Kateřina Hájková
25. 02. 2022 | 07:18

trávení vláknina

Je sice pravda, že ve střevech narušují vstřebávání některých prvků a mají tedy v zásadě negativní konotaci. I tak ale antinutrienty k tomu, abychom prospívali, potřebujeme. Co je to za látky, ve kterých potravinách je najdeme a jak se tedy vlastně v našem organismu chovají?

Antinutrienty jsou nejčastěji přírodní sloučeniny, které narušují vstřebávání látek ve střevech. Nacházejí se v potravinách i nápojích, které běžně a poměrně pravidelně konzumujeme. Dá se tedy říci, že kvůli antinutrientům si naše tělo z daných pochutin nedokáže vzít vše, co mu nabízejí, a kvůli tomu tratí. Přesto jsou antinutrienty v posledních letech středem zájmu mnoha výzkumů a vědci, kteří se jejich problematikou zabývají, tvrdí, že jejich výhody převažují případné negativní vlivy. Jak to s těmito látkami tedy je, které patří k nejčastějším a kde se vyskytují?

1. Třísloviny
Třísloviny patří mezi polyfenolické látky a brání rozkladu některých bílkovin a vstřebávání železa. Jsou přítomny v hroznech bohatých na resveratrol, v černém čaji a často mají hořkou chuť, zodpovídají také za typickou trpkost. Mají však antioxidační vlastnosti, které převažují negativum v podobě bránění vstřebání železa. Díky nim totiž chrání buňky před volnými radikály, tedy před oxidačním stresem, a podle jedné studie pomáhají předcházet cévním a srdečním onemocněním. Aby nehrozil nedostatek železa, je důležité konzumovat dostatek vitaminu C, který jeho vstřebávání naopak podporuje, a přijímat jej ze zdrojů, které neobsahují třísloviny.

2. Kyselina fytová
Přítomná je především v ořeších, semínkách, obilovinách a některých luštěninách. Může mít vliv na vstřebávání zinku, železa a vápníku. Kromě toho může inhibovat některé trávicí enzymy spojené se štěpením bílkovin. Pomáhá však kontrolovat růst hladiny glukózy v krvi, podle výzkumu z roku 2016 se také podílí na snížení rizika ztučnění jater. Ačkoliv k potvrzení pozitivních zdravotních účinků kyseliny fytové je zatím zapotřebí dalšího výzkumu, už nyní je jasné, že látka nabízí také pozitivní zdravotní důsledky.

3. Kyselina šťavelová
Obsahují ji některé druhy zelené listové zeleniny, zejména špenát. Váže na sebe vápník a významně tak snižuje jeho vstřebávání. Kromě toho může také reagovat s jinými materiály, jako je železo nebo hořčík. Nadměrný příjem také může podporovat vznik ledvinových kamenů, ten ale podněcuje i dehydratace a případné genetické faktory.

4. Vláknina
Nadměrný příjem vlákniny může narušovat vstřebávání některých živin ze stravy. Zpomaluje vstřebávání glukózy (to bývá většinou žádoucí), částečně blokuje vstřebávání cholesterolu a může ovlivňovat trávení bílkovin. Na druhé straně je ovšem příjem vlákniny ve stravě nezbytný, snižuje problémy s vyprazdňováním, zvyšuje pocit sytosti, podporuje ve střevech růst přátelských bakterií a snižuje riziko potíží se srdcem a cévami.

Jak s antinutrienty nakládat
Antinutriční látky jsou tedy látky, které mohou ve střevech narušovat vstřebávání určitých sloučenin. V mnoha případech je však jejich příjem pro celkové zdraví nezbytný, proto by měly být součástí vyváženého a nutričně plnohodnotného jídelníčku. Jak s nimi tedy nakládat? Držte se vyvážené a zdravé stravy, který zajistí přísun všech živin, jež tělo potřebuje, a sníží možný účinek antinutričních látek.

Zdroj: steptohealth.com, jogadnes.cz

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Rozhovor s virologem Liborem Grubhofferem: „Opakujeme chyby z minulosti, vládní rozvolňování je unáhlené…“ →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Batáty: Jak si stojí v porovnání s klasickými bramborami?

Kdo se aspoň trochu zajímá o zdravý životní styl, určitě v poslední době zaznamenal postupný vzestup obliby sladkých brambor neboli batátů. Sladké brambory jsou bohaté na betakaroten, který je důležitý...

Čtěte dál