Kdekdo asi již zaznamenal, že jíst hamburger bez masa je teď celkem v kurzu. Výrobky napodobující maso jsou sice průmyslově zpracované, ale prý šetří planetu, a navíc chutnají tak dobře, že by maso lidem ani nechybělo. Mají ale takové náhražky ještě něco společného se zdravou výživou?
Pokud patříte do skupiny lidí, kteří se již nějakou dobu snaží maso omezovat, nejspíš dobře znáte náhrady typu tofu, seitan, tempeh, robi, tofu párky, šmakouna nebo klasické sójové maso. Na trh se ale nyní dostala celkem pestrá nabídka pěkně zabalených náhražek masa od zahraničních výrobců, například jde o francouzskou značku No Bull, britskou Linda McCartney´s Food nebo americkou Beyond Meat. Tyto společnosti nabízejí vegetariánské „maso“ v různých tvarech a chutích. Můžete si tak dopřát burger, trhané maso nebo kuličky i pečeni. U nás tyto produkty najdete především na internetových supermarketech, v některých restauracích nebo speciálních bistrech.
Jsou náhražky více ekologické?
Jestli si ale myslíte, že tohle „maso“ je výrobkem pouze pro vegetariány (potažmo vegany), není tomu tak. Oblibu si získává také u flexitariánů, kteří dobrovolně snižují konzumaci masa, přičemž o úplné vynechání masa u nich nejde. Masové náhražky začínají být oblíbené hlavně z ekologických důvodů. Zastánci této stravy poukazují na to, že k výrobě je potřeba podstatně méně vody než v případě živočišné produkce a že během ní nevznikají téměř žádné skleníkové plyny. Ale vzhledem k tomu, že většina masových náhražek musí také absolvovat dlouhé cesty i přes oceán, je jejich pozitivní dopad na životní prostředí mírně řečeno diskutabilní.
Víte, co je všechno součástí „nemasa“?
Víme ale, co jíme? Když si pročtete složení většiny masových náhražek, najdete zde jako základ průmyslově upravenou sóju ve formě izolovaného sójového proteinu nebo sójového masa. Obojí je vyrobeno ze sójové mouky. Sója jako taková byla řadu let umisťována do zdravých jídelníčků, což se později změnilo. Její kvalita v určitých případech značně pokulhává, a tak se tato surovina rozděluje na dva „tábory“. V pořádku je sója či sójové produkty v bio kvalitě a fermentovaná sója (sójová omáčka, tempeh, miso; o trochu lépe je na tom také tofu). Ostatní druhy jsou geneticky modifikované a pro zdraví nepříliš vhodné, pokud jde o pravidelnou konzumaci. Pozor tedy na kvalitu už samotné sóji. Bio kvalita je zde zásadní.
Dlouhá etiketa jako poznávací znamení
Zpět ale k masovým náhražkám. Bohužel kromě nekvalitní a vysoce zpracované sóji (bez fermentace) obsahují tyto výrobky různá pojidla, zahušťovadla, aromata, dochucovadla, něco také na dobarvení apod. A čím je delší složení, tím hůř. Největší kámen úrazu je pak v časté konzumaci takových výrobků. Podporovatelé těchto potravin náhražky masa jedí, protože jim to chutná a mají široké možnosti – mohou si dát jednou párek, pak karbanátek, jindy nudličky nebo pečeni. Ovšem už neřeší, že jde stále o jednu a tu samou hmotu, která je navíc z hlediska chemického složení dost špatná. Dlouhá etiketa je ale špatně i v případě, kdy základem není sója, ale například hrachová bílkovina.
Porovnejme si to. Hovězí burger se obvykle skládá pouze z masa, soli a koření. Naproti tomu třeba veganský burger od výše zmíněné značky Beyond Meat obsahuje 20 složek! Navíc není bílkovina jako bílkovina, přestože je množství ve veganském burgeru srovnatelné s hovězím. Nejde tu jen o kvantitu, ale také o kvalitu. Zásadní roli hrají esenciální aminokyseliny, které podmiňují využitelnost bílkovin (tedy vstřebatelnost a stravitelnost). Hovězí maso představuje zdroj plnohodnotných bílkovin, což právě naopak hrách není.
Filozofická otázka: Má vůbec jíst odpůrce masa takové náhražky?
Další otázkou pak je, proč by vegetarián nebo vegan měl (nebo měl mít možnost) jíst párek, řízek nebo pečeni? Pokud se někdo bytostně zastává čistě rostlinné stravy a je spjatý s výživovým směrem, kam maso nepatří, neměl by se ho snažit takto nahrazovat. Vegan tedy udělá lépe, když si dá čočku, fazole nebo jinou luštěninu. Faktem je, že typický masožravec, který sleduje kvalitu masa, udělá pro své tělo z výživového hlediska mnohem lépe než vegan, který se místo masa denně „cpe“ různými nekvalitními náhražkami. Stejně to platí i pro vegetariány či flexitariány. Pokud tito chtějí vyřadit či omezit maso například na jednu porci týdně, pak udělají lépe, když po zbytek doby budou jíst luštěniny a jiné zdroje bílkovin, jako jsou mléčné výrobky nebo vejce.
Masové náhražky jsou ale spíše marketingový tah a jakýsi nadbytečný výrobek, který nepotřebujete, ať jste zastáncem jakékoliv stravy, a jeho konzumací pro své zdraví (a vlastně ani pro planetu) rozhodně nic extra dobrého neuděláte.
Zdroj: zpráva Státního zdravotního ústavu (ÚZIS) + autor
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Sušené maso – skvělá svačina plná bílkovin, pro sportovce, při dietě i do přírody
Už jste ochutnali sušené maso? Zdravá svačina, plná hodnotných živin, sloužící i jako skvělá chuťovka. V obchodech nalezneme spoustu druhů, příchutí, takže si na své přijde opravdu každý. Můžete si ho...
Čtěte dál