědčení a vlastních priorit. Netrpí stálými pocity nejistoty, i když jsou samozřejmě chvíle, kdy o sobě pochybuje. Z těchto pochybností se však dostane právě díky zdravé dávce sebevědomí a schopnosti nevzdávat se předčasně. Z toho plyne, že tito lidé určitě prožívají svůj život ve větší emoční stabilitě a celkové pohodě, nerozhází je neúspěch, a naopak zapracují na svém vylepšení, i když pro ně není životně nutné uspět za každou cenu.

Přehnané sebevědomí jako porucha sebehodnocení
Přehnané sebevědomí může často poukazovat na jedince, který ve skutečnosti vůbec sebevědomý není, právě naopak. Předstírá vysokou sebedůvěru, je hlučný a baví se často tím, že kritizuje či dokonce ponižuje druhé. Přitom nesnese stejné chování vůči vlastní osobě, nedokáže si sám ze sebe udělat legraci, nesnese kritiku, neví, co je nadhled. Skrývá tak často nesnesitelné pochybnosti o sobě samém, někdy i pocity méněcennosti či ukřivdění. Pak je tu však také čistá a nefalšovaná pýcha a ješitnost, kterou dává člověk zřetelně najevo ke svému odlišení od druhých. Má tendenci neustálého srovnávání a vyrovnávání se těm, kteří jsou vnímáni jako „ti lepší.“ Ze svého vlastního pohledu už se pak stává lepším jenom tím, že se snaží o vyrovnání se těmto lidem. Pyšný, ješitný a přehnaně sebevědomý člověk nechodí tzv. při zdi, ale středem, nehrbí se a nesnaží se splynout s davem, působí naopak tak, aby se nedal přehlédnout. Sleduje, zda si ho okolí dostatečně všímá, vyhledává oční kontakt, a to pouze k tomu, aby se mohl na druhého člověka zadívat náležitě přezíravě, panovačně, či dokonce s pohrdáním.

Nízké sebevědomí ve dvou rovinách – otloukánek a velký machr
Na naše sebevědomí a jeho rozvoj má přirozeně velký vliv prostředí, ve kterém vyrůstáme, výchova našich rodičů a další působení blízkých lidí. Už od dětství si tak vytváříme vlastní sebehodnotu a sebedůvěru. Člověk s nízkým sebevědomím se obvykle považuje za méně schopného či inteligentního, za méněcenného, slabého a neschopného dosáhnout údajně vyšší hodnoty ostatních.

V důsledku tohoto vnímání sebe sama vznikají dva typy lidí:

Otloukánek a slaboch, který si nechá všechno líbit, je nedůvěřivý, vyhýbá se řešení problémů i skupinám, kde by byl nucen projevovat či dokonce prosazovat svůj názor.
Na venek působící silný jedinec, který si udržuje tzv. předstírané sebevědomí, svou sílu a převahu pociťuje pouze díky zesměšňování a urážení druhých, na odvetu pak reaguje agresivně.

A jaké sebevědomí máte vy?

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Můžete dostat COVID-19 poté, co jste plně očkováni? Podle lékařů je to vzácné, ale možné →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Co udělá digitální detox? Jak se změní vaše mysl i tělo, když odložíte telefon

Dnes si už téměř nedokážeme představit den bez chytrého telefonu, počítače nebo jiných zařízení. Neustálé kontrolování zpráv, sledování sociálních sítí a přísun informací se staly běžnou součástí našeho...

Čtěte dál