Nadcházející nový rok přináší mnoho příležitostí k tomu, abychom si nastavili nové cíle a splnili si své sny. Mezi nejčastěji zmiňované cíle patří snaha zhubnout nebo nabrat svaly. Možná patříte mezi ty, kteří si podobné cíle dávají každý rok, a neúspěšně. Věřte, že nejste jediní, jejichž život a snaha o změnu postavy dost často vypadá jako jízda na horské dráze. V tomto článku vám zkusím poradit, jakým způsobem vykročit správně a nesejít z cesty.
Ledňáčci a motivace
Jistě najdete plno důvodů, proč chcete udělat něco se svou postavou – získat zpět ztracenou sebedůvěru, líbit se nejen sobě, ale také partnerovi, nebo okolí. Ať již jsou vaše pohnutky jakékoliv, je důležité stanovit si nejen cíl, ale také důvod, proč chcete začít. Tato motivace je zpočátku velmi důležitá. S postupem času se ale motivace hledá hůř a hůř a spolu s tím klesá i chuť pokračovat v našem úsilí, která se často pojí s absencí viditelných výsledků. Vzdát své úsilí je pak velmi snadné a vlastně i lákavé, protože máte pocit, že nevedlo k ničemu a pouze jste se trápili. Já osobně jsem se s podobným uvažováním sám potýkal a stále častěji ho vidím ve svém okolí. Nejčastěji jde o takzvané „ledňáčky“, kteří dorazí po novém roce do tělocvičny. Jsou plní nadšení a motivace do cvičení. Problém ledňáčků spočívá v tom, že velmi rychle zjistí, že výsledky nepřijdou ze dne na den a jejich počáteční nadšení rychle upadá. A v únoru už po nich není vidu ani slechu.
Sprint nebo maraton?
Určitě jste to již četli a slyšeli mnohokrát, ale já vám to milerád zopakuji. Cesta za vysněnou postavou je běh na dlouhou trať. Rozhodně není kam spěchat. Své přebytečné kilogramy jste přeci také nenabrali ze dne na den. Tak ani nečekejte, že je zde dne na den ztratíte. Bohužel velká část lidí začíná hubnutí sprintem, nikoliv výklusem do cíle. A čím rychleji běží, tím rychleji jim dojde dech. „Od pondělí začnu cvičit každý den a jíst zdravě“. To je typická myšlenka, které vám pohřbí šanci na úspěch. Tempo těchto změn je tak vysoké, že nejde vydržet. A proto si jednou navždy zapamatujte, že pokud chcete trvalé a udržitelné výsledky, musíte tomu přizpůsobit své tempo.
Časem motivace nestačí
Pokud již cvičíte delší dobu, nebo se cvičením opakovaně začínáte, tak mi jistě dáte za pravdu, že postupem času se motivace hledá hůř a hůř. Nastává určitý stereotyp spojený s jídelníčkem, cvičením a dalšími věcmi, které vám již mohou lézt na nervy. Pokud jste si však nastavili rozumný plán, tak se vám bude pokračovat o poznání lépe. Velkým pomocníkem je vedení si záznamů o tom, co jste v daném měsíci splnili a nesplnili. Pohled do kalendáře, ve kterém vidíte kolik jste toho dosud udělali, vám může být motivací pro další pokračování. Postupem času si navíc ke svým aktivitám vytvoříte návyk a stanou se pro vás automatickými. Chce to jen vytrvat. Čím více je pro vás daná činnost samozřejmostí, tím méně motivace potřebujete k jejímu vykonávání. Prostě ji uděláte.
Pozitivní přístup
Slova "dieta" a "cvičení" mohou vyvolat strach, ale ve skutečnosti jde o vytváření zdravých návyků. Přemýšlejte o tom, co vám chutná a co vám dělá dobře. Hubnutí není o odříkání, ale o nalezení rovnováhy. Fyzická aktivita by měla být radostí, nikoliv povinností. Každý z nás má svou vlastní cestu, po které jde do cíle. Já sám cvičím již dlouho a měl jsem období, kdy jsem chtěl se vším přestat a jen odpočívat. Důvodů k tomu jsem si vždy dokázal najít nekonečně mnoho: „nikdy nebudu vypadat tak skvěle, jak bych si přál, nemá to stejně cenu, v televizi dávají skvělý film, venku je zima, mám hlad, nebo jsem právě přejedený“. Mnoho lidí by se dalo považovat za přeborníky v hledání důvodů proč to nejde. Nebudu vám lhát. Po dlouhých letech cvičení to rozhodně nemám tak, že bych si řekl „tak a dneska se těším na trénink, bude to super.“ Ale na trénink prostě jdu, beru ho jako součást života, který přináší nejen radosti, ale také povinnosti. „Dokopat“ se a vyrazit je pro mne povinnost, ale jakmile jsem v tělocvičně, mezi přáteli, tak je to pro mne radost, která trvá i po tréninku samotném. A to, že se mi nechtělo, to jsem již dávno pustil z hlavy. Vím, že to příště budu mít úplně stejně. Naše cesta byla a bude plná vzestupů a pádů, ale každý z nich nás posouvá blíže k cíli. Nebojte se chyb, jsou součástí každého procesu změny. I samotná cesta může být cíl, a proto neváhejte a vyrazte, hlavně ať to stojí za to!
Zdroj: autor
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Strašák cholesterol: Jak přirozeně snížit vyšší hladinu cholesterolu?
Cholesterol, slovo opředené obavami a mýty. Představme si cholesterol jako dvojsečný meč. Na jedné straně je nezbytný pro správné fungování našeho těla – pomáhá při výrobě hormonů, vitaminu D a je součástí...
Čtěte dál