Kateřina Hájková
25. 10. 2019 | 06:33

Dlouhá léta jsme konzumovali margaríny, poté máslo a nyní je již několik let populární ghí. Jaké má výhody, pro jaké tepelné úpravy se hodí a jaké představuje zdravotní riziko?

Ghí
Ghí je jednoduše řečeno máslo zbavené mléčných proteinů – smetanové složky. Oproti máslu má vyšší kouřový bod, což znamená, že se tak rychle nepřepálí. Proto je ideální pro restování a smažení potravin. Máslo se začíná přepalovat již při cca 120-150 °C, za to ghí až při 250 °C. Ve srovnání s dalšími tuky také ghí při zahřívání produkuje méně akrylamidu. To je chemická sloučenina, která se uvolňuje při přípravě škrobových potravin při vysokých teplotách a může potencionálně zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Vzhledem k tomu, že ghí neobsahuje smetanovou část, neobsahuje ani laktózu, což umožňuje konzumaci i lidem s laktózovou intolerancí.

Vzhledem k vyššímu kouřovému bodu se ghí hodí pro restování i smažení při vyšší teplotě. Nabízí ořechovou příchuť vytvářející sladkou vůni. Při míchání vajec jeho přidáním do pánve zabráníte jejich slepení, můžete s ním polít bramborovou kaši či pečené brambory nebo pokapat zeleninu před pečením, aby dostala karamelizovanou chuť. Je to také vhodný tuk pro smažení řízků.

Pokud se díváte pouze na příjem kalorií a tuků, nezáleží na tom, zda zvolíte ghí nebo máslo. Jejich nutriční profily jsou téměř identické. Na 100 g má však ghí o něco více inergie i tuků.

Které tuky jsou zdravé?
Součástí zdravé výživy by měly být různé druhy tuků. Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny pomáhají udržovat zdravé hladiny cholesterolu a poskytují ochranu před srdečními chorobami. Najdete je v olivách, ořeších, semínkách a rybách. Součástí zdravého životního stylu by měly být i nasycené mastné kyseliny. Ty jsou známé jako pevné tuky, protože při pokojové teplotě nabývají pevného skupenství. Získáte je z živočišných produktů, jako je vepřové, hovězí maso a mléčné výrobky. Jejich množství, které denně přijímáte, by však mělo být omezené, protože mohou zvyšovat riziko srdečních chorob a hladinu cholesterolu v krvi. Pokud chcete přesnější informace, tak z hlediska celkového energetického příjmu by nasycené mastné tuky neměly zabírat více než 10 %. Celkově ale více závisí na vašem životním stylu, než jen pouhých procentech a gramech.

Lepší jsou nenasycené, ale ani ony nejsou svaté
Polynenasycené tuky mnohou snižovat hladinu škodlivých triglyceridů a cholesterolu, proto jsou zdravější než tuky nasycené. Když se ve vašem krevním oběhu objevuje příliš mnoho nasyceného tuku, zvedá se hladina cholesterolu, který se v podobě plaku usazuje na stěnách krevních cév. Pro kyslík a krev je potom těžší cestovat po těle, což zvyšuje riziko infarktu. Ačkoliv jsou nenasycené tuky zdravější, měly by se i tak konzumovat s mírou. Zvýšený příjem omega-6 mastných kyselin může mít prozánětlivý efekt. Opět platí – všeho s mírou.

Projděte si další články

← Triky, které vám zásadně ulehčí vaše žehlení

Jak bojovat stravou se syndromem neklidných nohou →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?

Plasty se staly neoddělitelným znakem moderního života. Usnadňují každodenní činnosti, prodlužují trvanlivost potravin a nacházejí se téměř ve všem, co používáme – od obalů přes oblečení až po kosmetiku....

Čtěte dál