Po krátkém období, kdy se zdálo, že jsme již částečně za vodou, nás koronavirus opět vyvedl z mýlky, když se objevila nová nakažlivější mutace delta. A zdá se, že v těsném závěsu za ní kráčí dvě další – epsilon a lambda. Měli bychom se jich obávat?
Léto bezstarostně plyne a v mnohých provozech se zdá, jako kdyby žádný koronavirus už ani neexistoval. Lidé včetně obsluhy ignorují upozornění, která na vstupních dveřích hlásají, že vstup je povolen pouze s ochranou nosu a úst. Totéž platí o vlacích, kde se koncentrace „nosouroušců“, nebo jedinců, kteří v dobrém rozmaru respirátor odloží zcela, rovněž neustále zvyšuje. Na různých letních akcích a slavnostech se potvrzení o očkování, prodělání nemoci nebo o provedeném testu s negativním výsledkem jeví jako formalita, kterou ale není nutné kontrolovat.
Kdy se poučíme?
Kdyby to nebylo k pláči, zdálo by se to býti komické. Typicky český přístup, který dokáže vše šikovně obejít: na papír sice napíšeme, co všechno člověk ke vstupu na akci potřebuje, potom si ale nic nepohlídáme. Poučíme se někdy? Příroda nám k tomu stále dává tolik příležitostí a člověk by si řekl, že po tom, jak skončilo loňské léto, se nikdo k takové bláhovosti neodhodlá. Ale, je to tu znovu, a vše se opakuje s děsivě stejným scénářem.
Proč nerezignovat na dodržování 3R
Počty nakažených pomalu stoupají, lidé dělají, že se jich to netýká. Jistě, máme očkování, přední čeští i světoví virologové ale namítají, že i přes očkování je stále nutné dodržovat 3R, protože ani očkování není samospásné a, jak všichni víme, před nakažením některou z mutací nového čínského koronaviru nechrání stoprocentně, tak chrání jen před těžkým průběhem – což rozhodně není málo, rozhodně to ale také není důvod k ignorování podmínek, které se v republice zase začínají zhoršovat.
Rozvolňování opět přišlo příliš rychle
O tom, co konkrétně vedlo k tomu, že počty nakažených se zvyšují, stejně jako reprodukční číslo, jsme si povídali s předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR, profesorem Liborem Grubhofferem. Ten je toho názoru, že za stoupajícím počtem případů nestojí pouze mutace delta, tedy indická, ale také rozvolnění, které před létem opět přišlo příliš rychle, neuváženě a ve chvíli, kdy jsme pozitivní čísla měli jen krátce a měli jsme tedy ještě počkat, až se situace ustálí.
Delta je nakažlivější až o 60 %
Dalším důvodem je samozřejmě mutace delta, která je až 1,6krát nakažlivější (tedy o 60 %) než mutace alfa, která v Česku zatím ale pořád převažuje. O nakažlivosti indické mutace svědčí i nedávné studie, které potvrdily, že snižuje účinnost nejčastěji aplikované a nejlépe hodnocené vakcíny Pfizer Biontech. Ta sice pořád téměř stoprocentně chrání před těžkým průběhem, v případě nakažení ale její účinnost z 94 % klesá na 64 %. A u další mRNA vakcíny, Moderna, účinnost proti nakažení klesá až dvojnásobně. Obě vakcíny přesto stále chrání před závažným průběhem, tato skutečnost ale dokazuje, že i očkovaní lidé by před koronavirem stále měli mít respekt a neměli by rezignovat na veškerá bezpečnostní opatření.
Nemocnice přehlcené nejsou, snad ani nebudou
Dobrou zprávou ovšem je, že počet lidí v nemocnicích se nezvedá, stejně jako skutečnost, že vědci, včetně profesora Grubhoffera, se zatím shodují na tom, že delta je sice nakažlivější, ale nehrozí tak závažným průběhem, jímž nás na začátku roku nepříjemně překvapila alfa. Na scénu se ale nyní dostávají ještě další dva hráči, začíná se totiž mluvit o dvou nových mutacích – o mutaci epsilon (kalifornská) a mutaci lambda (z Peru).
Co čekat od epsilon a lambdy
Podle prvních zpráv byla nebezpečná zejména epsilon, o níž se tvrdilo, že hrozí jak těžkým průběhem, tak schopností obejít vakcíny, v čemž silně konkuruje deltě. Lambda se koncem minulého roku poprvé objevila v Peru a v Latinské Americe se šířila poměrně rychle. Jak moc nebezpečné jsou tyto mutace pro Evropany? „Zatím nelze říci nic s jistotou, myslím, že nebudou dravější než delta, ta si patrně podrží dominanci tady v Evropě,“ říká Libor Grubhoffer. „Uvidíme, jak se budou obě chovat v Německu, tam už několik identifikovaných případů mají,“ dodává.
K panice snad není důvod
Navzdory prvotním hrozivějším zprávám však není důvod k panice, což ale neznamená, že bychom měli rezignovat na ostražitost a rozumný přístup, který dnes bohužel mnozí krajané zanedbávají. Pravdou je, jak říká profesor Grubhoffer, že se nacházíme v jiné situaci než vloni v létě, protože jednak nákazu už mnoho lidí prodělalo, jednak se stále zvyšuje počet očkovaných a společně s tím vším stoupá i procento kýžené kolektivní imunity bránící tomu, aby se epidemie v Česku rozrostla do nezvladatelných rozměrů. „Myslím, že do té míry, kam se epidemie dostala počátkem roku, už by se snad dostat neměla,“ říká profesor Grubhoffer a doplňuje, že pokud nabere na podzim na síle, což se předpokládat dá, bude mít spíše charakter epidemie chřipkové, což by však nemělo způsobit zahlcení nemocnic.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál