28. 10. 2021 | 07:16

spánek podzim

V neděli 31. října se změní čas z letního na zimní. Dostaneme hodinu k dobru, jak se říká. Někdo se na změnu času a režimu, kterou přináší, těší, jiní jí spílají, protože vnímají, jak narušuje jejich cirkadiánní rytmus. Nebo je to naopak, tedy jen, když přecházíme z času zimního na letní? Odborná veřejnost se přiklání k této verzi.

Traduje se, že zimní čas je „od pána Boha“, což znamená, že je pro člověka a jeho biorytmus přirozenější. Těmito slovy se vyjadřuje lidová moudrost, pravdou ale je, že se k nim přiklání i odborná veřejnost, tedy vědci z mezinárodních společností zabývajících se výzkumem biorytmů a toho, jak na ně působí světlo. I podle nich je zimní, jinak standardní středoevropský, čas pro nás přirozenější a letní čas je jen přežitkem domněle šetřícím elektrickou energii.

Proč je zimní čas přirozenější
Podle Fyziologického ústavu české Akademie věd zimní čas prospívá spánku, srdci i tělesné hmotnosti. Tím ale jeho výhody nekončí. Odborníci z tohoto ústavu jsou navíc přesvědčeni o skutečnosti, že zimní čas souvisí se snížením příjmu alkoholu, tabáku i s menším výskytem nádorových onemocnění. To všechno jsou důvody, proč se připojují k názoru, že celoroční nastavení zimního času je dobrým nápadem.

Letní čas je přežitek, tvrdí astronomové
A za přežitek letní čas považuje i většina českých astronomů. Podle nich totiž zimní čas odpovídá přirozenému střídání světla a tmy a zasazuje se tak o to, že v poledne nastane skutečně poledne a kolem půlnoci že zase nastane ta největší tma. To kopíruje jak přirozený chod světa, tak i biologické hodiny člověka, které se odvíjejí právě od biorytmů. Letní čas je podle toho proti přírodě a to je důvod, proč si astronomové přejí zachovat celoročně ten zimní.

V čem lidem prospěje celoročně stejný čas
Přirozené ranní světlo v zimě, nepřirozené večerní světlo v létě. První by měl celoročně platný zimní čas zachovat, zatímco druhé zrušit. A podle vědců by to bylo dobře. Lidé by díky tomu mohli přestat zvýšeně trpět na potíže se spánkem, protože by nastavení času podpořilo jejich cirkadiánní rytmus a usnadnilo by synchronizaci lidských biologických hodin a přírodních biorytmů. Lidé by podle vědců byli méně unavení, tím pádem by měli více energie a chuti do života, ubylo by úzkostí, depresí, potíží v práci i v rodině a ve vztazích obecně. Dočkáme se někdy takové pohody? Vypadalo to, že ano. Teď ale zase stojíme na rozcestí, kdy nevíme, jak a co bude. Může za to covid.

Bylo rozhodnuto, covid ale všechno změnil
V zemích EU se čas ze zimního na letní a naopak mění od roku 1996. Diskuze o užitcích a škodlivosti tohoto počínání jsou poměrně časté a tak není divu, že před dvěma lety došlo k jejich vyústění a padnutí rozhodnutí: v březnu 2019 doporučili poslanci na zasedání Evropského parlamentu zrušení střídání časů s tím, že volba jednoho z nich bude na jednotlivých státech. Ty ale musí záležitost zkoordinovat tak, aby nedošlo ke zmatku a narušení jednotného trhu. To bylo před dvěma lety. Covid-19 ale všechno změnil, realizace změny se odsunula na neurčito, a tak jsme na tom nyní prakticky stejně jako předtím a pořád nevíme, zda se jednotného času dočkáme, nebo ne. Zbývá nám jen doufat, že až k tomu dojde, představitelé našeho státu zvolí jako platný čas ten zimní.

Zdroje: novinky.cz, irozhlas.cz

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Zdravé nakupovací návyky: co mít vždy doma, jak číst etikety a na co se dívat v obchodě? →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Pneumokokové infekce – pro koho jsou největším rizikem a jak se před nimi chránit?

Možná i vy uvažujete o tom, jak ochránit své děti, rodiče nebo sebe před nebezpečnými infekcemi způsobenými pneumokokem. Pokud si kladete otázky, jako: „Jak pneumokokové infekce vznikají?“, „Jaké jsou...

Čtěte dál