Zastánci zdravé stravy obvykle nejsou moc pro úpravu čerstvých plodů, a to kvůli strachu ze ztráty živin a také kvality. V tomto případě ale obavy nejsou na místě. Pokud dodržíte pár pravidel, provedete mražení šetrně a chytře, můžete si užívat čerstvost surovin kdykoliv během roku. Jak na to? A jaký je rozdíl mezi mraženou a čerstvou zeleninou či ovocem?
Jsou mražené druhy ovoce a zeleniny horší než čerstvé?
Jsou suroviny i pokrmy, u kterých s mražením neváháme. Například jde o maso, pečivo nebo hotová jídla. S ovocem a zeleninou si už ale leckdo tak jistý není. Patří to vůbec do mrazáku? Nepřijdou takové suroviny o vitamíny nebo enzymy, kvůli kterým je jíme? Odborníci mají celkem jasno. Po čerstvém ovoci a zelenině jsou ty mražené verze hned na druhém místě. Jsou ale i případy, kdy je to dokonce lepší (pokud je zmrazení správně provedené). Může pak jít o lepší variantu, než jsou suroviny čerstvé, které ležely několik dní v ledničce nebo naopak v teple na ovocné míse. Pokud tedy ještě váháte s mražením letních plodů, nebojte se toho, přebytky „hoďte k ledu“ a dopřejte si letní sezónu i v zimě!
Několik základních pravidel
Pro zachování maxima živin je nutné zmrazit ovoce a zeleninu v plné zralosti a začerstva. Na vnější vlivy je velmi náchylný třeba vitamín C, který ale při zmražení zůstává relativně stabilní zhruba 90 dnů. Je dobré si promyslet, jaké množství zvládnete spotřebovat ihned, to ostatní dejte rovnou do mrazáku. Předtím ale plody důkladně umyjte, osušte, velké kusy nakrájejte na menší. Při pomalém mražení se tvoří velké krystaly ledu, které pak narušují buněčné struktury. Voda vyplavená při tomto procesu pryč z plodů už nejde vrátit zpět. Proto je lepší mít vše nakrájené na menší kousky a zamrazovat vše po malých porcích, tedy i rychleji. Jednotlivé kousky si můžete i předmrazit na tácku a až poté je zabalit do sáčků nebo krabiček. Díky tomu se kusy k sobě nepřilepí a rozmrazíte si tak vždy jen tolik, kolik zrovna potřebujete. Pro ještě větší urychlení mražení využijte na mrazáku funkci „super freeze“.
Jak je to s následným rozmrazením
Při rozmrazování nespěchejte a ovoce nebo zeleninu přesuňte do ledničky. Vyhnete se tak velkým ztrátám vody, některých vitamínů a zabráníte růstu bakterií. Malé plody jako jsou maliny, borůvky nebo rybíz můžete využít ihned po vyndání z mrazáku, třeba do smoothie nebo je můžete rovnou přidat do těsta na koláč. A pokud se chystáte zeleninu dále tepelně upravovat, také ji nemusíte rozmrazovat a lze ji rovnou vložit do vroucí vody či polévky apod.
Co se nehodí do mrazáku?
Přestože je mražení potravin skvělá věc a zajistíte si tak právě v případě ovoce a zeleniny jejich čerstvost po celý rok, ne všechno patří do mrazáku. Plody s vysokým obsahem vody, jako jsou rajčata, okurky, cukety, melouny nebo saláty se na mražení nehodí. Rovněž nezamrazujte brambory nebo avokádo. Takové potraviny v mrazáku změní svou strukturu, a to natolik, že jejich další využití bude hodně omezené, nebo i nemožné.
Zdroj: autor
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál
Kysané zelí – domácí je nejkvalitnější a jeho výroba je jednoduchá
Šípek – jak ho zpracovávat, a přitom v něm uchovat co nejvíce vitamínů?
Domácí limonády jako hit mezi letními nápoji. Proč jsou tak oblíbené?
Angrešt – opomíjený poklad našich zahrádek
Moderní zavařování – zkuste to letos jinak a snadněji!
Kokos a produkty z něj: voda, mouka, cukr, olej či ocet. Čím se liší a jak je použít v kuchyni?
Jarní superpotraviny, na které můžete narazit na lesních cestách i zahrádkách
Jak podpořit tělo během mrazivých dnů a pomoci mu překonat zimní únavu
