Zastánci zdravé stravy obvykle nejsou moc pro úpravu čerstvých plodů, a to kvůli strachu ze ztráty živin a také kvality. V tomto případě ale obavy nejsou na místě. Pokud dodržíte pár pravidel, provedete mražení šetrně a chytře, můžete si užívat čerstvost surovin kdykoliv během roku. Jak na to? A jaký je rozdíl mezi mraženou a čerstvou zeleninou či ovocem?
Jsou mražené druhy ovoce a zeleniny horší než čerstvé?
Jsou suroviny i pokrmy, u kterých s mražením neváháme. Například jde o maso, pečivo nebo hotová jídla. S ovocem a zeleninou si už ale leckdo tak jistý není. Patří to vůbec do mrazáku? Nepřijdou takové suroviny o vitamíny nebo enzymy, kvůli kterým je jíme? Odborníci mají celkem jasno. Po čerstvém ovoci a zelenině jsou ty mražené verze hned na druhém místě. Jsou ale i případy, kdy je to dokonce lepší (pokud je zmrazení správně provedené). Může pak jít o lepší variantu, než jsou suroviny čerstvé, které ležely několik dní v ledničce nebo naopak v teple na ovocné míse. Pokud tedy ještě váháte s mražením letních plodů, nebojte se toho, přebytky „hoďte k ledu“ a dopřejte si letní sezónu i v zimě!
Několik základních pravidel
Pro zachování maxima živin je nutné zmrazit ovoce a zeleninu v plné zralosti a začerstva. Na vnější vlivy je velmi náchylný třeba vitamín C, který ale při zmražení zůstává relativně stabilní zhruba 90 dnů. Je dobré si promyslet, jaké množství zvládnete spotřebovat ihned, to ostatní dejte rovnou do mrazáku. Předtím ale plody důkladně umyjte, osušte, velké kusy nakrájejte na menší. Při pomalém mražení se tvoří velké krystaly ledu, které pak narušují buněčné struktury. Voda vyplavená při tomto procesu pryč z plodů už nejde vrátit zpět. Proto je lepší mít vše nakrájené na menší kousky a zamrazovat vše po malých porcích, tedy i rychleji. Jednotlivé kousky si můžete i předmrazit na tácku a až poté je zabalit do sáčků nebo krabiček. Díky tomu se kusy k sobě nepřilepí a rozmrazíte si tak vždy jen tolik, kolik zrovna potřebujete. Pro ještě větší urychlení mražení využijte na mrazáku funkci „super freeze“.
Jak je to s následným rozmrazením
Při rozmrazování nespěchejte a ovoce nebo zeleninu přesuňte do ledničky. Vyhnete se tak velkým ztrátám vody, některých vitamínů a zabráníte růstu bakterií. Malé plody jako jsou maliny, borůvky nebo rybíz můžete využít ihned po vyndání z mrazáku, třeba do smoothie nebo je můžete rovnou přidat do těsta na koláč. A pokud se chystáte zeleninu dále tepelně upravovat, také ji nemusíte rozmrazovat a lze ji rovnou vložit do vroucí vody či polévky apod.
Co se nehodí do mrazáku?
Přestože je mražení potravin skvělá věc a zajistíte si tak právě v případě ovoce a zeleniny jejich čerstvost po celý rok, ne všechno patří do mrazáku. Plody s vysokým obsahem vody, jako jsou rajčata, okurky, cukety, melouny nebo saláty se na mražení nehodí. Rovněž nezamrazujte brambory nebo avokádo. Takové potraviny v mrazáku změní svou strukturu, a to natolik, že jejich další využití bude hodně omezené, nebo i nemožné.
Zdroj: autor
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Rakytník – účinky, využití a návod na přípravu čaje, oleje, džemu či masti
S nadcházejícím podzimním obdobím, chladnějším a proměnlivějším počasím a díky tomu i větším výskytem nemocí, pracuje náš imunitní systém na plné obrátky. Lidský organismus prochází v této době opět zkouškou...
Čtěte dál
Oblíbená letní zelenina, která dodá vodu, antioxidanty a vitamíny
Sezóna českých borůvek je v plném proudu. Jak se lehce a přírodně zbavit fialových rukou?
Betakaroten a další karotenoidy, které prospívají vaší pokožce. Kde je najdete a jak vás chrání?
Těstovinové saláty – jak na chutné a zároveň vyvážené kombinace
Třešně a višně – jaký je mezi nimi rozdíl a proč se nemají zapíjet větším množstvím tekutin?
Zajímavosti o jahodách: Jak správně mýt jahody nebo jaký význam mají semínka?
Cibule jako poklad nejen naší kuchyně. Proč je tak výjimečná?
Rostlinné mlsání – tipy na doma, do práce nebo na výlety
Vitamin D3 a K2 – jaká je jejich optimální hladina v krvi a proč jsou tak důležité?
