Veronika Tůmová
01. 06. 2024 | 07:32

zelenina ovoce

Bohatá zásoba domácích zavařenin je obvykle chloubou každé hospodyně. Ať už se rozhodnete zavařit první letní úrodu nebo guláš, co zbyl od oběda, je dobré vědět, jak si tuhle práci usnadnit. Co je vlastně k zavařování potřeba, co vůbec zavařovat a jaké jsou i trochu netradiční metody zavařování?

Zavařeniny jsou skvělé i jako jedlý dárek. Jsou čím dál oblíbenější i jako ryze domácí produkty na farmářských trzích. Moderní zavařování už dávno není jen o octovém či cukrovém nálevu. Ovoce můžete zavařit i v soli a marmeládu udělat třeba z cibule. Období zavařování je za dveřmi, a tak se pojďme společně připravit.

Proč raději zavařovat než mrazit?
Zavařování má oproti zamrazování celou řadu výhod. Dát ovoce či zeleninu jen tak do mrazáku je sice určitě jednodušší, ale ne vždy to nejlepší řešení. Zavařováním ušetříte místo v mrazáku, který rozhodně nemá neomezenou kapacitu a navíc potřebujete, aby se tam vešly i jiné věci než vaše přebytky ze zahrady. Zavařeniny uskladníte kdekoliv, stačí vám jen tmavé a suché místo. Další nevýhodou je, že mražené potraviny je nutné spotřebovat do několika měsíců, poté může například některé ovoce začít ztrácet barvu i chuť. Čím déle času je necháte v mrazu, tím více se bude jejich dužina vysušovat, což je připraví o šťávu i chuť. Potraviny by tu měly být uskladněny v dokonale těsnících dózách. I pod bodem mrazu dochází k odpařování vody a nevhodný obal může zapříčinit rychlé vysychání. Správně zavařené potraviny přitom vydrží zhruba tři až šest let!

Co zavařovat a co ne?
Zavařovat můžeme různé druhy ovoce a ovocná pyré, zeleninu kromě té, která se konzumuje jen v syrovém stavu, například ředkvičky nebo saláty. Ovocné a zeleninové šťávy, houby, maso, omáčky, uzeniny i ryby. Hotová jídla či polévky, které chceme zavařovat, by neměly obsahovat mouku ani jiná potravinářská pojiva, protože by v průběhu skladování mohly zkysnout. Zavařená jídla se na rozdíl od těch zmražených lépe, snadněji a rychleji připravují ke konzumaci. Stačí je ohřát a můžete jít ke stolu, mražené potraviny je nutné nejprve rozmrazit, nejlépe při pokojové teplotě, což je zdlouhavé.

Zavařování v troubě
Zavařování v troubě je snadné a poměrně oblíbené. Na plech nalijeme vodu přibližně do výšky asi 2 cm a v průběhu zavařování ji můžete doplňovat. Teplota v troubě by měla být udržována na 200 až 220 °C. Určitě se vám tedy bude hodit teploměr do trouby. Doba sterilování je stejná jako u klasického zavařování, tedy 5 až 13 minut podle velikosti sklenic. Troubu nejprve předehřejeme na 120 °C, poté můžeme teplotu snížit na 90 °C. Sklenice zavařujeme alespoň 30 minut, nejdéle pak 60 minut. Délku zavařování upravíme podle typu ovoce, tvrdší druhy zavařujeme déle než měkké.

Zavařování v myčce na nádobí
V myčce může zavařovat i úplný začátečník. Stačí dobře utáhnout víčka sklenic a zvolit správný program. Je třeba je naskládat tak, aby stály, pokud možno rovně a nedotýkaly se jedna druhé. Nastavíme nejdelší možný program, měl by být dlouhý kolem 2 až 2,5 hodin. Teplota při tomto mytí dosahuje až k 80 °C, což je pro nás v tomto případě žádoucí. Program necháme celý proběhnout, včetně sušení. Sklenice nakonec opatrně vyndáme a postavíme je na utěrku víčkem dolů. Sklenice necháme na utěrce zcela vychladnout.

Jaké pomůcky si připravit k zavařování?
U zavařování si můžete vystačit s málem, můžete si však také usnadnit práci s pomocí nejrůznějších vychytávek. Do základní výbavy patří kleště na zavařovací sklenice, trychtýř a naběračka. Pokud nechcete zavařovat v troubě nebo myčce, pak samozřejmě také hrnec na zavařování. Můžete si také pořídit celé speciální sady na zavařování od známých kuchyňských značek a udělat tak ze zavařování svého koníčka.

Zavařeniny a histaminová intolerance
Histamin v potravinách vzniká z aminokyseliny histidinu v důsledku působení fermentujících bakterií. Základem léčby histaminové intolerance je dodržování diety s nízkým obsahem histaminu. Lidé trpící touto intolerancí proto nesmí konzumovat především konzervované, zavařované a nakládané potraviny, dále pak fermentované a zrající potraviny, konzervované a mražené polotovary, ani uzené potraviny.

Zdroj: BLOG Dr.max, BLOG Tescoma.cz, simplyrecipes.com,

Projděte si další články

← Fenykl, fenyklové semínko či fenyklový čaj – pro zdraví a dobré trávení

Psychosomatika – když jsou výsledky v pořádku, ale vy víte, že je něco špatně →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Domácí limonády jako hit mezi letními nápoji. Proč jsou tak oblíbené?

Osvěžující domácí limonády z čerstvých surovin jsou v posledních letech doslova fenoménem. Trend domácích limonád přišel před několika lety i do restaurací, podnik, který je v létě nenabízí, ten jako by...

Čtěte dál