Má ji většina lidí, podobně jako u ostatních orgánů si ale zpravidla příliš nelámeme hlavu nad tím, jak vlastně funguje do doby, než fungovat přestane. A když přestane fungovat slezina, projeví se to poměrně výrazně. Co je to vlastně za orgán a k čemu ji potřebujeme?
Nachází se v levé horní části břicha, těsně za žaludkem a pod bránicí. Je měkká, fialová a s trochou představivosti se dá vzhledově přirovnat k velmi malé a zaoblené lapací rukavici se zářezy na horním předním okraji. Samotná velikost a hmotnost sleziny se u jednotlivců mohou poměrně lišit, u průměrného zdravého dospělého ale na délku měří necelých 13 cm, na šířku něco přes 7,5 cm, na tloušťku zhruba 1,3 cm a na váhu má cca 170 g. Při infekcích a jiných stavech ohrožujících zdraví se ale může zvětšit a „přibrat“ až na 4 kg. Jak je to možné?
K čemu slezinu potřebujeme
Slezina obsahuje mnoho cév, které přenášejí tekutiny, jež potom cirkulují po celém těle. Je tedy těsně spjata s přenosem krve a lymfy a může být ovlivněna infekcemi, onemocněním jater, napadením těla parazity nebo zhoubným nádorem. Z toho přímo vyplývají funkce, které slezina v těle zastává, právě pro ně je totiž maximálně ohrožena všemi možnými rizikovými faktory. O jaké funkce se tedy jedná?
1. Filtrování krve
Primární funkcí sleziny je filtrace krve. Rozpoznává a odstraňuje staré, deformované nebo poškozené červené krvinky. Zdravé krvinky úzkými průchody sleziny jednoduše projdou a pokračují dále v krevním oběhu. Ty chybné se zde zachytí a jsou rozloženy bílými krvinkami, které se na ničení těchto nezdravých červených specializují (říká se jim makrofágy).
2. Hospodaření s železem
Staré červené krvinky sice slezina nechá zničit, ještě předtím z nich ale sebere vše, co by se dalo ještě využít. Týká se to zejména železa, které slezina uchová ve formě feritinu a nakonec je vrátí do kostní dřeně, kde se tvoří hemoglobin. To je velmi důležitá sloučenina, která transportuje kyslík z plic do všech částí těla, které jej potřebují.
3. Ukládání krve
Dalším účelem existence sleziny je ukládání krve. Krevní cévy ve slezině se tak mohou v závislosti na potřebách našeho těla zúžit nebo rozšířit. Když se rozšíří, slezina dokáže pojmout až šálek „rezervní“ krve navíc, který uvolní, když ho budete nejvíce potřebovat – například při zranění, jehož vlivem o velké množství krve přijdete.
4. Podílí se na imunitních reakcích
Podobně jako detekuje chybné červené krvinky, může v krvi zachytit i jakékoliv nevítané mikroorganismy, jako jsou například bakterie nebo viry. Jakmile se tak stane, společně s lymfatickými uzlinami vytvoří armádu obranných buněk lymfocytů (bílé krvinky) produkujících protilátky. To jsou speciální druhy bílkovin oslabující nebo zabíjející patogeny útočící na obranyschopnost organismu.
Jaký je život bez sleziny
Slezina je velmi důležitý orgán, dá se bez ní ale žít. Někdy je nutné ji odstranit – kvůli poranění, poškození, zvětšení, rakovině a cystám nebo infekci či onemocnění krve. V takovém případě jsou lymfatické uzliny a játra schopny zasáhnout a funkce sleziny převzít. Přesto jsou však lidé bez sleziny náchylnější k infekcím, funkce, již v rámci imunitního systému plní, totiž není zastupitelná zcela. Řeší se to zvýšenou opatrností, stravou bohatou na plnohodnotné živiny, minerály, vitaminy a stopové prvky, očkováním proti běžným patogenům (chřipka, klíšťová encefalitida, meningokok, pneumokok a další), někdy i preventivním užíváním antibiotik. Díky takovým opatřením se možné i bez sleziny žít plnohodnotný život.
Zdroje: nhs.uk, healthline.com, cs.medlicker.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál