Je konec ledna a při své zdravotní procházce zahlédnu z pod čepice na břehu řeky sportovce v plavkách. Mžourám, zírám, nechápu. Až po chvíli mi na mysl přijde pojem otužování. Takhle to tedy vypadá, televizní zprávy nelžou. Přemýšlím o zdravotních dopadech, o fyzické i psychické stránce věci.
Jak je to s otužováním a jeho zdravotními přínosy?
Nižší teploty v zimě působí na náš organismus stejně jako každý jiný stresor, nutí naše tělo se s ním popasovat. A stejně jako pro psychiku i zde, podle některých teorií platí, že krátkodobá zátěž, v menších dávkách povede ke zvýšení odolnosti organismu. Nejdříve však musíme překonat nepříjemné pocity, které se s chladem pojí, jako je husí kůže, bušení srdce, zrychlený dech, zvýšené svalové napětí, třes a mimovolné záškuby. Kromě reakcí, které jsou vidět na bledé tváři otužovaného se děje i řada vnitřních procesů. Vyplavuje se kortizol, noradrenalin, a adrenalin, ale také endorfiny aj.. Dále tělo reaguje na zimu zvýšenou produkcí bílých krvinek (leukocytů) a cytokinů, což po nějaké době, řízeného a pravidelného otužování, bude mít příznivý dopad na imunitní systém a zrychlení obranných reakcí. Přibližně za 15 dní se lidské tělo na působení zimy adaptuje a parametry buněčné imunity se začnou optimalizovat a zvyšovat. To otužilci poznají díky tomu, že se jim začnou vyhýbat virová onemocnění, upraví se jim krevní tlak na optimální hodnoty, ustoupí alergické projevy apod.
Všechno má svá pravidla
Představa, že bych se měla v lednu vysvléci a skočit za plavci do vody, mi přišla až děsivá. Naštěstí to takhle nefunguje a ani fungovat nemá. I když je velmi trendy se otužovat v zamrzlých rybnících a venkovní vodě, nic se nemá přehánět. Naprostí začátečníci by měli začít opravdu pozvolna a postupně navyšovat chladovou zátěž, přiměřeně svému věku a zdravotnímu stavu. Ne ve všech případech se otužování doporučuje, například při onemocnění srdce je i kontraindikováno. Tělu je potřeba naslouchat, otužování se má stát prevencí, proto je třeba začít v době, kdy jsme fyzicky a psychicky fit. Začátečníkům nejdříve postačí ranní sprchování vlažnou vodou, kdy se její teplota bude postupně snižovat a dostávat stále na větší a větší plochu těla. V prvních dnech postačí i neškodné omývání obličeje a končetin namočeným ručníkem a až později se mohou přidat i ledové sprchy. Proud vody by měl být směřován vždy od nohou směrem k srdci. V zimě by měla celá procedura trvat maximálně 1–3 minuty, v létě se tento čas může zvyšovat na 3–5 minut. Kdo má ambice na venkovní otužování, ten by měl celý proces začít již v létě. Organismus tak dostane šanci zvykat si na chlad postupně. Doopravdy otužilým se člověk stává přibližně za 2 roky po zahájení domácího otužování.
Známe různé metody chladové terapie
Otužování se nemusí dít pouze ve vodě. Chladný vzduch udělá podobnou službu, a navíc dnes ušetří topení. Jakmile totiž klesne teplota v místnosti pod 19 °C, metabolismus začne pracovat rychleji a tělo si tak samo vytváří větší množství tepla. Takto nakopnutý metabolismus je možné využít i při hubnutí.
Wim Hofova metoda
Známá a propagovaná metoda nespočívá výhradně v otužování, ale zahrnuje i dechová a meditační cvičení. Což není samo sebou. Prvním krokem je osvojení těchto techniky a až poté se pokračuje dál, otužováním končetin a ledovými sprchami, u kterých se neustále prodlužují intervaly, a na závěr se člověk vrhne do ledové vany.
Otužování podle všeho patří mezi jednu z nejpřirozenějších forem posilování imunity, je pravdou, že každá medicína na to kouká jinak. Např. tradiční čínská medicína je k tomuto trendu trochu skeptická. Přesto, kdo se do toho chce ponořit, nechť postupuje pomalu, pravidelně a tím pádem bezpečně.
Zdroje: fyzioklinika.cz, lekarnahartmann.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Plavat můžete i v zimě. Otužíte se, prokrvíte a budete se cítit nabití energií
Je skutečně mnoho důvodů, proč během zimy na plavání nezanevřít. Jeho zdravotní přínos totiž ani během chladných zimních měsíců nemizí. Plavání přináší mnoho benefitů pro tělo i mysl, byla by proto škoda...
Čtěte dál
Nepříjemné afty v puse – co je způsobuje a jak jim předcházet?
Správná péče o uši – jak správně zacházet s vatovými tyčinkami?
Lichořeřišnice – účinky, využití a domácí příprava tinktury
Vypadávání vlasů – kolik je normální a kolik už je moc?
Jak počasí ovlivňuje bolestivost kloubů a proč bolí zejména v zimě
Vše o rýmě – jak poznat zánět dutin, proč sprej do nosu není vždy výhra a jak podpořit samoléčbu?
Jak poznat virózu od komplikovanější nemoci vyžadující antibiotika?
Bělení zubů: přehledné srovnání bělení doma, přírodně a u profesionálů
Posílení imunity během chladného období: vše není jen o pomerančích a vitamínu C
Nepříjemné otoky nohou – co je jejich nejčastější příčina?
Věčně studené ruce a nohy – co za nimi stojí?
