S podzimem a dlouhými sychravými večery nastává období, kdy s ubýváním světla ubývá i naše energie a tím také chuť k pohybu. Trávíme více času doma, často u televize nebo u počítače, a pokud tomu všemu nepřizpůsobíme svůj jídelníček, kila začnou přibývat. Jak tomu předejít?
Nejen pro zdraví a posílení imunity, ale i pro lepší kondici je potřeba zůstat u zdravějšího jídelníčku, který jste si možná úspěšně osvojili během léta. Vitamíny jsou nyní potřeba víc než kdy jindy, podzim na nás totiž co nevidět zaútočí virózami všeho druhu a my se jim musíme umět ubránit. Možná byste to ani neřekli, ale podzim nabízí vskutku pestrý jídelníček plný zdraví a síly, v podobě lokálního ovoce a zeleniny. Vzpomeňte si třeba na tradiční pochutiny svého dětství!
Tradiční české křížaly
Mlsat se dá zdravěji, a přitom velmi chutně! Čerstvě natrhaná jablka a hrušky jsou sice nejchutnější a nejzdravější, ale některé odrůdy nejsou vhodné k dlouhodobějšímu skladování, a tak je uchováváme ve formě kompotů, marmelád, džemů či povidel. Ale co třeba takové křížaly? Omytá jablka osušte, nakrájejte na tenké plátky a zbavte jádřinců. Na ovoci můžete nechat slupku, pokud ji snesete, ale můžete ji také oloupat. Pod slupkou se skrývá nejvíc vitaminů, ale někomu může slupka dráždit žaludek. Pokud děláte křížaly pro děti, ty obvykle ocení spíše variantu bez slupek. Jablka vyskládejte na plech vyložený pečícím papírem a sušte v troubě rozehřáté na 50–60 °C..
Hruškové „štěpány“
Pokud milujete křížaly, i tohle bude ta pravá laskomina pro vás! Věděli jste, že stejným způsobem můžete připravit i hrušky, ale neříká se jim křížaly, nýbrž štěpány? Stejně jako z jablek i z hrušek se vyrábí toto tradiční sušené ovoce. Hrušky jsou sušené teplým vzduchem, bez přidaného cukru či umělých sladidel. Hrušky mají vysoký obsah kyseliny listové, vitamínu C, pektinu, tříslovin, škrobu, železa, zinku, mědi, vápníku, jódu a draslíku. Takto sušené hrušky můžete jíst jen tak jako zdravé mlsání, nebo je přidat třeba do ovesné kaše nebo do jogurtu. Z dalších druhů podzimního ovoce můžeme sušit i švestky nebo hroznové víno.
Pracharanda – tradiční sladidlo našich babiček
Pracharanda je považována za poklad staročeské kuchyně. Používala se běžně jako přírodní sladidlo vyrobené především z hrušek, někdy také v kombinaci s kdoulemi, mrkví, nebo jeřabinkami. Pracharanda se vyrábí pomletím řádně usušených hrušek na jemný prášek. Poté se využívala jako přírodní sladidlo, obvykle se s ní posypaly tradiční škubánky, koláče, buchty a další pečivo. Můžete ji využít při pečení vánočního cukroví či k posypu snídaňových kaší. Ozvláštnit se dá i voňavým kořením, jako je skořice, hřebíček, badyán nebo kardamom.
Dýňové chipsy
Za novodobější podzimní zdravou pochoutkou se dají považovat dýňové lupínky nebo chcete-li chipsy. Dýně si u nás získala velkou oblibu, nejen jako nádherná podzimní dekorace, ale i v kuchyni. Je nadmíru zdravá a přitom lahodná, což z ní dělá skvělou surovinu i pro zdravější způsob mlsání. Dýni Hokkaido omyjeme, rozčtvrtíme, zbavíme jádřince a nakrájíme na velmi tenké plátky, které rozložíme na plech vyložený pečicím papírem a rovnoměrně pokapeme olivovým olejem. Můžeme dochutit solí a pepřem, popřípadě jiným kořením. Pečeme v troubě na střední mřížce při 140 °C, po půl hodině otočíme a dopečeme asi čtvrt hodiny. Lupínky jsou zlatavé, křupavé a krásně voní.
Batátové, mrkvové a celerové hranolky
Opravdová pochoutka, kterou obvykle najdete i v podzimních menu mnoha restaurací, můžete si je však kdykoliv připravit i doma. Batáty, mrkev a celer omyjte a oškrábejte, nakrájejte na hranolky o délce zhruba 5–7cm a šířce 1 cm. Troubu předehřejte na 200 °C. Hranolky rozložte na plechy s pečícím papírem, pokapejte olivovým olejem, posolte, opepřete a přidejte dvě špetky sušeného rozmarýnu. Pečeme dozlatova asi čtvrt hodiny, v půlce pečení otočíme nebo prohrábneme, aby byly pěkně zlatavé z obou stran. Podávat je můžeme jako zdravou přílohu nebo samotné s dipem.
Zdroj: pgfoodies.com, living.iprima.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Pneumokokové infekce – pro koho jsou největším rizikem a jak se před nimi chránit?
Možná i vy uvažujete o tom, jak ochránit své děti, rodiče nebo sebe před nebezpečnými infekcemi způsobenými pneumokokem. Pokud si kladete otázky, jako: „Jak pneumokokové infekce vznikají?“, „Jaké jsou...
Čtěte dál